Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Nd 353/2012

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Kateřiny Hornochové a JUDr. Ing. Jana Huška ve věci žalobkyně NOVA leasing, a.s., se sídlem v Praze 4 – Chodově, Líbalova 2348/1, PSČ 149 00, IČO 24687332, zastoupené JUDr. Lubošem Kunou, advokátem, se sídlem v Praze 4, Táborská 29/65, proti žalovanému P. B., o zaplacení částky 114 131 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o návrhu žalovaného na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:

se nepřikazuje

Krajskému soudu v Brně.

Odůvodnění:

Žalobce se žalobou (návrhem na vydání směnečného platebního rozkazu) podanou u Městského soudu v Praze jako soudu místně příslušného domáhal, aby mu žalovaný zaplatil částku 114 131 Kč s 6% úrokem od 17. dubna 2012 do zaplacení a odměnu ve výši jedné třetiny procenta směnečného peníze, tj. 380 Kč, jako plnění ze směnky vystavené žalovaným dne 21. listopadu 2011.

Žalovaný v podání ze dne 30. srpna 2012, kterým podal námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu Městského soudu v Praze ze dne 8. srpna 2012, č. j. -13, navrhl, aby věc byla přikázána Krajskému soudu v Brně, neboť je „osobou samostatně výdělečně činnou, pracovně velmi zaneprázdněn“ a „cesty k soudnímu jednání (popř. k projednání právní pomoci v místě soudního řízení)“ pro něj znamenají „značnou kodu ve formě ušlého zisku“. Žalovaný poukázal na to, že žalobkyně je „právnickou osobou s odborným aparátem“ a „delegací navrhovanému soudu by nijak neutrpěla na svých právech, přičemž na rozdíl od žalovaného je schopna v případě soudního jednání ve vzdálenějším místě řádně zajistit svou přítomnost“. Další důvod vhodnosti delegace žalovaný spatřuje v tom, že „hodlá, bude-li to třeba, navrhovat k prokázání svých tvrzení svědky z okolí B." a delegací Krajskému soudu v Brně by proto došlo „ke značné úspoře na nákladech při provádění důkazů i k lepší časové možnosti k zajištění jejich přítomnosti na soudním jednání“.

Žalobkyně s přikázáním věci Krajskému soudu v Brně nesouhlasila. Uvedla, že ve věci „není dán jediný důvod, proč by věc měla být postoupena Krajskému soudu v Brně“, že delegace věci Krajskému soudu v Brně by pro žalobce znamenala zvýšení nákladů a že neobstojí ani argument o vhodnosti přikázání věci Krajskému soudu v Brně „kvůli svědkům“, neboť žalovaný žádné svědky nenavrhl a nyní již tak „vzhledem ke koncentraci směnečného řízení“ učinit nemůže.

Podle ustanovení (dále jen „ “) věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně také z důvodu vhodnosti.

Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než příslušným soudem. Současně je třeba přihlížet k tomu, že místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat, je základní zásadou, a že případné přikázání věci jinému soudu představuje výjimku z této zásady, kterou je nutno - právě proto, že jde o výjimku - vykládat restriktivně.

V posuzovaném případě důvody pro přikázání věci Krajskému soudu v Brně uvedené žalovaným nepředstavují okolnosti, které by umožnily hospodárnější, rychlejší, spolehlivější nebo důkladnější projednání věci tímto soudem oproti jejímu projednání Městským soudem v Praze, který je soudem místně příslušným podle ustanovení Zátěž spojená s dosažením místně příslušného soudu, na kterou žalovaný poukazuje ve svém návrhu, by se v případě přikázání věci Krajskému soudu v Brně pouze přesunula z žalovaného na žalobkyni, a tato delegace by proto nemohla vést k celkovým úsporám na nákladech řízení účastníků. Důvodem pro takový postup nemůže být ani okolnost, že žalovaný „hodlá, bude-li to třeba, navrhovat k prokázání svých tvrzení svědky z okolí Brna“, neboť případný výslech takových svědků může být proveden i prostřednictvím dožádaného soudu ( , ).

Nejvyšší soud České republiky proto návrhu žalovaného na přikázání věci Krajskému soudu v Brně podle ustanovení nevyhověl.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. listopadu 2012

JUDr. Zdeněk D e s

předseda senátu