Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 3490/2011-217

NEJVYŠŠÍ SOUDČESKÉ REPUBLIKY -217

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Pavla Příhody a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobkyně České kanceláře pojistitelů, se sídlem v Praze 4, Na Pankráci 1724/129, PSČ 140 00, identifikační číslo osoby 70099618, zastoupené Mgr. Veronikou Nedbalovou, LL.M., advokátkou se sídlem v Praze – Braníku, Novodvorská 994, proti žalovaným 1) V. T., zastoupenému JUDr. Vladimírem Doleželem, advokátem se sídlem v Rovensku pod Troskami, Matouškova 264 a 2) V. S., o zaplacení 60 191 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. , o dovolání žalovaného 1) proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 17. května 2011, č. j. -184, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Dovolání žalovaného 1) proti v záhlaví označenému rozsudku, jímž Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci potvrdil rozsudek (v pořadí druhý ve věci) Okresního soudu v Liberci ze dne 27. ledna 2011, č. j. -155, ve správném znění tak, že žalovaný 1) je povinen zaplatit žalobkyni 60 191 Kč s příslušenstvím, a to společně a nerozdílně se žalovaným 2), jemuž tato povinnost byla uložena (v pořadí prvním ve věci) rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne 25. května 2009, č. j. -80 (výrok I.), ve vztahu k žalovanému 2) zrušil rozsudek soudu prvního stupně a řízení zastavil (výrok II.) a rozhodl o nákladech za řízení před soudy obou stupňů (výroky III. a IV.), není přípustné podle (dále též jen „“), jelikož podmínky tohoto ustanovení nebyly v souzené věci naplněny (soud prvního stupně rozhodl oběma rozsudky stejně). Dovolání, z jehož obsahu (byť je v něm uvedeno, že je jím napadán rozsudek odvolacího soudu ve všech výrocích) lze dovodit, že jím dovolatel brojí ve skutečnosti proti napadenému rozhodnutí v rozsahu, v němž odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve vyhovujícím výroku ve věci samé, nebylo shledáno přípustným ani podle (které bylo zrušeno uplynutím 31. prosince 2012 nálezem Ústavního soudu ze dne 21. února 2012, sp. zn. ), neboť napadený rozsudek odvolacího soudu v potvrzujícím výroku ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam ( ).

Podle ustanovení rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam [odstavec 1 písm. c)] zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se nepřihlíží.

Podle ustanovení věty první je dovolací soud při přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně toho, jak jej dovolatel obsahově vymezil; proto při zkoumání, zda napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve věci samé po právní stránce zásadní význam, může posuzovat jen takové právní otázky, které dovolatel v dovolání označil, případně jejichž řešení zpochybnil.

Nejvyšší soud nedospěl k závěru o zásadním právním významu napadeného rozhodnutí, neboť neshledal, že by se odvolací soud při řešení otázky solidární odpovědnosti provozovatele dopravního prostředku a toho, kdo použil dopravního prostředku bez vědomí nebo proti vůli provozovatele (srov. – dále též jen „obč. zák.“), odchýlil od dosavadní judikatury dovolacího soudu (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. ledna 2006, sp. zn. , jenž je veřejnosti k dispozici in www.nsoud.cz). Postavil-li dovolatel své výhrady proti rozsudku odvolacího soudu na tom, že za nedbalost provozovatele ve smyslu ustanovení obč. zák. lze podle stanoviska Nejvyššího soudu Slovenské republiky uveřejněného pod číslem 3/1984 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek považovat jen porušení povinnosti uložené právním předpisem a že dovolatel (jako provozovatel dopravního prostředku) takovou povinnost neporušil, nepostupoval-li při zajištění dopravního prostředku proti jeho zneužití třetí osobou způsobem příkladmo vytýkaným odvolacím soudem, pak pomíjí význam prevenční povinnosti zakotvené v ustanovení obč. zák.

Za situace, kdy dovolací soud z hlediska uplatněných dovolacích námitek nedovodil ani existenci jiných okolností, které by činily napadené rozhodnutí v potvrzujícím výroku ve věci samé zásadně právně významným, lze uzavřít, že dovolání žalovaného 1) směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud je proto, aniž nařizoval jednání ( věta první ), pro nepřípustnost odmítl [ věta první a ].

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení věty první, a , neboť žalovaný 1), jehož dovolání bylo odmítnuto, nemá na náhradu nákladů právo a žalobkyni podle obsahu spisu žádné prokazatelné náklady v souvislosti s dovolacím řízením nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 4. prosince 2012

JUDr. Miroslav Gallus

předseda senátu