Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 2047/2011

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ing. Jana Huška ve věci žalobkyně ERGO PLUS s.r.o., se sídlem Praha 4 - Nusle, Třída 5. května 851/70, PSČ 140 00, identifikační číslo osoby 27195716, zastoupené JUDr. Václavem Vlkem, advokátem se sídlem Praha 8, Sokolovská 22, proti žalované IGY České Budějovice, s.r.o., s posledním sídlem (před vymazáním z obchodního rejstříku) Praha 2, Karlovo nám. 10, PSČ 120 00, identifikační číslo osoby26042321, o zrušení rozhodčího nálezu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. července 2010, č. j. -72, takto:

I. Dovolání seodmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Praze usnesením ze dne 16. července 2010, č. j. -72, výrokem I. zamítl návrh žalobkyně na přistoupení obchodní společnosti IGY České Budějovice, s.r.o., identifikační číslo osoby 28172043, se sídlem Praha 2, Karlovo nám. 10, do řízení na straně žalované; výrokem II. zrušil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 21. září 2009, č. j. -47, kterým byla zamítnuta žaloba na zrušení rozhodčího nálezu Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře a Agrární komoře České republiky ze dne 18. září 2007, sp. zn. , a řízení zastavil; výrokem III. rozhodl o náhradě nákladů před soudy obou stupňů.

Odvolací soud z údajů v obchodním rejstříku zjistil, že společnost IGY České Budějovice, s.r.o., identifikační číslo osoby 26042321, která byla účastníkem rozhodčího řízení skončeného rozhodčím nálezem ze dne 18.9.2007, byla ke dni 16.10.2007 vymazána z obchodním rejstříku. Důvodem byl zánik žalované společnosti bez likvidace na základě fúze splynutím se zanikajícími společnostmi IGY a.s. s identifikačním číslem osoby 63906911 a IGY Czech s.r.o. s identifikačním číslem osoby 27228835, přičemž jmění zanikajících společností, včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů, přešlo na nově zakládanou nástupnickou společnost IGY České Budějovice, s.r.o., identifikační číslo osoby 28172043, se sídlem Praha 2, Karlovo nám. 10. Žaloba byla podána dne 7.12.2007.

Odvolací soud na základě těchto skutečností dospěl k závěru, že projednání věci brání neodstranitelný nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit žádným způsobem, jestliže podle (dále jen „“) mezi základní podmínky řízení patří způsobilost být účastníkem řízení a v případě právnické osoby je tato dána její existencí založenou zápisem v obchodním rejstříku - obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“), a jestliže v daném případě ke dni podání žaloby dne 7.12.2007, tedy i ke dni zahájení řízení, byla žalovaná společnost vymazána z obchodního rejstříku, a proto neměla způsobilost být účastníkem řízení. Odvolací soud poukázal na o. s. ř, podle něhož soud kdykoliv za řízení přihlíží k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení). Konstatoval, že nedostatek způsobilosti být účastníkem řízení nelze odstranit žádným způsobem, tedy ani postupem podle a 2 , a pokud žalobkyně v odvolacím řízení takový postup navrhla, odvolacímu soudu nezbylo, než takový návrh jako nepřípustný zamítnout, a to i s ohledem na o. s. ř, podle kterého ustanovení , a pro odvolací řízení neplatí.

Odvolací soud z uvedených důvodů zároveň rozhodl o zrušení rozsudku soudu prvního stupně podle a zastavení celého řízení podle Poukázal přitom na judikaturu Nejvyššího soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) v podobě rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31.7.2008, sp. zn. .

Usnesení odvolacího soudu napadla žalobkyně dovoláním s odkazem na důvody uvedené v a b) Nesouhlasí s tím, že odvolací soud přiznal rozhodující význam pro označení právnické osoby identifikační číslo osoby, aniž by se vůbec zabýval otázkou, zda se mezi účastníky jedná o věc vyplývající z obchodních vztahů. V tomto směru není rozhodnutí odvolacího soudu podle dovolatelky ani dostatečně odůvodněno, v čemž spatřuje vadu řízení, zakládající dovolací důvod podle Připomíná, že věc se týká nájemního vztahu, a proto lze dovodit, že vztah mezi účastníky není obchodněprávním vztahem. Poukazuje na dosavadní judikaturu, podle níž musí návrh obsahovat identifikační číslo právnické osoby jen ve věcech vyplývajících z obchodních vztahů.

Pokud by přesto věc byla posouzena jako věc vyplývající z obchodních vztahů, pak ani za této situace by postup odvolacího soudu nebyl podle dovolatelky namístě. Odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 18.9.2008, sp. zn. , v němž (a i v jiných rozhodnutích) Nejvyšší soud dospěl k závěru, že v případě uvedení identifikačního čísla již zaniklého subjektu, jehož ostatní znaky se shodují s právním nástupcem, se nejedná o žalobu proti neexistujícímu subjektu, ale o žalobu stiženou odstranitelnou vadou ve smyslu V takovém případě má soud po zjištění této vady žalobního návrhu účastníka po poučení vyzvat k odstranění vady. Dovolatelka je přesvědčena, že v daném případě, kdy zaniklá i nově vzniklá společnost byly označeny shodnou obchodní firmou se stejným sídlem a lišily se jen identifikačním číslem, byla vyloučena záměna s jiným subjektem a bylo proto namístě vyzvat stranu žalovanou k odstranění vady žaloby. Navrhla proto, aby dovolací soud napadené usnesení Městského soudu v Praze zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení, případně zrušil rozhodnutí obou soudů a věc vrátil k dalšímu řízení soudu prvního stupně.

K dovolání žalobkyně podala vyjádření právní zástupkyně společnosti IGY České Budějovice, s.r.o., se sídlem Praha 2, Karlovo nám. 10, identifikační číslo osoby 28172043.

Nejvyšší soud, jako soud dovolací ( ), po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno včas a osobou k tomu oprávněnou, musí především uvést, že dovolání je přípustné podle odst. l písm. a) za podmínek, že napadené usnesení odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam ve smyslu

Podle má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam [odstavec 1 písm. c)] zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se nepřihlíží.

Namítá-li dovolatelka, že odvolací soud své rozhodnutí dostatečně neodůvodnil, čím je založen dovolací důvod podle , tedy že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, pak je nutno konstatovat, že z důvodu uvedeného v tomto ustanovení může dovolatel napadnout rozhodnutí odvolacího soudu při uvažované přípustnosti dovolání podle jen za předpokladu, že tvrzená vada řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, je bezprostředním důsledkem řešení otázky procesněprávní povahy. O takový případ se ale v dané věci nejedná, jestliže dovolatelka brojí pouze proti konkrétnímu procesnímu postupu soudu, aniž by nastínila zásadní právní otázku procesněprávní povahy

Odvolací soud správně aplikoval § 103 o. s. ř, podle něhož soud kdykoli za řízení přihlíží k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení). Nedostatek některé z podmínek řízení vždy způsobuje, že soud nesmí vydat meritorní rozhodnutí, dokud nebude odstraněn. Podmínkami řízení jsou takové podmínky určené občanským právem procesním, bez jejichž existence nemůže dojít k rozhodnutí ve věci samé.

Teorie procesního práva a ve shodě s ní soudní praxe řadí mezi podmínky řízení podmínky na straně účastníků řízení mimo jiné způsobilost být účastníkem řízení ( ).

Podle , věty první, jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví.

Žalobkyně podala žalobu na zrušení rozhodčího nálezu dne 7.12.2007. V žalobě označila účastníka na straně žalované společnost IGY České Budějovice, s.r.o., identifikační číslo osoby 26042321, která byla ke dni 16.10.2007 vymazána z obchodním rejstříku.

Pokud tedy žaloba směřovala od začátku proti zaniklé právnické osobě, nemůže dojít v průběhu řízení k procesnímu nástupnictví. Zaniklá právnická osoba nemůže být účastníkem řízení, i když má právního nástupce, byla-li vymazána z obchodního rejstříku již v období, které předcházelo okamžiku zahájení řízení. Nedostatek způsobilosti být účastníkem řízení je – jak správně dovodil odvolací soud - neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení (srov. stanovisko uveřejněné pod číslem 41/1997 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), jehož náprava není možná ani tak, že soud akceptuje “opravu” či “upřesnění” v označení nezpůsobilého účastníka. U neodstranitelného nedostatku podmínky řízení, jímž je i nedostatek způsobilosti být účastníkem řízení, je tedy postup podle vyloučen. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25.2.1999, sp.zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura, ročník 1999, č. 6, pod poř. č. 59 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31.7.2008, sp. zn – veřejnosti dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu – www.nsoud.cz).

Závěr odvolacího soudu, podle něhož v dané věci nelze v řízení pokračovat pro neodstranitelný nedostatek podmínek řízení, jestliže žaloba směřovala proti neexistujícímu subjektu, je tedy správný. Dovolací soud proto po přezkoumání napadeného usnesení ve smyslu ustanovení bez nařízení jednání ( věta první ) dospěl k závěru, že dovolání postrádá po právní stránce zásadní význam podle . , neboť odvolací soud rozhodl v souladu s , a a též v souladu s dosavadní judikaturou Nejvyššího soudu (rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31.7.2008, sp. zn. – veřejnosti dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu – www.nsoud.cz). Nejvyšší soud nemá důvod nic měnit na svém právním názoru, že zaniklá právnická osoba nemůže být účastníkem řízení, i když má právního nástupce, byla-li vymazána z obchodního rejstříku již v období, které předcházelo okamžiku zahájení řízení a jestliže je ze všech okolností zřejmé, že se nejedná o pouhé nesprávné označení účastníka řízení. Napadené rozhodnutí odvolacího soudu nemá tedy po právní stránce zásadní význam, nejedná se v něm o právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena - jak výše uvedeno, nebo byla soudy rozhodována rozdílně. I v rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 18.9.2008, sp. zn. , kterým dovolatelka ve svém dovolání argumentuje, je tatáž otázka neodstranitelného nedostatku podmínky řízení řešena stejně, je-li v tomto rozhodnutí též přijat závěr, že pokud je v žalobě označen žalobce či žalovaný, jenž nemá v době zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení, jde o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, a soud řízení ve smyslu ustanovení a zastaví. Jen v případě, že žaloba obsahuje nepřesné označení účastníka řízení, jedná se o nesprávné podání, jehož vady je soud povinen postupem podle ustanovení odstranit. Je nutno konstatovat, že posledně uvedené na daný případ nedopadá, neboť z obsahu žaloby je zřejmé, že žalobkyně žalovanou označila zcela nezaměnitelně i s odkazem na zápis v obchodním rejstříku vedeného Městským soudem v Praze v oddílu C, vložka 99149, kde byla do výmazu společnosti z obchodního rejstříku zapsána společnostIGY České Budějovice, s.r.o., se sídlem Praha 2, Karlovo nám. 10, PSČ 120 00, s identifikačním číslem osoby26042321. Pokud dovolatelka argumentuje tím, že pokud existují bezprostředně po sobě dvě odlišné právnické osoby téže firmy a sídla, že je třeba označení žalované identifikačním číslem zaniklého subjektu považovat za vadu žaloby, nelze v daném případě považovat tuto námitku za důvodnou, neboť pokud by se v daném případě jednalo jen o nesprávné označení žalované, kdy žalobkyně měla v úmyslu žalovat nástupnickou společnost, jistě by do žaloby neuvedla zcela nezaměnitelnou identifikaci žalované i s odkazem na zápis této společnosti v obchodním rejstříku vedeným Městským soudem v Praze v oddílu C, vložka 99149, jestliže nástupnická společnost vzniklá fúzí několika společností s identifikačním číslem 28172043 byla zapsána v obchodním rejstříku vedeným Městským soudem v Praze v oddílu C, vložka 130424. Ze všech okolností v daném případě vyplývá, že se v tomto posuzovaném případě nejednalo o pouhé nesprávné označení účastníka řízení, ale jako žalovaná byla v žalobě zcela nezaměnitelně označena již neexistující právnická osoba. Navíc je třeba konstatovat, že rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 18.9.2008, sp. zn. , kterým dovolatelka ve svém dovolání argumentuje, řešilo spor účastníků v občansko právním vztahu, kde identifikační číslo osoby nebylo údajem vyžadovaným zákonem k identifikaci účastníka.

Nejvyšší soud s ohledem na výše uvedené dospěl k závěru, že dovolání proti napadenému rozhodnutí není podle ve spojení s přípustné, a proto, aniž by se věcí mohl dále zabývat, podle věty první a dovolání odmítl.

O nákladech dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení , věty první, a Žalobkyně (dovolatelka), která dovoláním nebyla úspěšná, nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud k dovolání žalobkyně bylo podáno vyjádření, učinil tak právní zástupce subjektu, který nebyl účastníkem řízení, proto nemohla být za takový úkon přiznána náhrada nákladů řízení.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 27. listopadu 2012

JUDr. Kateřina H o r n o c h o v á

předsedkyně senátu