Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 312/2011

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a doc JUDr. Ivany Štenglové v právní věci navrhovatelů a) FINANCE Zlín, a. s., se sídlem ve Zlíně, náměstí Míru 64, PSČ 760 01, identifikační číslo osoby 60732075, b) Ing.A. H., obou zastoupených Mgr. Lukášem Zscherpem, advokátem se sídlem v Plzni, Lochotínská 18, PSČ 301 00, c) JUDr. S. K., d) MUDr. P. S., a e) B. B., navrhovatelů d) a e) zastoupených JUDr. Petrem Zimou, advokátem, se sídlem v Praze 2, Slezská 13, PSČ 120 00, za účasti společnosti Jihostroj a. s., se sídlem ve Velešíně, Budějovická 148, identifikační číslo osoby 46678212, o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, vedené Krajským soudem v Českých Budějovicích pod sp. zn. , , , o dovolání navrhovatelů a), b) a c) proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12. srpna 2010, č. j. -361, takto:

O d ů v o d n ě n í:

V záhlaví označeným usnesením potvrdil Vrchní soud v Praze k odvolání všech navrhovatelů usnesení ze dne 2. dubna 2009, č. j. -236, -154, -148, -54, jímž Krajský soud v Českých Budějovicích zamítl návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady Jihostroj a. s. (dále jen „společnost“), konané dne 29. června 2007, o přechodu všech účastnických cenných papírů na hlavního akcionáře.

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podali navrhovatelé a), b) a c) dovolání, jež Nejvyšší soud podle ustanovení , , (dále též jen „“), odmítl jako nepřípustná.

Dovolání proti potvrzujícímu výroku usnesení odvolacího soudu ve věci samé může být přípustné pouze podle ustanovení (o situaci předvídanou v ustanovení nejde), tedy tak, že dovolací soud – jsa přitom vázán uplatněnými dovolacími důvody včetně jejich obsahového vymezení ( ) – dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam. Nejvyšší soud však napadené rozhodnutí zásadně právně významným neshledal.

K dovolání navrhovatelů a) a b):

Námitkou, podle které měl odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně, jenž se nevypořádal s otázkou „prekluze práva hlavního akcionáře dle , obchodního zákoníku“ (dále jen „obch. zák.“), zrušit a nikoliv tuto otázku „vyřešit sám“, stejně jako výtkou, že odvolací soud vyzval společnost k předložení smluv o nabytí či prodeji akcií, aniž kterýkoliv z účastníků řízení tvrdil, že takové smlouvy existují, dovolatelé odvolacímu soudu vytýkají, že řízení zatížil vadami, jež mohly (dle dovolatelů) vést k nesprávnému rozhodnutí ve věci, aniž by vytýkané vady zahrnovaly právní otázku zásadního právního významu. Nepřípustně tak uplatňují dovolací důvod vymezený v , jenž však u dovolání, jehož přípustnost může být založena toliko podle , nemají k dispozici ( a např. usnesení Ústavního soudu ze dne 7. března 2006, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 9, ročník 2006, pod číslem 130).

Otázka, zda je možné lhůtu upravenou v § 183n odst. 3 obch. zák. „uměle prodlužovat zcizováním a opětovným nabýváním akcií“, pak nemůže založit zásadní právní význam napadeného rozhodnutí již proto, že dovolatelé při jejím formulování vycházejí z jiného než odvolacím soudem zjištěného skutkového stavu (podle něhož hlavní akcionář nabyl rozhodující podíl akcií emitovaných společností až dne 17. dubna 2007 a právo podle § 183i obch. zák. uplatnil v květnu 2007, tedy před uplynutím tříměsíční lhůty podle obch. zák.). Dovolatelé tak ve skutečnosti brojí proti skutkovým zjištěním odvolacího soudu (vycházejíce z toho, že hlavní akcionář nabyl rozhodující podíl dříve) a uplatňují tak dovolací důvod vymezený v , který však u dovolání, jehož přípustnost může být založena toliko podle , nemají k dispozici a k jehož přezkoumání dovolání připustit nelze ( a ).

K dovolání navrhovatelky c):

Dovolatelka předkládá Nejvyššímu soudu dvě otázky, v jejichž řešení spatřuje zásadní právní význam napadeného rozhodnutí, a to zda je absence nezbytné náležitosti notářského zápisu dle notářského řádu důvodem pro vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, a dále zda a jak musí akcionář, který se rozhodl využít práva výkupu účastnických cenných papírů, prokazovat vlastnické právo k 90 % akcií cílové společnosti.

První otázka napadené rozhodnutí nečiní zásadně právně významným již proto, že údaje, v jejichž absenci dovolatelka spatřuje vadu notářského zápisu, která podle jejího názoru způsobuje neplatnost usnesení valné hromady společnosti, notářský zápis v projednávané věci obsahuje. Z jeho obsahu je totiž zjevné, že hlavní akcionář doložil vlastnictví 1,127.553 listinných akcií na majitele o jmenovité hodnotě 1.000,- Kč při podání žádosti podle § 183i obch. zák. prohlášením banky o úschově akcií (prohlášení banky je přílohou notářského zápisu) a na valné hromadě předložil předmětné akcie.

Odpověď na druhou otázku se pak podává z § 156 odst. 7 obch. zák. i z ustálené judikatury Nejvyššího soudu. Z označeného ustanovení plyne, že hlavní akcionář osvědčuje splnění podmínek podle § 183i obch. zák. (stejně, jako je tomu v případě výkonu ostatních akcionářských práv) předložením listinných akcií na majitele či písemným prohlášením podle § 156 odst. 7 věty druhé a třetí obch. zák. (srov. i např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. června 2010, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 2, ročník 2011, pod číslem 24). Prokazování vlastnictví akcií dalšími důkazy by bylo nutné pouze tehdy, jestliže by vyšly najevo okolnosti, zpochybňující vlastnictví akcií hlavním akcionářem (srov. obdobně např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. července 2011, sp. zn. , jež je veřejnosti dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení věty první, a , když dovolání navrhovatelů a), b) a c) bylo odmítnuto a ostatním účastníkům řízení náklady dovolacího řízení podle obsahu spisu nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek

V Brně dne 27. listopadu 2012

JUDr. Petr Š u k

předseda senátu