Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 3397/2012

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Kateřiny Hornochové a JUDr. Ing. Jana Huška, ve věci žalobkyně ALMET, a.s., se sídlem v Hradci Králové, Ležáky 668, PSČ 501 52, IČO 46505156, zastoupené JUDr. Vlastimilem Marhanem, advokátem, se sídlem v Hradci Králové, Střelecká 672, proti žalované WEGO-INTERNATIONAL, s. r. o. v likvidaci, se sídlem v Praze, Františka Diviše 1275/1a, PSČ 104 00, IČO 27467384, ozaplacení částky 5 743 654,71 Kč příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 13. července 2012, č. j. -44, takto:

Odůvodnění:

Městský soud v Praze rozhodl v dané věci rozsudkem pro uznání ze dne 8. června 2009, č. j. -19, kterým žalobě vyhověl a rozhodl o nákladech řízení. Tento rozsudek však nenabyl právní moci s ohledem na to, že na majetek žalované byl prohlášen konkurs. Po zrušení konkursu pro nedostatek majetku žalované vzala žalobkyně žalobu v celém rozsahu zpět a soud prvního stupně usnesením ze dne 14. října 2011, č. j. -32 zrušil citovaný rozsudek, řízení zastavil a rozhodl o náhradě nákladů řízení tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Poté žalobkyně navrhla doplnění uvedeného usnesení o výrok IV, kterým by jí byl vrácen soudní poplatek ve výši 114 880 Kč.

Městský soud v Praze usnesením ze dne 6. prosince 2011, č. j. -36, návrh žalobkyně na doplnění svého usnesení ze dne 14. října 2010, č. j. -32 zamítl. Svoje rozhodnutí odůvodnil tak, že nelze postupovat podle (dále jen „ “), podle něhož nerozhodl-li soud v rozsudku o některé části předmětu řízení, o nákladech řízení nebo o předběžné vykonatelnosti, může účastník do patnácti dnů od doručení rozsudku navrhnout jeho doplnění. Soud může rozsudek, který nenabyl právní moci, doplnit i bez návrhu. Podle odst. 2 věty druhé citovaného ustanovení nevyhoví-li soud návrhu účastníka na doplnění rozsudku, usnesením návrh zamítne. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že v tomto případě nelze postupovat podle citovaného ustanovení, neboť se zde nejedná o situaci, že by soud o některé části předmětu řízení či nákladech řízení nerozhodl. Otázkou soudního poplatku se zabýval, dospěl však k závěru, že pro jeho vrácení nejsou splněny podmínky, a o vrácení soudního poplatku nerozhodl. V daném případě tudíž nejsou dány předpoklady pro vydání doplňujícího usnesení. Je přitom nepřípustné, aby soud postupem podle měnil obsah rozhodnutí.

K odvolání žalobkyně Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 13. července 2012, č. j. -44, usnesení soudu prvního stupně zrušil a řízení o doplnění usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. října 2010, č. j. -32, o výrok IV, kterým bude žalobkyni vrácen soudní poplatek ve výši 114 880 Kč, zastavil (výrok pod bodem I) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok pod bodem II).

Odvolací soud vyšel ze skutečnosti, že v průběhu odvolacího řízení došlo k výmazu žalované z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 115522. Tím došlo ve smyslu ustanovení obchodního zákoníku v platném znění k zániku tohoto subjektu. Žalovaná tak podle ustanovení ztratila způsobilost být účastníkem řízení, neboť tuto způsobilost má jen ten, kdo má způsobilost mít práva a povinnosti, jinak ten, komu ji zákon přiznává.

Odvolací soud odkázal na , podle něhož neumožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat, jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než bylo řízení pravomocně skončeno, soud řízení zastaví. Bylo-li o věci rozhodnuto, soud řízení zruší. Dále postupoval podle a , napadené usnesení zrušil a řízení o doplnění usnesení soudu prvního stupně o výrok IV, jímž by byl žalobkyni vrácen soudní poplatek, zastavil.

Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jehož přípustnost dovodila z a písm. b) Zdůraznila, že rozhodnutí o prohlášení konkurzu na majetek žalované bylo v insolvenčním rejstříku zveřejněno dne 7. 5. 2009, a bylo jen věcí soudu ve sporném řízení č. j. , že vydal dne 8. 6. 2009 rozsudek na č. l. 19 (bez nařízení jednání), ačkoliv v té době již byl prohlášen konkurz na majetek žalované. Dovolatelka vzala z podnětu soudu žalobu zcela zpět, navrhla zastavení řízení a vrácení soudního poplatku. Poukázala na ustanovení a odst. 5 o soudních poplatcích ve znění k 31. 8. 2011, podle něhož platí, že soud vrátí zaplacený poplatek m. j. v tom případě, že bylo řízení zastaveno před prvním jednáním, resp. že nebylo vydáno rozhodnutí o věci samé. Na této skutečnosti nemůže nic změnit ani okolnost, že žalovaná upadla do konkurzu. Z toho dovozuje svůj nárok na vrácení soudního poplatku s tím, že tento nárok nemůže podle jejího názoru změnit ani skutečnost, že žalovaná již t. č. není zapsána v obchodním rejstříku.

Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno v zákonem stanovené lhůtě oprávněnou osobou ( ) a že je podle přípustné, neboť se jedná o otázku, která dosud nebyla vyřešena v rozhodování dovolacího soudu.

Nejvyšší soud nejprve přezkoumal rozhodnutí odvolacího soudu podle z hlediska uplatněných dovolacích důvodů, kterými je vázán, a to i pokud se týká jejich obsahového vymezení, a dospěl k závěru, že dovolání je důvodné.

Nejvyšší soud nejprve posuzoval, zda řízení netrpí vadami uvedenými v , ) a b) a , popřípadě jinými vadami, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Tyto vady, jejichž existenci posuzuje dovolací soud z úřední povinnosti, se z obsahu spisu nepodávají a ani dovolatelka netvrdí, že by řízení těmito vadami trpělo.

Účastníkem řízení o doplnění usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 10. 2010, č. j. -32, o výrok, kterým bude rozhodnuto o vrácení soudního poplatku žalobkyni, je pouze žalobkyně a nikoliv již žalovaná. Toto řízení proto nemohlo být zastaveno pro zánik žalované. Postupoval-li odvolací soud podle jiného právního názoru, spočívá jeho rozhodnutí na nesprávném právním posouzení věci. Nejvyšší soud proto podle usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. listopadu 2012

JUDr. Zdeněk D es

předseda senátu