Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 2088/2011

U S N E S E N Í

I. S.,

proti žalované

J. L.,

zastoupené Mgr. Pavlem Markem, advokátem se sídlem v Praze 1, Na Poříčí 19, o určení vlastnictví k nemovitostem, vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 24. března 2010, č. j. -79, ve znění usnesení ze dne 30. dubna 2010, č. j. -91, takto:

I. Dovolání se odmítá.II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 6.360,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokáta Mgr. Pavla Marka.

Stručné odůvodnění (§ 243c odst. 2 o. s. ř.):

Krajský soud v Praze jako soud odvolací shora označeným rozsudkem ve znění opravného usnesení potvrdil rozsudek Okresního soudu Praha-východ („soud prvního stupně“) ze dne 29. května 2009, č. j. -49, kterým byla zamítnuta žaloba na určení, že žalobce je vlastníkem nemovitostí v rozsudku uvedených.

Dovolání, které žalobce proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu podal, není podle a c) (dále „ “) přípustné.

Rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou judikaturou a nemá po právní stránce zásadní význam. Nejvyšší soud uvedl např. v rozsudku dne 11. července 2002, sp. zn. , a v rozsudku ze dne 19. července 2002, sp. zn. , uveřejněných v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod číslem C 1309 a C 1637, že žalobce nemá naléhavý právní zájem na určení jeho vlastnického práva k nemovitosti, pokud osoby, které jsou jako vlastníci zapsány v katastru nemovitostí, nejsou účastníky řízení. Dále Nejvyšší soud uvedl v rozsudku ze dne 25. února 1999, sp. zn. , uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 17/2000, že smlouva o převodu nemovitostí není neplatná jen proto, že převodce převedl stejné nemovitosti na jinou osobu, jestliže ke vkladu vlastnického práva nedošlo.

Dovolatel sám připouští, že „ve smyslu dosud není vlastníkem nemovitosti, a to pozemku parc. č. 93/2, a ani z něj oddělených předmětných nemovitostí.“ Dále uvádí, že „na základě určení, že je vlastníkem předmětných nemovitostí, by byl katastrálním úřadem podle citované kupní smlouvy ze dne 18. 12. 2002 proveden vklad vlastnického práva k předmětným nemovitostem do katastru nemovitostí.“ Přehlíží ovšem, že jeho návrh na vklad práva podle kupní smlouvy z 18. 12. 2002 byl již katastrálním úřadem zamítnut. Rozhodnutí soudu podle o určení vlastnického práva k nemovitostem není rozhodnutím konstitutivním (vlastnické právo se jím nezakládá), ale deklaratorním (existence práva se konstatuje), a do katastru nemovitostí se nezapisuje vkladem práva, ale záznamem ( zákona odst. 1 , o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem). Jinak řečeno, nebyl-li proveden vklad do katastru, nemůže být na základě smlouvy vlastníkem.

Přípustnost dovolání nezakládá ani žalobcem namítaná vada řízení, která má spočívat v tom, že mu byla nesprávným postupem odňata možnost jednat před soudem, neboť soud prvního stupně nevzal v úvahu omluvu jeho zástupce a dne 29. května 2009 jednal v jeho nepřítomnosti. Jde tzv. zmatečnostní vadu podle , kterou lze napadat žalobou pro zmatečnost.

Nejvyšší soud proto dovolání podle věta první a odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází z , , a neboť žalovaná má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení, které sestávají z odměny za zastoupení advokátem v částce 5.000,- Kč ( , , , , , a vyhlášky č. 484/200 Sb., ve znění před novelou provedenou – srov. čl. II této vyhlášky). Žalované dále náleží náhrada hotových výdajů 300,- Kč za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle ve znění pozdějších předpisů, tj. celkem 5.300,- Kč. Žalované rovněž náleží náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 20 % podle , tj. 1.030,- Kč, a celková výše nákladů dovolacího řízení tak činí 6.360,- Kč.

Dovolací soud proto žalobci uložil, aby nahradil žalované náklady dovolacího řízení 6.360,- Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám jejího zástupce ( , , ).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li žalobce povinnost uloženou tímto rozhodnutím, může se žalovaná domáhat výkonu rozhodnutí. V Brně dne 17. října 2012

JUDr. Jiří Spáčil, CSc., v. r.

předseda senátu