Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 418/2012

U S N E S E N Í

D. M.

a b)

D. G.

, zastoupených Mgr. Martinem Bílým, advokátem se sídlem v Brně, Těsnohlídkova 9, proti žalované

GE Money Multiservis, a. s.,

se sídlem v Praze 4 – Michli, Vyskočilova 1422/1a, identifikační číslo osoby 49241150, zastoupené JUDr. Milanem Novákem, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Dukelská 15, o vyloučení věcí z exekuce, vedené u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. 11. 2011, č. j. , takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žalovaná

je povinna

zaplatit žalobcům na náhradě nákladů dovolacího řízení každému z nich částku 1612,50 Kč k rukám advokáta do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl rozsudkem ze dne 13. 6. 2011, č. j. -30, tak, že se z exekuce prodejem movitých věcí, vedené oprávněnou GE Money Multiservis, a. s. proti povinnému J. M., u exekutora JUDr. Tomáše Vrány, Exekutorský úřad Přerov, který byl pověřen provedením exekuce na základě usnesení téhož soudu ze dne 9. 7. 2010, č. j. -14, vylučují věci sepsané v protokolu o soupisu movitých věcí sp. zn. 103 Ex 22970/10 ze dne 6. 1. 2011: položka č. 1 – stůl a 4 x židle, položka č. 4 – obývací stěna 3 ks, položka č. 5 – mrazák Gorenje, položka č. 6 – kombinovaná lednice s mrazničkou Elektrolux, položka č. 13 – pračka Iberna a položka č. 14 – vibrační bruska Extol. Zároveň zavázal žalovanou zaplatit žalobcům náklady řízení 7 990,50 Kč k rukám jejich zástupce do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I. a II.). Řízení o vyloučení z exekuce ohledně položky č. 11 – mikrovlnná trouba Tesla a položky č. 12 – žehlička Moulinex zastavil (výrok III.). Okresní soud dospěl k závěru, že žalobkyně prokázala vlastnické právo k věcem uvedeným pod položkami č. 1, 4 a 13 a žalobce k věcem zbývajícím. V případě žalobkyně současně uzavřel, že žalobu o vyloučení věci podala včas, neboť usnesení soudního exekutora, kterým částečně nevyhověl jejímu návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu, jí bylo doručeno 24. 2. 2011 (uplynutím desetidenní lhůty ode dne uložení písemnosti).

Krajský soud v záhlaví označeným rozsudkem rozhodnutí okresního soudu v napadených výrocích I. a II. potvrdil. Dále uložil žalované zaplatit žalobcům na náhradě nákladů odvolacího řízení 14 388,- Kč k rukám jejich zástupce. Ve vztahu k žalobci dospěl k závěru, že ten, jemuž svědčí právo k věci, které nepřipouští exekuci, má právo (nikoliv povinnost) rozhodnout se, zda bude postupovat podle , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění od 1. 11. 2009 (dále též jen „ “), a podá návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu. Pokud tento postup nezvolí a domáhá se svého práva podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „ “), nelze jej za to postihnout zamítnutím žaloby. Odvolací soud se dále ztotožnil se skutkovým stavem, zjištěným soudem prvního stupně, stejně jako s jeho právním závěrem, že žalobci prokázali vlastnické právo k věcem uvedeným ve výroku I. rozsudku soudu prvního stupně. Uvedl, že řízení před okresním soudem bylo koncentrováno a že žalovaná do doby rozhodnutí soudu prvního stupně nepředložila žádný důkaz o tom, že žalobkyně podala žalobu opožděně.

Žalovaná v dovolání, jehož přípustnost opírá o , namítá, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( ). Po právní stránce zásadní právní význam napadeného rozhodnutí pojí s otázkou, „zda je podání vylučovací žaloby v exekuci vedené soudním exekutorem podle nezávislé na podmínkách vyjádřených v e. ř. a v případě nesplnění podmínek daných e. ř. neztrácí třetí subjekt možnost se svých práv dovolat postupem dle , i když by tento postup byl v rozporu s úmyslem zákonodárce, účelem exekučního řízení a z e. ř. by učinil obsoletní normu?“ Uvedla, že druhý ze žalobců nepodal u soudního exekutora návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu, resp. do podání žaloby o něm nebylo nijak soudním exekutorem rozhodnuto, a první ze žalobců podal žalobu později než ve lhůtě třiceti dnů od doručení rozhodnutí soudního exekutora o jeho návrhu na vyškrtnutí věcí. Žalovaná odkázala na odbornou literaturu, zabývající se výkladem , a zaujímá názor, že třetí osoba může podat žalobu jen v případě, že se domáhala ochrany svého práva nejdříve postupem podle Ve vztahu k žalobkyni, která podala takový návrh, uvedla, že přímo v rozhodnutí soudu prvního stupně je uvedeno, že byl prováděn důkaz dodejkou k rozhodnutí soudního exekutora o návrhu žalobkyně na vyškrtnutí věci ze soupisu. Touto dodejkou může být myšlena „pouze doručenka, kde je uvedeno osobní převzetí žalobcem dne 14. 2. 2011, tudíž soud prvního stupně důkaz nesprávně zhodnotil, když se zabýval lhůtou, po kterou byla zásilka připravena k vyzvednutí, ale ne tím, kdy bylo vyznačeno osobní převzetí žalobcem v konkrétní den“. Usnesení soudního exekutora o návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu bylo žalobkyni doručeno 14. 2. 2011, takže okresní soud se nesprávně zabýval lhůtou, po kterou byla zásilka připravena k vyzvednutí, a nesprávně uzavřel, že žalobkyně podala žalobu včas. Dovolatelka navrhla, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Žalobci ve vyjádření k dovolání uvedli, že soupis věcí provedený soudním exekutorem byl šikanózní, neboť exekutor sepsal věci malé hodnoty, často nutné vybavení domácnosti s cílem dostat „třetí osoby do problémů a donutit je tak vyplatit dluh povinného“. Některé věci navíc označil takovým způsobem, např. v případě stolu a čtyř židlí (sepsány dvakrát), že nelze zjistit, o jaké věci se vlastně jedná. Dále uvedli, že argumentace žalované se nese po celou dobu „v duchu ryze formálním a naplňuje učebnicové znaky sofistikovaného odůvodňování zjevné nespravedlnosti“. Potvrdili, že návrh na vyškrtnutí věcí ze soupisu podala pouze žalobkyně, nicméně soudní exekutor měl posoudit její podání podle obsahu a měl-li pochybnosti, kdo žalobu podává, popř. že ji žalobkyně podává i za žalobce, měl ji vyzvat, aby se žalobce k návrhu připojil, popř. aby předložila plnou moc k zastupování. Soudní exekutor však počkal 30 dní, a poté doručil žalobkyni usnesení, kde jí vysvětlil, že návrh měl podat i žalobce. Podle názoru žalobců tak soudní exekutor porušil jejich procesní práva. Navrhli, aby dovolací soud dovolání žalovaného zamítl.

Nejvyšší soud rozhodl o dovolání podle ve znění účinném od 1. 7. 2009 (viz Část první, čl. II Přechodná ustanovení, bod 12. ).

Dovolání není přípustné.

Je-li napadeným rozhodnutím – jako v projednávaném případě – usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení, kterým soud prvního stupně rozhodl o zastavení výkonu rozhodnutí, je dovolání ve smyslu přípustné za podmínek vymezených v nebo c) (srov. ). Protože použití ustanovení je vyloučeno (usnesení soudu prvního stupně nepředcházelo dřívější, odvolacím soudem zrušené, rozhodnutí téhož soudu), zbývá přípustnost dovolání vyvozovat již jen z ustanovení (jež bylo k 31. 12. 2012 zrušeno nálezem Ústavního soudu České republiky ze dne 21. 2. 2012, , avšak podle nálezu ze dne 6. 3. 2012 zůstává pro posouzení přípustnosti dovolání podaných do 31. 12. 2012 i nadále použitelné), podle něhož rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatňovaným dovolacími důvody podle a se nepřihlíží.

Posouzením všech námitek v dovolání obsažených nelze dospět k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam.

Dovolatelka v části, v níž odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve vztahu k žalobkyni, která podala návrh na vyškrtnutí věcí ze soupisu ve smyslu , žádnou otázku, jež by činila napadené rozhodnutí po právní stránce zásadně významným, nevznesla. Zpochybňuje pouze skutková zjištění ohledně doručení usnesení soudního exekutora, jímž byl částečně zamítnut návrh žalobkyně na vyškrtnutí věcí ze soupisu. Nesprávná zjištění, na nichž odvolací soud postavil svůj závěr o dodržení třicetidenní lhůty k podání vylučovací žaloby podle , je však třeba podřadit pod dovolací důvod uvedený v , k němuž se při posouzení přípustnosti dovolání podle nepřihlíží ( in fine ). Dovolací soud v souvislosti se zásadou koncentrace řízení před soudem prvního stupně (z účasti na jehož jednání se zástupce žalované omluvil) pro úplnost poznamenává, že okresní soud prováděl důkaz obálkou o doručování, jejíž součástí dodejka (doručenka) není. S ohledem na charakter námitky se pak dovolací soud již nezabýval povahou třicetidenní lhůty uvedené v exekučního řádu.

Dovolatelka ve vztahu k žalobci spojovala zásadní právní význam napadeného rozsudku s otázkou, zda lze podat žalobu na vyloučení věci podle i v případě, že žalobce nepostupoval podle Ani řešení této otázky však zásadní význam napadeného rozhodnutí nezakládá.

Krajský soud v Hradci Králové v rozsudku ze dne 24. 2. 2011, sp. zn. , jenž byl uveřejněn pod číslem 21/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (a s jehož závěry se tak Nejvyšší soud ztotožnil), dovodil, že úspěch žaloby na vyloučení věci z exekuce ( ) není podmíněn předchozím včasným návrhem na vyškrtnutí věci ze soupisu postupem podle ve znění účinném do 1. 11. 2009. V odůvodnění svého rozhodnutí mimo jiné uvedl, že nemůže být pochyb o tom, že exekuce prováděná v režimu má primárně vést k uspokojení pohledávky oprávněného z výtěžku zpeněžení majetku povinného, a že právě institut vylučovací žaloby podle ustanovení má být prostředkem k tomu, aby nebyl postihován majetek, jenž nepatří povinnému, případně jehož prodej je vyloučen z jiného obdobného důvodu. Důvodová zpráva k (kterým se mění , o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, , kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí, , , ve znění pozdějších předpisů, , , ve znění pozdějších předpisů, , o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, , o řízení ve věcech soudců a státních zástupců, ve znění pozdějších předpisů, a , o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů) je postavena především v části týkající se novely ustanovení na posilování ochrany práv třetích osob snahou zjednodušit proces vyloučení majetkových hodnot z exekuce, a vyhnout se tak řízení podle Pro takový postup novela stanoví pravidla včetně lhůt a rovněž tak striktní zákaz soudnímu exekutorovi od podání návrhu na vyškrtnutí věcí ze soupisu do uplynutí lhůt sepsané movité věci prodat. Nejen z textu novelizovaného ustanovení , ale ani z důvodové zprávy k nelze dovodit kategorický závěr o ztrátě možnosti třetí osoby domoci se vyloučení věcí z exekuce cestou podání vylučovací žaloby podle bez toho, že by bylo využito institutu vyškrtnutí věci ze soupisu podle až 3 Pokud by totiž měl být výklad žalovaného správný, pak by z ustanovení muselo výslovně vyplývat, že třetí osoba mající právo k věci, které vylučuje exekuci, toto právo, pokud jej neuplatní buď vůbec či opožděně, ztrácí. Bez takového výslovného a kategorického závěru se k takovému názoru nelze přiklonit, zvláště pokud základních práv a svobod v článku 11 odst. 1 a 4 poskytuje ochranu vlastnickému právu a stanoví, že vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné jen ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu. Na podporu uvedeného lze uvést, že obdobný postup není upraven ani pro poměry výkonu rozhodnutí vedeného podle a násl.

Dle názoru dovolacího soudu tak využití institutu vyškrtnutí věci ze soupisu podle až 3 není podmínkou, bez níž nelze úspěšně přikročit k podání žaloby na vyloučení věci z exekuce podle Takový žalobce se pak pouze vystavuje nebezpečí, že postižená věc může být soudním exekutorem prodána, neboť soudní exekutor není v tomto směru omezován výslovným zákazem uvedeným v poslední větě , ve znění od 1. 11. 2009.

Dovolání, které není přípustné podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení , Nejvyšší soud bez jednání ( věta první ) odmítl ( věta první, ).

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, a Žalované, jejíž dovolání bylo odmítnuto, uložil dovolací soud povinnost zaplatit žalobcům náklady, které jim vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím jejich advokáta. Tyto náklady činí 3225,- Kč a sestávají z odměny advokáta v částce 2925,-Kč (srov. po snížení podle a a zvýšení při zastoupení více osob podle , ve znění ) a náhrady hotových výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 300,- Kč (srov. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb /advokátní tarif/, ve znění pozdějších předpisů).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, mohou žalobci podat návrh na výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně dne 30. října 2012

JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph. D., v. r.

předsedkyně senátu