Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 121/2011

NEJVYŠŠÍ SOUDČESKÉ REPUBLIKY29 Cdo 121/2011

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a doc. JUDr. Ivany Štenglové v právní věci žalobkyně M. M., zastoupené JUDr. Jindřichem Zadinou, advokátem, se sídlem v Praze 2, Sokolská 1662/35, PSČ 120 00, proti žalovanému Mgr. Z. H., zastoupenému Mgr. Stanislavem Němcem, advokátem, se sídlem v Postupicích, Postupice 58, PSČ 257 01, o nahrazení projevu vůle, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 2. prosince 2009, č. j. -81, takto:

O d ů v o d n ě n í :

V záhlaví označeným rozsudkem Městský soud v Praze potvrdil k odvolání žalobkyně rozsudek ze dne 24. dubna 2009, č. j. -54, ve výroku ve věci samé, jímž Obvodní soud pro Prahu 4 zamítl žalobu o uložení povinnosti žalovanému učinit ve výroku specifikované prohlášení vlastníka (dále jen „prohlášení vlastníka“) a přijmout návrh žalobkyně na uzavření ve výroku popsané smlouvy o převodu bytové jednotky (dále jen „kupní smlouva“), a změnil výrok o nákladech řízení (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jež Nejvyšší soud podle ustanovení , , (dále jen „ “), odmítl jako nepřípustné.

Dovolání proti potvrzujícímu výroku rozhodnutí ve věci samé může být přípustné pouze podle ustanovení (o situaci předvídanou v ustanovení nejde), tedy tak, že dovolací soud – jsa přitom vázán uplatněnými dovolacími důvody včetně jejich obsahového vymezení ( ) – dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam. Dovolatelka přitom Nejvyššímu soudu žádnou otázku, jež by napadené rozhodnutí činila zásadně úprávně významným, nepředkládá.

Dovoláním zpochybněný závěr, podle něhož smlouva o smlouvě budoucí uzavřená podle , , je účinná jen mezi účastníky této smlouvy, a pokud jeden z nich převede vlastnické právo k nemovitosti, jejíž zamýšlený převod je obsahem smlouvy o smlouvě budoucí, na osobu třetí, zaniknou práva a povinnosti ze smlouvy o smlouvě budoucí pro nemožnost plnění, je v souladu s označeným ustanovením i ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu (srov. např. rozsudek ze dne 29. října 1997, sp. zn. , uveřejněný v časopise Soudní judikatura číslo 3, ročník 1998, pod číslem 22, rozsudek ze dne 30. května 2001, sp. zn. , rozsudek ze dne 15. ledna 2009, sp. zn. , či rozsudek velkého senátu Občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 15. června 2011, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 143/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek); důvod připouštět dovolání k jeho opětovnému formulování Nejvyšší soud neshledává.

Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení , a , když dovolání žalobkyně bylo odmítnuto a žalovanému podle obsahu spisu žádné náklady v dovolacím řízení nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 24. října 2012

JUDr. Petr Šuk

předseda senátu