Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 1640/2012

U S N E S E N Í

České pojišťovny a.s.

,

se sídlem v Praze 1, Spálená 75/16, identifikační číslo osoby 452 72 956, proti povinné

Orlická

ALBA, s. r. o., v likvidaci

,

se sídlem v Kostelci nad Orlicí, Čestice, okres Rychnov nad Kněžnou, identifikační číslo osoby 498 13 102, zastoupené JUDr. Vladimírem Henclem, advokátem se sídlem v Náchodě, Masarykovo nám. 19, za účasti soudního exekutora JUDr. V. N., Exekutorský úřad Brno-město, se sídlem v Brně, Bratislavská 73, a přihlášeného věřitele Zemědělského družstva Mostek, se sídlem v Mostku - Sudličkově Lhotě 3, identifikační číslo osoby 001 31 351, pro 414.953,- Kč s příslušenstvím, o rozvrhu rozdělované podstaty, vedené u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou pod sp. zn. , o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 14. září 2011, č. j. - 269, t a k t o:

I. Dovolání seodmítá.

II. Žádný z účastníků

nemá

právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění ( ):

Okresní soud v Hradci Králové usnesením ze dne 30. 5. 2011, č. j. - 235, rozvrhl rozdělovanou podstatu tak, že „v I. skupině bude uhrazena pohledávka soudního exekutora na náhradu nákladů exekuce ve výši 240.126,- Kč, ve III. skupině část pohledávky oprávněného ve výši 963.963,29 Kč, z toho 16.600,- Kč na náhradu nákladů předchozího řízení, 840.072,- Kč na úhradu úroku z prodlení a 116.835,29 Kč na částečnou úhradu jistiny, vše k zaplacení v hotovosti“, s tím, že „na úhradu zbytku pohledávky oprávněného ve výši 298.117,71 Kč již nic nezbylo“; dále rozhodl, že „zbytek rozdělované podstaty ve výši 1.610.416,21 Kč nebude rozvržen a soud jej rozvrhne až při jednání o rozvrhu zbytku rozdělované podstaty, na základě výsledku sporu vedeného u tohoto soudu pod sp. zn. “.

K odvolání povinné Krajský soud v záhlaví uvedeným usnesením usnesení soudu prvního stupně potvrdil v tom správném znění, že se z rozdělované podstaty uspokojuje: „v 1. skupině pohledávka soudního exekutora JUDr. V. N., Exekutorský úřad Brno-město, na náhradu nákladů exekuce ve výši 240.126,- Kč“ a dále „ve 3. skupině část pohledávky oprávněného ve výši 963.963,29 Kč, sestávající z náhrady nákladů předchozího řízení 16.600,- Kč, 0,05 % úroku z prodlení z částky 414.953,- Kč jdoucího denně od 1. 3. 2000 do 30. 5. 2011, celkem 840.072,- Kč, a části jistiny ve výši 107.291,29 Kč“, s tím, že „zbytek rozdělované podstaty ve výši 1.610.416,21 Kč bude projednán při dalším rozvrhovém jednání“.

Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně dovodil, že z rozdělované podstaty, tvořené nejvyšším podáním ve výši 2.666.666,- Kč a přirostlými úroky ve výši 147.839,45 Kč, je třeba uspokojit v první skupině podle pohledávku soudního exekutora JUDr. V. N. na úhradu nákladů exekuce ve výši 240.126,- Kč. Jelikož pohledávka přihlášeného věřitele Zemědělského družstva Mostek ve výši 801.888,29 Kč s 25 % úrokem jdoucím od 19. 5. 2007 do zaplacení (celkem 1.610.416,21 Kč) zajištěná zástavním právem zřízeným dne 24. 7. 1996, která má lepší pořadí [ ], než pohledávka oprávněné [exekuční řízení bylo ve smyslu ustanovení zahájeno dne 8. 7. 2003], byla popřena povinným a o vznesené námitce započtení dosud probíhá incidenční spor u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou pod sp. zn. , rozhodl soud prvního stupně rovněž správně tak, že částka 1.610.416,21 Kč připadající na spornou pohledávku, bude projednána při dalším rozvrhovém jednání podle ( ). Ze zbývající části rozdělované podstaty ve výši 963.963,29 Kč se pak uspokojí ve 3. skupině podle část pohledávky oprávněné, tvořené náhradou nákladů předcházejícího řízení ve výši 16.600,- Kč, 0,05 % úroky z prodlení jdoucími z částky 414.953,- Kč denně od 1. 3. 2000 do 30. 5. 2011 (tj. 840.072,- Kč) a částí jistiny, která při správném výpočtu činí 107.291,29 Kč (tj. 963.963,29 Kč - 16.600,- Kč - 840.072,- Kč). K odvolací námitce povinné, že při rozvrhu nemají být uspokojovány úroky přirostlé po dni dražby, jelikož vymáhaný dluh byl zaplacen již dnem zpeněžení nemovitosti v dražbě, s odkazem na uvedl, že k uspokojení přihlášené pohledávky k rozvrhu dochází až vydáním rozvrhového usnesení a nikoli již zpeněžením nemovitosti v dražbě; do vydání rozvrhového usnesení přihlášené pohledávky uspokojeny být nemohou, neboť do té doby není ani zřejmé, zda a v jakém rozsahu bude ta která z přihlášených pohledávek z výtěžku dražby uspokojena.

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podala povinná dovolání, v němž za zásadní po právní stránce označila otázku, „ke kterému okamžiku v exekuci prodejem nemovitostí dochází k uspokojení pohledávky oprávněného a k zániku pohledávky oprávněného“, jež podle jejího názoru nebyla dosud v rozhodovací činnosti dovolacího soudu řešena. Namítá, že jí nemůže jít k tíži skutečnost, že mezi připsáním částky na účet soudního exekutora po provedení dražby a mezi rozhodnutím soudu o rozvrhu rozdělované podstaty uplynulo přibližně 7 let. Je si vědoma toho, že v daném případě nejde o situaci srovnatelnou s plněním ze strany povinné osoby k rukám exekutora po právní moci usnesení o nařízení exekuce na úhradu pohledávky vymáhané v exekučním řízení, na druhou stranu se však nemůže ztotožnit s tím, že vzhledem k době, která uplynula mezi připsáním nejvyššího podání na účet exekutora a právní mocí rozvrhového usnesení, přirostl k vymáhané pohledávce úrok, který značně ovlivní její majetkové poměry. Poukazuje na , který upravuje postup při provádění exekuce odepsáním vymáhané pohledávky a jejího příslušenství z účtu a jež stanoví, že výkon rozhodnutí (exekuce) se provede odepsáním pohledávky z účtu a jejím vyplacením oprávněnému. „Takové výslovné znění však v zákoně pro případ exekuce prováděné prodejem nemovitosti není“. Při rozvrhu rozdělované podstaty však fakticky došlo k rozdělení finančních prostředků „připravených“ pro oprávněnou či přihlášeného věřitele, přičemž společným základem…zůstává skutečnost, že tyto prostředky jsou u osoby, která byla pověřena…provedením exekuce“. Navrhla, aby dovolací soud napadené usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Dovolací soud po přezkoumání napadeného usnesení odvolacího soudu dospěl k závěru, že dovolání podle (toto ustanovení bylo sice zrušeno nálezem Ústavního soudu ČR ze dne 28. února 2012, sp. zn. , ale až uplynutím dne 31. 12. 2012, přičemž podle závěru uvedeného v nálezu téhož soudu ze dne 6. března 2012, sp. zn. , zůstává pro posouzení přípustnosti dovolání podaných do 31. prosince 2012 i nadále použitelné) ve spojení s , odst. 2 a s , není přípustné.

Z ustanovení věty první vyplývá, že Nejvyšší soud je vázán uplatněným dovolacím důvodem [v daném případě podle , jímž lze namítat, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci], včetně jeho obsahového vymezení.

Povinná argumenty ve prospěch názoru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam ve smyslu , sice označila, hodnocením námitek obsažených v dovolání však k závěru o splnění této podmínky dospět nelze.

Podle , o exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů (dále také jen „exekuční řád“), nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na provádění exekuce prodejem movitých věcí a nemovitostí přiměřeně ustanovení upravující výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí a nemovitostí.

Podle při rozvrhovém jednání se projednají pohledávky, které mohou být uspokojeny z rozdělované podstaty (odstavec 1). Každý z věřitelů, který je přítomen jednání, je povinen vyčíslit svou pohledávku a její příslušenství

ke dni rozvrhového jednání

a uvést, do jaké skupiny patří, a skutečnosti významné pro její pořadí. Pohledávky ostatních věřitelů a jejich příslušenství vyčíslí

ke dni rozvrhového jednání

a jejich skupinu a pořadí uvede soud podle údajů obsažených ve spisu. Po skončení rozvrhového jednání nelze přihlížet k té části pohledávek a jejich příslušenství, která nebyla vyčíslena (odstavec 2).

Ustanovení třídí pro účely rozvrhového řízení při exekuci (výkonu rozhodnutí) prodejem nemovitosti pohledávky do šesti skupin a stanoví postup při jejich uspokojování, přičemž z odstavce 4 tohoto ustanovení vyplývá, že úroky, úroky z prodlení a poplatek z prodlení, jež náležejí věřiteli pohledávky jistiny za dobu delší než tři roky před rozvrhovým jednáním, se uspokojují ve stejné skupině jako jistina, ale podle samostatného pořadí určeného skutečnostmi vymezenými v

Podle v rozvrhovém usnesení soud přizná pohledávky jejich věřitelům; úhrada pohledávek, které vydražitel převzal ( , ), se přizná vydražiteli. Podle odstavce 3 tohoto ustanovení

přiznané částky soud vyplatí po právní moci rozvrhového usnesení

.

Při exekuci prodejem nemovitosti tedy k uspokojení k rozvrhu přihlášené pohledávky oprávněného dojde jejím vyplacením po právní moci rozvrhového usnesení a nikoli již zpeněžením nemovitosti v dražbě, jak povinná nesprávně namítá.

Dovolatelkou namítaná okolnost, že mezi připsáním částky na účet soudního exekutora po provedení dražby a mezi rozhodnutím soudu o rozvrhu rozdělované podstaty uplynulo přibližně 7 let, což jí nemůže jít k tíži, nenaplňuje žádný dovolací důvod; i kdyby tato skutečnost nastala např. v důsledku pochybení exekutora či nepřiměřené délky soudního řízení, nemůže se jí exekuční soud zabývat, neboť není předmětem tohoto řízení.

Protože není důvod pro závěr, že napadené usnesení odvolacího soudu má z hlediska námitek uplatněných v dovolání po právní stránce zásadní význam ve smyslu , není dovolání povinné proti němu podle , odst. 2 ve spojení s 237 odst. 1 písm. c) přípustné. Nejvyšší soud je proto podle věty první a odmítl.

Výrok náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení , větu první, a , neboť povinná na jejich náhradu právo nemá a oprávněné ani přihlášenému věřiteli v tomto řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení

není

přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. října 2012

JUDr. Olga Puškinová

předsedkyně senátu