Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
A0663D5BF61E9D08C1257AE7004EA232.html
HTML · 11.38 KB
No categories available
30 Cdo 3667/2012
U S N E S E N Í
I. Dovolání se odmítá.
O d ů v o d n ě n í:
V záhlaví uvedeným usnesením potvrdil Městský soud v Praze usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 10. 11. 2011, č. j. 22 C 94/2011 -6, ve znění doplňujícího usnesení ze dne 1. 3. 2012, č. j. 22 C 94/2011 -14, jímž soud prvního stupně zamítl žádost žalobce o ustanovení zástupce pro předmětné řízení.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, ve kterém namítá, že jej činnost státní moci cíleně poškozuje.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “) ve znění účinném od 1. 7. 2009 (viz čl. II., bod 12 zákona č. 7/2009 Sb. ).
Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení § 237 až
Podle ustanovení § 237 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. není dovolání žalobce přípustné, neboť ve všech případech přípustnosti dovolání upravených v tomto ustanovení musí jít o dovolání proti usnesení ve věci samé. Usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno zamítnutí návrhu na ustanovení zástupce, však usnesením ve věci samé není. Ustanovení § 238 , § 238a a § 239
o. s. ř. o. s. ř. nezakládají přípustnost dovolání proto, že napadené rozhodnutí nelze podřadit žádnému z tam vyjmenovaných případů (viz shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. prosince 2004, sp. zn. 29 Odo 829/2003 , uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 5, ročník 2005, pod číslem 72, veřejnosti dostupné také na internetových stránkách Nejvyššího soudu, www.nsoud.cz).
Dovolání žalobce proti napadenému usnesení tedy Nejvyšší soud odmítl podle
§ 243b odst. 5 a § 218 písm. c) o. s. ř. o. s. ř. jako objektivně nepřípustné. Nejvyšší soud - z důvodu nepřípustnosti dovolání proti usnesení odvolacího soudu – nevedl žalobce k odstranění vad dovolání a podmínky povinného zastoupení v dovolacím řízení, a to s ohledem na ustanovení § 241b odst. 2 věta za středníkem o. s. ř. o. s. ř. Podle posledně zmiňovaného ustanovení totiž není-li splněna podmínka uvedená v § 241 (povinné zastoupení, pozn. Nejvyššího soudu), postupuje se obdobně podle § 104 odst. 2 ; to neplatí, bylo-li dovolání podáno opožděně, někým, kdo k dovolání není oprávněn, nebo směřuje-li proti rozhodnutí, proti němuž není dovolání přípustné.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , neboť žalované v dovolacím řízení náklady nevznikly a žalobce nemá s ohledem na výsledek dovolacího řízení na náhradu svých nákladů řízení právo.
Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.
V Brně dne 19. prosince 2012
JUDr. František Ištvánek,v. r.
předseda senátu