Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 714/2012

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců doc. JUDr. Ivany Štenglové a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobkyně SUVERETO s. r. o., se sídlem v Praze 3, Slezská 1124/61, PSČ 130 00, identifikační číslo osoby 61055930, zastoupené JUDr. Petrem Kališem, advokátem, se sídlem v Praze 7, Nad Královskou Oborou 11, PSČ 170 00, proti žalovanému V. S., zastoupenému JUDr. Petrem Gracíkem, advokátem, se sídlem v Novém Bydžově, Masarykovo náměstí 1144, PSČ 504 01, o zaplacení 1,213.333,30 Kč, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 27. října 2011, č. j. -194, takto: I. Dovolání se odmítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í:

V záhlaví označeným rozsudkem Vrchní soud v Praze k odvolání žalobkyně i žalovaného výroky II. a IV. rozsudku soudu prvního stupně potvrdil.

Napadený rozsudek byl zástupci dovolatelky doručen dne 25. listopadu 2011. Posledním dnem dvouměsíční lhůty k podání dovolání ( , /dále jen /) tedy byla středa 25. ledna 2012 ( ).

Dovolatelka podala prostřednictvím svého zástupce tzv. blanketní dovolání, v němž v rozporu s ustanovením neuvedla, z jakých důvodů toto rozhodnutí napadá, dne 23. ledna 2012 (pouhá citace textu ustanovení a b/ řádným uplatněním dovolacího důvodu není; k čemuž srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. ledna 2005, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 3, ročník 2005, pod číslem 31), přičemž současně uvedla, že řádné odůvodnění dovolání doručí ve lhůtě 10 dnů. Následně podáním ze dne 7. února 2012 své dovolání doplnila.

Dovolání, které neobsahuje údaj o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, je vadným podáním, které může dovolatel doplnit o chybějící náležitosti jen do uplynutí dovolací lhůty ( věta první ). Jejím marným uplynutím se původně odstranitelné vady dovolání stávají neodstranitelnými; dovolací soud, který k pozdějšímu doplnění dovolání již nemůže přihlížet z úřední povinnosti, tedy musí dovolání nezpůsobilé zahájit dovolací řízení odmítnout, a to za přiměřeného použití ustanovení věty první (srov. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 21/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Na výše uvedeném závěru přitom nemůže ničeho změnit ani to, že usnesením ze dne 2. února 2012, č. j. -208, soud prvního stupně dovolatelku vyzval, aby ve lhůtě 10 dnů konkretizovala, z jakých důvodů rozhodnutí odvolacího soudu napadá; lhůta určená k doplnění chybějících náležitostí dovolání vymezená ustanovením je totiž lhůtou zákonnou a prekluzivní, na jejíž běh nemá vliv ani nesprávný postup (výzva) soudu prvního stupně.

Nejvyšší soud proto dovolání žalobkyně pro vady spočívající v absenci důvodů, pro něž je rozsudek odvolacího soudu napadán, odmítl ( a věta první ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243b odst. 5,

a , když dovolání žalobkyně bylo odmítnuto, žalovanému však podle obsahu spisu v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 24. října 2012

JUDr. Filip C i l e č e k předseda senátu