Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Tdo 1288/2012

-19

U S N E S E N Í

P. F. Z.,

Podle § 265i odst. 1 písm. b) trestního řádu

s e

dovolání

odmítá

.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Jičíně sp. zn. ze dne 30. 6. 2011 byl dovolatel uznán vinným přečinem násilí proti úřední osobě podle (dále jen tr. zák.), když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedený přečin byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání osmi měsíců a pro jeho výkon byl zařazen do věznice s ostrahou.

V předmětné věci podal P. F. Z. odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Hradci Králové usnesením sp. zn. ze dne 12. 1. 2012 tak, že je jako nedůvodné podle § 256 trestního řádu (dále jen tr. ř.) zamítl.

Proti shora citovanému usnesení odvolacího soudu podal P. F. Z. dovolání, a to jako osoba oprávněná, včas, prostřednictvím své obhájkyně a za splnění i všech dalších, pro podání dovolání zákonem vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvod označil ten, který je uveden v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku uvedl, že předmětný skutek nespáchal a v této souvislosti namítl, že soudy nezjistily správně skutkový stav věci a navíc nesprávně hodnotily ve věci provedené důkazy. Poukázal na to, že přecenily svědeckou výpověď F. H. (vězeňského dozorce, se kterým měl dovolatel popsaný konflikt) a naopak nesprávně hodnotily svědeckou výpověď dalšího dozorce J. Š., stejně jako lékařské zprávy o zranění dovolatele i poškozeného vypracované MUDr. L. a také svědecké výpovědi z řad dalších odsouzených. V uvedených souvislostech poukázal na to, že poškozeného H. mohl udeřit, avšak zcela mimovolně při obraně své osoby, namítl i nesprávně označené místo, kde měl zaútočit na poškozeného i místa, na kterých byl poškozený zraněn. Namítl také to, že svědecké výpovědi poškozeného i svědka Š. obsahují rozpory, které soudy uspokojivě nevysvětlily. Uzavřel s tím, že jeho (soudy shledané) jednání v kritické době nebylo vůči poškozenému vedeno úmyslně, ale fyzický kontakt s poškozeným byl z jeho strany bezděčný a vyvolaný právě jednáním poškozeného. Nemohl se tak v konečném důsledku dopustit přečinu, kterým byl shledán vinným, právě pro absenci úmyslného zavinění, jehož přítomnost vyžadují znaky skutkové podstaty označeného přečinu. Proto také navrhl, aby dovolací soud „napadené rozhodnutí v plném rozsahu zrušil dle § 265k tr. ř. a přikázal věc odvolacímu soudu, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl“.

Dne 25. 4. 2012 obdržel Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) přípis Nejvyššího státního zastupitelství České republiky se sdělením, že to nevyužívá svého oprávnění podle § 265h odst. 2 tr. ř. a k podanému dovolání se nebude věcně vyjadřovat. Samotné dovolání potom Nejvyšší soud obdržel dne 16. 10. 2012.

Na tomto místě je nutno opakovaně připomenout, že dovolání je mimořádný opravný prostředek a jako takový ho lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř. Je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který je možno považovat za důvod dovolání uvedený v citovaném ustanovení zákona, když bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Důvod dovolání vymezený ustanovením § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání učiněných skutkových zjištění, pokud ovšem tato jsou takového druhu a rozsahu, že na jejich základě lze přijmout jim adekvátní právní závěry. Skutkový stav je tak při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy, byl správně právně posouzen v souvislosti s provedeným dokazováním a následně právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva.

V dané věci z hlediska popisu předmětného skutku, který je obsažen v příslušném výroku rozhodnutí soudu prvního stupně, dovolatel namítl nesprávné hodnocení učiněných skutkových zjištění soudy s tím, že se popsaného jednání nedopustil a soudy provedené důkazy hodnotily v jeho neprospěch. Sám přitom nabídl jiný průběh skutkového děje s tím, že se pouze bránil, a pokud byl poškozený jím zraněn, stalo se tak neúmyslně. V uvedeném směru však oba soudy, zejména i v důvodech svých (přijatých) rozhodnutí přesvědčivě (a podrobně) vysvětlily, z jakých důkazů vycházely a k jakým právním závěrům na jejich podkladě dospěly. Správně tak poukázaly zejména na výpověď poškozeného F. H., když se zabývaly i její věrohodností, a to i v souvislosti s lékařskými zprávami o zranění jak poškozeného, tak i dovolatele, doprovázené i výpovědí ošetřujícího lékaře. Stejně tak se podrobně zabývaly i výpověďmi dalších, ve věci slyšených (označených) svědků. Námitky dovolatele tak ve svém celku nejsou způsobilé být dostatečným podkladem pro rozhodný úsudek spočívající v tom, že soudy obou stupňů zjevně pochybily (extrémně vybočily) při organizaci provádění dokazování a následném hodnocení jednotlivých důkazů. Učiněná skutková zjištění pak mají v provedených důkazech věcné i logické zakotvení a k závěru, že jsou s nimi naopak v extrémním nesouladu, takto dospět nelze. Je tedy namístě uzavřít, že učiněná skutková zjištění co do svého obsahu i rozsahu umožnila soudům v předmětné věci spolehlivě přikročit i k závěrům právním s tím, že i tyto jsou přiléhavé a nepředstavují ani excesivní odklon od jejich výkladových zásad.

S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu nezbylo, než takto podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítnout, jako dovolání podané z jiného důvodu, než je uveden v ustanovení § 265b tr. ř. Za podmínek stanovených v § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.

P o u č e n í :

Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 7. listopadu 2012

Předseda senátu:

JUDr. Vladimír Jurka