Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Nd 331/2012

NEJVYŠŠÍ SOUDČESKÉ REPUBLIKY32 Nd 331/2012

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Pavla Příhody a JUDr. Hany Gajdziokové v exekuční věci oprávněného města Břeclav, se sídlem v Břeclavi, nám. T. G. Masaryka 42/3, PSČ 690 81, identifikační číslo osoby 00283061, zastoupeného Mgr. Filipem Lederem, advokátem se sídlem v Praze – Novém Městě, Opletalova 37, proti povinnému I. G., , o návrhu na nařízení exekuce pro 1 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. , o určení místní příslušnosti soudu, takto:

O d ů v o d n ě n í :

Dne 27. ledna 2012 byl doručen soudnímu exekutorovi Mgr. Vojtěchu Jarošovi, se sídlem ve Znojmě, Rooseveltova 2 návrh oprávněného na nařízení exekuce proti povinnému pro 1 000 Kč s příslušenstvím a dne 1. února 2012 požádal uvedený exekutor Okresní soud v Břeclavi o pověření k provedení exekuce na majetek povinného.

Okresní soud v Břeclavi usnesením ze dne 20. srpna 2012, č. j. -12, vyslovil svou místní nepříslušnost ve věci s tím, že po marném uplynutí lhůty k podání odvolání oprávněným bude věc podle ustanovení (dále též jen „ “) předložena Nejvyššímu soudu k určení, který soud ji projedná a rozhodne.

Podle ustanovení , exekučního řádu (dále též jen „exekuční řád“), exekuční řízení se zahajuje na návrh (odstavec 1). Exekuční řízení je zahájeno dnem, kdy návrh na nařízení exekuce došel exekutorovi. Exekutor však může začít provádět exekuci až tehdy, udělí-li mu exekuční soud pověření k jejímu provedení (odstavec 2).

Podle ustanovení § 45 odst. 1 exekučního řádu je věcně příslušným exekučním soudem v prvním stupni okresní soud. Podle ustanovení § 45 odst. 2 exekučního řádu je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný bydliště, je-li fyzickou osobou, a nemá-li bydliště, soud, v jehož obvodu se zdržuje. Nemá-li povinný bydliště v České republice ani se v ní nezdržuje, je příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.

Podle vysloví-li soud, že není místně příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek předloží Nejvyššímu soudu.

Podle jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.

S ohledem na ustanovení exekučního řádu se ustanovení použijí i při určení, který soud je místně příslušným exekučním soudem v řízení podle tohoto předpisu, neboť exekuční řád jiné ustanovení o určení místní příslušnosti v takových případech neobsahuje.

Ze spisu se podává, že povinný má trvalé bydliště v Maďarské republice a v Centrální evidenci obyvatel České republiky není zapsán. Ze systému ISAS Okresního soudu v Břeclavi nebylo o povinném nic zjištěno.

Z ustanovení věty první vyplývá, že nemá-li povinný obecný soud nebo jeho obecný soud není v České republice, je k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí příslušný soud, v jehož obvodu má povinný majetek. Stejně tak, jak již bylo uvedeno výše, podle ustanovení věty druhé exekučního řádu, nemá-li povinný bydliště v České republice ani se v ní nezdržuje, je příslušným soud, v jehož obvodu má majetek. Skutečnost, zda povinný má exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, však vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce.

S ohledem na výše uvedené Nejvyšší soud, přihlížeje k zásadě hospodárnosti řízení a k sídlu Městského úřadu Břeclav, na základě jehož rozhodnutí o uložení pokuty za spáchání přestupku bylo navrženo nařízení exekuce, rozhodl podle ustanovení tak, že jako místně příslušný soud v dané věci určil soud, u něhož bylo řízení zahájeno, tj. Okresní soud v Břeclavi (k tomu srov. shodně usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. září 2012, sp. zn. ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 30. října 2012

JUDr. Miroslav Gallus

předseda senátu