Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 655/2011

U S N E S E N Í

J. P.

, zemřelém dne 9. srpna 1996, za účasti

1) M. P.

, zastoupené JUDr. Jiřím Veselým, advokátem se sídlem v Brně, Orlí č. 8,

2) J. P.

,

3) A. Z.

, zastoupené JUDr. Milošem Sobotkou, advokátem se sídlem v Tišnově, Jungmannova č. 68, vedené u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. , o dovolání J. P. proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 15. dubna 2010, č. j. -363, takto:

Řízení o dovolání J. P. proti usnesení Okresního soudu Brno-venkov ze dne 7. dubna 2009, č. j. -338,

se zastavuje

; jinak

se

dovolání J. P.

odmítá

.

Odůvodnění:

Okresní soud Brno-venkov usnesením ze dne 26.8.1996, č.j. -2, zahájil řízení o dědictví po J. P., zemřelém dne 9.8.1996 (dále jen „zůstavitel“). Provedením úkonů v řízení o dědictví po zůstaviteli byl pověřen JUDr. Zdeněk Ryšánek, notář v Brně ( ).

Okresní soud Brno-venkov usnesením ze dne 7.4.2009, čj. -338, potvrdil nabytí dědictví dětem zůstavitele A. Z. a J. P.; současně J. P. a M. P. (manželce zůstavitele) zřídil věcné břemeno spočívající v „jejich právu společně doživotně a bezplatně užívat v rodinném domě č.p. v Malhostovicích samostatný dvoupokojový byt v přízemí a společně s vlastníkem (dcerou zůstavitele A. Z.) užívat společné prostory domu, vedlejší stavby u domu a pozemky souvisící s domem“.

K odvolání J. P. Krajský soud v Brně usnesením ze dne 15.4.2010, č.j. -363, usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Uvedl, že „vzhledem k tomu, že dohoda o vypořádání dědictví nebyla uzavřena, soud prvního stupně podle § 483 obč.zák. potvrdil nabytí dědictví těm, jejichž dědické právo bylo prokázáno, a to podle dědických podílů stanovených závětí zůstavitele (§ 484 obč.zák.)“ a že „pozůstalý syn J. P., který uplatnil nároky dle § 479 obč.zák., přitom ze závěti nabývá majetek cenově převyšující 1/8 dědictví, tedy podíl, na který má nárok dle § 479 obč.zák.“.

Proti usnesení odvolacího soudu a soudu prvního stupně podal J. P. dovolání. Namítá, že „oba soudy zahrnuly pod pojem vedlejší stavby, resp. příslušenství domu čp. v Malhostovicích, dílnu a garáž, které na otcově pozemku (ve dvoře domu č.p. v Malhostovicích) postavil pouze on sám, a to se svolením otce a za své finanční prostředky“; že „k vážnému zásahu do jeho užívání garáže s dílnou došlo až v průběhu dědického řízení, a to poté, kdy soudní znalec vyslovil názor, že dílna s garáží jsou pouze přístavkem k domu čp. v Malhostovicích, a tedy že jsou jako příslušenství tohoto domu součástí dědictví po zemřelém otci J. P.“; že „za právní otázku zásadního právního významu pokládá způsob, s jakým se oba soudy vypořádaly se skutečností, že dílnu s garáží postavil bez stavebního povolení a že do dnešního dne jde o tzv. černou stavbu, tedy stavbu, k níž nebylo ani dodatečně vydáno stavební povolení a tedy nebyla ani zkolaudována“ a že „Nejvyšší soud by se tedy měl zabývat otázkou, zda si soudy obou stupňů v rámci své pravomoci mohou dovolit rozhodnout o černé stavbě tak, jak tomu bylo v řízení o projednání dědictví po jeho zemřelém otci a povýšit ji na příslušenství stavby jiné, tedy domu čp. v Malhostovicích“.

Vzhledem k tomu, že pro postup soudu prvního i druhého stupně v řízení o dědictví je určující okamžik smrti zůstavitele (srov. Část dvanáctou, Hlavu I, bod 12. a 15. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dále jen „“) a zůstavitel J. P. zemřel dne 9.8.1996, tedy před 31.12.2000, je třeba dovolání v posuzovaném případě i v současné době projednat a rozhodnout (srov. Část dvanáctou, Hlavu I, bod 17. ) podle „dosavadních právních předpisů“, tj. podle ve znění účinném do 31.12.2000 (dále jen „“).

Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení , Nejvyšší soud České republiky projednal věc bez jednání ( věta první ) a po přezkoumání ve smyslu ustanovení dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.

Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští ( ).

Dovolání je přípustné proti rozhodnutí odvolacího soudu, jestliže trpí vadami uvedenými v ustanovení

Podle ustanovení dovolání je též přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo

a) změněno usnesení soudu prvního stupně; to neplatí, jde-li o usnesení o nákladech řízení, o příslušnosti, o předběžném opatření, o přerušení řízení, o pořádkové pokutě, o znalečném, o tlumočném, o soudním poplatku, o osvobození od soudních poplatků, o ustanovení zástupce účastníku nebo jeho odvolání, o nepřipuštění zastoupení, o odměně notáře za prováděné úkony soudního komisaře a jeho hotových výdajích, o odměně správce dědictví a jeho hotových výdajích,

b) rozhodnuto tak, že se zpětvzetí návrhu nepřipouští, nebo tak, že se zpětvzetí návrhu připouští, rozhodnutí soudu prvního stupně zrušuje a řízení zastavuje (§ 208); to neplatí o věcech, v nichž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč a v obchodních věcech 50.000,- Kč,

c) rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno a řízení zastaveno, popřípadě věc byla postoupena orgánu, do jehož pravomoci náleží,

d) odvolacím soudem potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo řízení zastaveno pro nedostatek pravomoci soudu,

e) odvolání odmítnuto,

f) odvolací řízení zastaveno.

Proti usnesení odvolacího soudu ve věci samé, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, je dovolání přípustné, jestliže odvolací soud ve výroku rozhodnutí vyslovil, že dovolání je přípustné, protože jde o rozhodnutí po právní stránce zásadního významu ( ). Nevyhoví-li odvolací soud návrhu účastníka na vyslovení přípustnosti dovolání, který byl učiněn nejpozději před vyhlášením (vydáním) potvrzujícího usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, je dovolání podané tímto účastníkem přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam ( ).

V posuzovaném případě J. P. dovoláním napadá usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně

ve věci samé.

Protože nejde o potvrzující usnesení ve smyslu ustanovení a přípustnost dovolání proti tomuto usnesení neplyne ani z ustanovení , b), c), e) a f) , mohla by přípustnost dovolání podaného proti usnesení odvolacího soudu J. P. v dané věci vyplývat již pouze z ustanovení nebo by ji mohl zakládat některý z důvodů uvedených v ustanovení Podmínky přípustnosti dovolání stanovené v ustanovení a 2 však v dané věci nejsou splněny, a to již proto, že odvolací soud ve výroku svého rozhodnutí přípustnost dovolání nevyslovil a J. P. návrh na vyslovení přípustnosti dovolání před vydáním usnesení odvolacího soudu ani neučinil.

Protože dovolatel netvrdí a ani z obsahu spisu nevyplývá, že by usnesení odvolacího soudu trpělo vadou uvedenou v ustanovení , není dovolání v posuzovaném případě přípustné ani z hlediska ustanovení Nejvyšší soud České republiky proto dovolání J. P. – aniž by se mohl věcí dále zabývat – podle ustanovení věty první a o.s.ř odmítl.

Vzhledem k tomu, že dovolání J. P. směřuje i proti usnesení soudu prvního stupně, muselo být dovolací řízení v této části zastaveno. Z ustanovení , podle něhož je dovolání mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu, totiž vyplývá, že rozhodnutí soudu prvního stupně dovoláním úspěšně napadnout nelze. Opravným prostředkem pro přezkoumání rozhodnutí soudu prvního stupně je podle ustanovení odvolání, pokud to zákon nevylučuje; proto také neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání „dovolání“ proti rozhodnutí soudu prvního stupně. Jelikož nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, Nejvyšší soud České republiky řízení o „dovolání“ proti rozhodnutí soudu prvního stupně trpící touto vadou podle ustanovení věty první zastavil (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 31.8.1999, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod č. 45, ročník 2000).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 11. října 2012

JUDr. Roman Fiala, v. r.předseda senátu