Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Nd 286/2012

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jana Huška a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D. ve věci žalobce T. P., proti žalovanému M. Ch., o vydání bezdůvodného obohacení z porušení autorských práv ve výši 44.400,- Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci pod sp. zn. , o námitce podjatosti soudce Nejvyššího soudu v Brně, takto:Soudce Nejvyššího soudu v Brně JUDr. Jiří Spáčil, CSc. není vyloučen z projednávání a rozhodování věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. .

Odůvodnění:

V řízení vedeném u Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci pod sp. zn. žalobce vznesl mimo jiné námitku podjatosti vůči všem soudcům Vrchního soudu v Praze, kteří jsou uvedeni na seznamu bývalých členů Komunistické strany Československa zveřejněném Ministerstvem spravedlnosti ČR a budou jeho spor rozhodovat, a ve stejném rozsahu vznesl námitku podjatosti i vůči všem soudcům Nejvyššího soudu, kteří budou rozhodovat o námitce podjatosti, neboť, jak uvedl, k zveřejnění seznamu soudců bývalých členů Komunistické strany Československa došlo v důsledku jeho osobní iniciativy a soudci takto dotčení ve sféře svých osobnostních práv mohou vůči němu chovat nepřátelské pocity, což zpochybňuje jejich způsobilost jednat o žalobcově věci nestranně.

Vrchní soud v Praze předložil tuto námitku podjatosti Nejvyššímu soudu spolu se spisem Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci sp. zn. , a s písemným vyjádřením soudců, jimž podle rozvrhu práce Vrchního soudu v Praze přísluší věc vedenou pod sp. zn. projednat a rozhodnout. Uvedení soudci shodně prohlásili, že nemají k posuzované věci ani k účastníkům řízení žádný vztah a že jim nejsou známy žádné okolnosti, pro které by mohly být vyloučeni z projednávání a rozhodnutí ve věci.

Vzhledem k tomu, že námitka podjatosti se týkala i člena senátu č. 22, soudce Nejvyššího soudu JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., který měl podle rozvrhu práce pro rok 2012 o námitce podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze rozhodovat, bylo v souladu s rozvrhem práce určeno, že o námitce podjatosti tohoto soudce senátu č. 22 rozhodne senát č. 23 ve složení JUDr. Ing. Jan Hušek, JUDr. Zdeněk Des a JUDr. Ing. Pavel Horák, Ph.D.

Podle jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. O tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne podle , věta první nadřízený soud v senátě.

Obecně lze uvést, že členství či kandidatura na členství v bývalé Komunistické straně Československa samo o sobě není důvodem ke konstatování, že jmenovaní soudci či soudkyně nebudou schopni v projednávané věci nepodjatě rozhodnout (k tomu se již Nejvyšší soud vyjadřoval např. v rozhodnutích sp. zn. , , aj.). Lze připomenout rozhodnutí Ústavního soudu ČR ze dne 24. února 2011, sp. zn. , v němž byla zdůrazněna zásada, že otázku, kdo není oprávněn zastávat určitou funkci v souvislosti se svou činností za minulého režimu, řeší , který stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní republiky, České a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů. Uvedený zákon zakotvuje princip, že prosté členství v někdejší KSČ není skutečností, která by obecně vylučovala soudce z rozhodovacího procesu. Citované rozhodnutí neakceptuje tezi, že by soudci – dřívější členové KSČ – věc stěžovatele, bývalého politického vězně totalitárního komunistického režimu, nemohli rozhodovat. Míru nezávislosti soudce, a to i s ohledem na jeho bývalou angažovanost v KSČ, je proto nutno posuzovat v každém případě s přihlédnutím k jeho jedinečným okolnostem.

V posuzovaném případě žalobce zpochybňuje způsobilost rozhodnout v jeho věci nestranně u dotčeného soudce, že z jeho iniciativy došlo ke zveřejnění seznamu bývalých členů KSČ na internetovém portálu Ministerstva spravedlnosti a tím, že soudci uvedení v tomto seznamu mohou k němu chovat nepřátelské pocity a pociťovat vůči všemu averzi.

Závěr o podjatosti shora uvedeného soudce by se musel opírat o existenci jeho vlastního konkrétně definovaného zájmu na výsledku řízení, popř. jeho vztahu k účastníku řízení. Objektivním důvodem zpochybnění nestrannosti soudce tak nemůže být zveřejnění jeho politické angažovanosti v minulosti a pouze z toho, bez dalších okolností odůvodňujících pochybnosti o jeho podjatosti, dovozovat, že takovýto soudce je z projednávání a rozhodnutí věci vyloučen. Žalobcem prosazovaný extenzivní výklad ustanovení by ve svém důsledku mohl znemožnit projednání kauz týkajících se politických, ekonomických a vůbec společenských poměrů před listopadem 1989. S odkazem na argumentaci ve vztahu k uplatněné námitce podjatosti a s ohledem na podaný výklad Nejvyššího soudu, jakož i citované rozhodnutí soudu ústavního je patrné, že žalobcem namítané okolnosti nemohou objektivně založit podjatost uvedeného soudce.

Nejvyšší soud proto dospěl k závěru, že nebyly shledány důvody, pro něž by z projednání a rozhodování o podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze byl vyloučen soudce JUDr. Jiří Spáčil, CSc. Nejvyšší soud proto rozhodl podle způsobem uvedeným ve výroku tohoto rozhodnutí.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek

V Brně 31. října 2012

JUDr. Ing. Jan H u š e k

předseda senátu