Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
70C8CD23F1F82840C1257AAF0042E1F1.html
HTML · 14.73 KB
No categories available
21 Cdo 4692/2010
U S N E S E N Í
J. Z.
, zemřelém dne 13. března 2003, , za účasti:
1) MUDr. A. D
,
2) Z. K.
,
3) Z. R.
,
4) E. P.
,
5) S. Z.
,
6) Ing. F. D.
,
7) K. S.
,
8) L. S.
,
9) K. K.
,
10) V. K.
,
11) P. P.
,
12) A. Z.
,
13) V. Z.
,
14) R. Z
,
15) M. Š.
,
16) Ing. J. K.
, zastoupené JUDr. Janou Pejchalovou, advokátkou se sídlem v Brně, Smetanova č. 8,
17) J. V.
,
18) M. V.
,
19) J. V.
,
20) J. L.
,
21) Mgr. Ing. A. J.
,
22) M. K.
, vedené u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou pod sp.zn. 23 D 358/2003 , o dovolání Ing. J. K. proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 24. června 2010, č. j. 18 Co 296/2009 -312, takto:
I. Dovolání Ing. J. K.
se odmítá
.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243c odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ):
Dovolání Ing. J. K. proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 24.6. 2010, č. j. 18 Co 296/2009 -312, kterým bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 19.8.2009, č.j. 23 D 358/2003 -288, ve věci samé, není přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , v platném znění (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “), a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. o.s.ř.
Podle ustanovení § 482 odst. 1 obč. zák. je-li více dědiců, vypořádají se u soudu mezi sebou o dědictví dohodou. Podle odstavce druhého téhož ustanovení neodporuje-li dohoda zákonu nebo dobrým mravům, soud ji schválí.
Uzavřená dohoda o vypořádání dědictví může být za řízení změněna, odvolána nebo nahrazena novou dohodou, a to i během odvolacího řízení, dokud odvolací soud ve věci nerozhodl. Změna dohody, její odvolání nebo nahrazení novou dohodou jsou možné jen se souhlasem všech dědiců, kteří ji uzavřeli.
Dohoda o vypořádání dědictví musí být určitá a srozumitelná; musí z ní mimo jiné bez pochybností vyplývat, jaký zůstavitelův majetek každý z dědiců nabývá.
Z hlediska závěru odvolacího soudu (i soudu prvního stupně) o tom, zda v daném případě došlo mezi dědici k uzavření dohody o vypořádání dědictví, zda má soud rozhodovat o takové dohodě ve smyslu ustanovení § 482 obč. zák a zda lze od takové dohody jedním z dědiců odstoupit, je rozhodnutí odvolacího soudu v souladu s ustálenou judikaturou soudů (k tomu srov. Zprávu o řízení o dědictví u státních notářství v České socialistické republice, projednanou a schválenou občanskoprávním kolegiem býv. Nejvyššího soudu ČSR 5.11.1975, Cpj 30/75, uveřejněnou ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 34, ročník 1976; usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 27.2.1998, sp.zn. 18 Co 228/97 , uveřejněné v časopise Ad Notam pod č. 2, ročník 1999; usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26.2.2009, sp.zn. 21 Cdo 1762/2008 ).
Z uvedeného vyplývá, že rozhodnutí odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam.
Pro úplnost dovolací soud dodává, že opodstatněná není ani dovolací námitka, že „dohoda byla notářem formulována zcela v rozporu se skutečnou vůlí účastníků, když v ní nebyla žádným způsobem uvedena povinnost nabyvatele nemovitost prodat a dědické podíly ostatním účastníkům vyplatit“. V daném případě totiž odvolací soud dospěl ke správnému závěru, že „odůvodnění dohody je ujednáním dědiců mimo vlastní dohodu o vypořádání dědictví, že nemovitosti, které podle dědické dohody nabývá J. V., tento prodá a výtěžek z prodeje rozdělí mezi dědice“ a že „vzhledem k tomu, že nejde o vlastní dohodu o vypořádání dědictví, neplatí pro takové ujednání ani stejné formální požadavky jako na samotnou dohodu o vypořádání dědictví“.
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání Ing. J. K. - aniž by se mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o.s.ř. o.s.ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 , § 151 odst. 1 části věty před středníkem a § 146 odst. 3 o.s.ř. o.s.ř. , neboť dovolatelka s ohledem na výsledek řízení nemá na náhradu svých nákladů právo a ostatním účastníkům řízení v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení
není
přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. října 2012
JUDr. Roman Fiala, v. r.
předseda senátu