Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 1901/2012

U S N E S E N Í

Helmuta Guichena

České republice – Ministerstvu financí

se sídlem v Praze 1, Letenská 15/525, o zaplacení 2.199.500,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 12. října 2011, č.j. -225, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Shora označeným rozsudkem Městský soud v Praze (dále jen jako „soud odvolací“) potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 15. listopadu 2010, č.j. -201, jímž byla zamítnuta žaloba, kterou se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky 2.199.500,- Kč se specifikovaným úrokem z prodlení (výrok I); současně bylo rozhodnuto o nákladech odvolacího řízení (výrok II).

Odvolací soud vyšel ze zjištění, že dodatečnými platebními výměry Finančního úřadu v Českém Krumlově ze dne 5. 10. 1998 a ze dne 26. 10. 1998, byla žalobci doměřena daň z příjmu fyzických osob za kalendářní rok 1995 ve výši 531.245,- Kč a silniční daň za stejné zdaňovací období ve výši 20.850,- Kč; obě rozhodnutí nabyla právní moci dne 7. 12. 1998 a nebyla později změněna ani zrušena. Důvodnými nebyla shledána ani žalobcova žádost o povolení přezkumu obou platebních výměrů podle , o správě daní a poplatků (viz negativní rozhodnutí Finančního ředitelství v Českých Budějovicích ze dne 15. 8. 2000, č.j. 2220/140/2000, a ze dne 6. 8. 2001, č.j. 2151/110/2001), ba ani žaloba podaná u soudu podle části páté (ve znění účinném do 31. 12. 2002), neboť řízení o ni bylo pro žalobcem neodstraněné vady zastaveno (usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 20. února 2002, č.j. -41).

Shora označené (dodatečné) platební výměry pokládá žalobce za nezákonná rozhodnutí a za nesprávný má i postup správce daně, jenž jejich vydání předcházel a v jehož důsledku – jak tvrdí – mu vznikla škoda ve výši žalobou požadované částky.

Uplatněný nárok odvolací soud posoudil podle , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění účinném do 26. 4. 2006 (dále jen „ “). Z okruhu žalobcem tvrzených (v řízení prokázaných) skutečností – jimiž žalobce brojil proti rozhodnutím, dodatečným platebním výměrům vydaným příslušným správcem daně – odvolací soud dovodil, že žalobce uplatňuje nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím vydaným ve správním (daňovém) řízení ( , ). Dospěl však k závěru, že předpoklady vzniku odpovědnosti státu za žalobcem tvrzenou majetkovou újmu naplněny nejsou, neboť žádné z označených rozhodnutí správce daně nebylo pro domnělou nezákonnost změněno či zrušeno ( ). Dodal, že nemůže jít ani o případ nesprávného úředního postupu ve smyslu zákona č. 82/ 1998 Sb., neboť postup finančního úřadu se zde projevil v jeho rozhodnutích.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Co do jeho přípustnosti odkázal na ustanovení (dále jen „ “), co do důvodů má za to, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( ). Namítá, že majetková újma, jíž náhrady se domáhá, mu vznikla v důsledku nesprávného úředního postupu ve smyslu a nikoliv – jak dovodily soudy nižších stupňů – nezákonným rozhodnutím. Avšak i v případě, že se jím kritizovaný postup finančního úřadu projevil v obsahu vydaných rozhodnutí (platebních výměrů, proti nimž taktéž brojí), je dle jeho názoru povinností soudu v řízení o náhradu škody přezkoumat i zákonnost těchto pravomocných rozhodnutí. Jiný závěr pokládá za porušení ústavně zaručených práv. Navrhl, aby Nejvyšší soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Žalovaná se k dovolání nevyjádřila.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení), zastoupenou advokátem ( ), a ve lhůtě stanovené , se zabýval otázkou přípustnosti dovolání.

Jelikož rozsudkem odvolacího soudu byl rozsudek soudu prvního stupně potvrzen a nejde o případ přípustnosti dovolání podle (a to již proto, že soudem prvního stupně nebyl vydán rozsudek, jenž by byl odvolacím soudem dříve zrušen), může být dovolání přípustné jen při splnění předpokladů uvedených v ustanovení , tedy má-li rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam ve smyslu zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se přitom nepřihlíží ( ).

Dovolání přípustné není.

Právní otázky, na jejich řešení dovoláním napadené rozhodnutí spočívá, vyřešil odvolací soud v souladu s ustálenou /nerozpornou/ judikaturou, od níž není důvod odchýlit se ani v nyní posuzované věci. Podmínkou odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím je, že toto pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem (srov. , ve znění pozdějších předpisů). Soud, který rozhoduje o žalobě na náhradu škody proti státu, není oprávněn posuzovat tvrzený nesoulad nezrušeného rozhodnutí se zákonem (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. srpna 2002, sp. zn. , uveřejněné v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu pod C 1353, nebo rozhodnutí ze dne 2. února 2006, sp. zn. , uveřejněné tamtéž pod C 4030).

Ustálené judikatuře odpovídá i závěr odvolacího soudu, že nejde o případ odpovědnosti státu za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem ( , ) tam, kde orgán státu shromažďuje podklady pro rozhodnutí, hodnotí zjištěné skutečnosti, právně je posuzuje apod., tedy v případě činností přímo směřujících k vydání rozhodnutí, v jehož obsahu se tento postup (a jeho případné nesprávnosti či vady) projeví (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. června 1999, sp. zn. , publikovaný v časopise Soudní judikatura, č. 5, ročník 2000; usnesení ze dne 28. července 2004, sp. zn. , uveřejněné v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu pod C 2823; nebo usnesení ze dne 16. srpna 2006, sp. zn. , uveřejněné tamtéž pod C 4477). O takový případ jde i ve věci nyní posuzované, v níž právě žalobcem zpochybňovaný postup finančního úřadu vedl k vydání oněch dvou dodatečných platebních výměrů a projevil se v obsahu těchto rozhodnutí, která posléze nabyla právní moci a nebyla dosud změněna ani zrušena.

K námitkám žalobce zpochybňujícím ústavní konformitu shora citovaných závěrů obecných soudů sluší se pak odkázat na judikaturu Ústavního soudu – srov. např. rozhodnutí sp. zn. , , , – kterou je uvedený výklad aprobován.

Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání ( věty první), nepřípustné dovolání odmítl ( věty první, ).

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, , části věty před středníkem a za situace, kdy žalované, jež by jinak měla právo na jejich náhradu, v tomto řízení náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 13. listopadu 2012Mgr. Petr K r a u spředseda senátu