Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 3139/2012

U S N E S E N Í

PhDr. O. K.

Ing. K. H.

, zastoupenému JUDr. Stanislavem Drábkem, advokátem se sídlem v Praze 5, Na Neklance 26, o 234.325,- Kč, vedené u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. března 2012, č. j. -710, takto:

I. Dovolání

se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Dovolání žalovaného (dále též „dovolatele“) proti v záhlaví uvedenému rozsudku Krajského soudu v Ostravě, kterým byl potvrzen (ve věci v pořadí třetí) rozsudek Okresního soudu v Novém Jičíně (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 23. března 2011, č. j. -647, jímž byla (mimo jiné) žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 234.325,- Kč, a bylo rozhodnuto o nákladech řízení, není přípustné podle , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “). První ve věci vydaný rozsudek ze dne 22. května 2006, č. j. -294, jímž Okresní soud v Novém Jičíně zamítl vůči žalovanému žalobu o zaplacení částky 728.583,20 Kč, byl pro vady žaloby a pro nedostatky ve vylíčení rozhodujících skutečností zrušen usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. června 2007, č. j. -331, a věc byla Okresnímu soudu v Novém Jičíně vrácena k dalšímu řízení. Další (částečný) rozsudek Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 18. listopadu 2009, č. j. -475, byl zrušen usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 9. září 2010, č. j. -573, a věc byla Okresnímu soudu v Novém Jičíně vrácena k dalšímu řízení; v rozsahu částky 189.919,20 Kč, představující úroky z prodlení z částky 863.000,- Kč, bylo totiž vůči žalovanému rozhodnuto předčasně (dosud nebylo rozhodnuto o oprávněnosti požadavku žalobkyně na zaplacení jistiny ve výši 863.000,- Kč), a pokud jde o částku 20.480,- Kč pominul soud procesní obranu žalovaného, spočívající v uplatněné námitce započtení.

Zbývá tak zvážit přípustnost dovolání podle

Podle není dovolání podle odstavce 1 přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč a v obchodních věcech 100 000 Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.

Vymezuje-li - při splnění zákonných podmínek - jako způsobilý předmět dovolání rozhodnutí odvolacího soudu, má tím na mysli i jednotlivé jeho výroky o věci samé. Předpokladem přípustnosti dovolání podle je skutečnost, že dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění převyšujícím 50.000,- Kč a v obchodních věcech 100.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží [ ].

Vzhledem k tomu, že předmětem řízení byl nárok na dělitelné plnění se samostatným skutkovým základem (požadavek na zaplacení částky 213.845,- Kč představující poměrnou část náhrady za věci vnesené žalobkyní do sdružení a částky 20.480,- Kč představující poměrnou část náhrady za závazky, vzniklé za dobu účasti žalobkyně ve sdružení, které po svém vystoupení ze sdružení zaplatila), je zřejmé, že dovoláním dotčeným výrokem, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o zaplacení 20.480,- Kč, bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč, a přípustnost dovolání je proto vyloučena podle Z tohoto důvodu Nejvyšší soud dovolání proti výroku rozsudku, jímž krajský soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v rozsahu částky 20.480,- Kč, odmítl.

Ve zbývajícím rozsahu výroku rozsudku odvolacího soudu nelze než hodnocením v dovolání obsažené argumentace dospět k závěru, že napadený rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam (§ 237 odst. 3 o. s. ř).

Dovolání je podle přípustné jen tehdy, jde-li o řešení právních otázek a současně se musí jednat o právní otázky zásadního významu; způsobilým dovolacím důvodem je tudíž jen důvod podle , jehož prostřednictvím lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Bezcenné jsou tudíž výhrady dovolatele vůči skutkovým zjištěním soudů, které vystihují dovolací důvod podle , jehož uplatnění je zde vyloučeno [srov. výslovné znění , omezujícího tento dovolací důvod na dovolání přípustná podle a b) ]. Ty jsou představovány námitkami, že nebyly provedeny důkazy k prokázání skutkového stavu věci, že účastníci sdružení společně nepodnikali, že nebylo vedeno oddělené účetnictví ve vztahu k majetku sdružení, že nebylo dohodnuto, jakým způsobem budou jednotlivé hodnoty sdružení odděleny od individuálního majetku jeho členů, že žalobkyně do sdružení nevnesla žádný majetek, natož zboží získané kupní smlouvou od M. P. v hodnotě 863.000,- Kč, které sdružení dále prodávalo, že pohledávka, kterou žalobkyně použila k započtení na dluh vůči M. P. nebyla zanesena do účetnictví sdružení, že jsou nesprávné závěry, podle nichž žalobkyně samostatně nepodnikala, že ke dni ukončení své účasti ve sdružení, tj. k 17. 7. 1995, uzavřela účetní knihy a dále podnikala již jen pod svým jménem na vlastní účet a že doklady založené ve spise jsou účetními doklady sdružení.

V rámci způsobilého dovolacího důvodu podle , jímž lze namítat, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci, dovolatel prosazuje názor, že právo žalobkyně na zaplacení náhrady za věci vnesené do sdružení je promlčeno a naopak nesouhlasí se závěrem, že jeho právo na zaplacení pohledávky z období let 1993 až 1995 za žalobkyní, kterou použil k započtení, je promlčena a tudíž nezpůsobilá k započtení. Řešení žádné z těchto otázek nečiní z napadeného rozsudku rozhodnutí mající ve věci samé zásadní právní význam. Hmotnému právu neodporuje závěr odvolacího soudu (a potažmo i soudu prvního stupně), že právo žalobkyně není promlčeno, byla-li žaloba podána u soudu 18. 6. 2001, neboť podle čl. XII. smlouvy o sdružení při zániku účasti člena na sdružení se vypořádání mělo provést do pěti let od tohoto zániku. Jestliže žalobkyně ze sdružení vystoupila dne 17. 7. 1995, potom mělo dojít k vypořádání do 17. 7. 2000 a promlčecí doba začala běžet ode dne následujícího, tj. od 18. 7. 2000. Se zřetelem ke shora uvedenému časovému sledu byla žaloba podána před uplynutím obecné tříleté promlčecí doby ( , ). Správný je rovněž závěr, že právo na zaplacení částky 2,922.892,25 Kč (tvrzená pohledávka vzniklá neoprávněným odčerpáním peněžních prostředků sdružení v letech 1993 až 1995) uplatněné žalovaným v podání ze dne 10. 11. 2009, doplněné podáním ze dne 30. 1. 2011, je promlčeno. Ať již by šlo o nárok na náhradu škody, který se promlčuje podle obč. zák. či nárok na vydání bezdůvodného obohacení, který se promlčuje podle obč. zák., promlčecí doba uplynula. Z pohledu hmotného práva pak obstojí závěr, že podle obč. zák. promlčenou pohledávku nelze započíst. Dovolatelem vymezené otázky tak nesplňují kritéria

Z uvedeného vyplývá, že dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný; za této situace Nejvyššímu soudu nezbylo než je podle a odmítnout.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, , a části věty před středníkem , neboť žalovaný s ohledem na výsledek řízení nemá na náhradu svých nákladů právo a žalobkyni v souvislosti s dovolacím řízením podle obsahu spisu žádné prokazatelné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 22. listopadu 2012

JUDr. Václav Duda, v. r.

předseda senátu