Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Tdo 1043/2012

-14

U S N E S E N Í

P. V.

,

proti rozsudku Městského soudu v Praze sp. zn. ze dne 5. 6. 2012, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. , takto:

Podle § 265i odst. 1 písm. e) trestního řádu se dovolání

odmítá

.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 sp. zn. ze dne 3. 4. 2012 byl P. V. uznán vinným přečinem podvodu podle (dále jen tr. zákoník), když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedený přečin byl odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání tří roků a osmi měsíců a pro jeho výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Dále mu byl uložen trest zákazu pobytu na území hl. m. Prahy na dobu dvou roků a také trest propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty ve výroku citovaného rozsudku specifikovaný. Bylo též rozhodnuto o vzneseném nároku na náhradu škody.

V předmětné věci podal P. V. odvolání, o kterém rozhodl Městský soud v Praze rozsudkem sp. zn. ze dne 5. 6. 2012 tak, že podle § 258 odst. 1 písm. b), odst. 2 trestního řádu (dále jen tr. ř.) napadený rozsudek zrušil pouze ve výroku o trestu a dále podle § 259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že jej při nezměněném výroku o vině přečinem podvodu podle § 209 odst. 1 tr. zákoníku odsoudil za tento trestný čin a za zvlášť závažný zločin loupeže podle § 173 odst. 1 tr. zákoníku spáchaný v jednočinném souběhu s přečinem neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 odst. 1 tr. zákoníku a přečin podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku (ad I., II./3.) z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 3. 8. 2011 sp. zn. , podle § 173 odst. 1 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 2 tr. zákoníku k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání tří roků a osmi měsíců, když pro výkon takto uloženého trestu jej zařadil do věznice s ostrahou. Dále mu uložil trest zákazu pobytu na území hl. m. Prahy na dobu dvou roků a trest propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty ve výroku citovaného rozsudku specifikované. Současně dle § 43 odst. 2 tr. zákoníku zrušil výrok o trestu za jednání pod bodem I. a II./3. z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 sp. zn. ze dne 3. 8. 2011, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušený výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo tímto zrušením, pozbyla podkladu. Jinak ponechal napadený rozsudek nedotčen.

Proti shora citovanému rozsudku odvolacího soudu podal P. V. dovolání, a to jako osoba oprávněná, včas, prostřednictvím své obhájkyně a za splnění i všech dalších, pro podání dovolání zákonem vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvody označil ty, které jsou uvedeny v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g), h) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku uvedl, že celý jeho případ je nedorozumění a má za to, že jeho trestní stíhání mělo být zastaveno pro neúčelnost. Uvedl, že poškozený má naopak jeho kytaru, byli přátelé a kytaru, kterou si naopak půjčil od poškozeného V. R., mu shodou okolností nestačil vrátit. To proto, že se skrýval před policií, byl psychicky vyčerpán, stresovaný a měl jiné myšlenky. Chtěl mu půjčené věci (také mobilní telefon) vrátit, ale ty zůstaly v bytě, který musel náhle opustit. Trest, který si odpykává, se mu jeví jako dostatečný, má dobré zázemí a chce se napravit. Uzavřel s tím, že byl odsouzen na základě nepoužitelných důkazů, které nemohou obstát, když soudy vycházely z neúplného a nejasného zjištění skutkového stavu. Proto navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) „napadené rozhodnutí zrušil a rozhodl v tom smyslu, že obžalovaný se obžaloby zprošťuje“.

Do dnešního dne se k takto podanému dovolání státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství nevyjádřil.

Na tomto místě je nutno připomenout, že dovolání je mimořádný opravný prostředek a jako takový ho lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř. Je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který je možno považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, když bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Důvod dovolání vymezený ustanovením § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání učiněných skutkových zjištění, pokud ovšem tato jsou takového druhu a rozsahu, že na jejich základě lze přijmout jim adekvátní právní závěry. Stejně tak se ovšem s ohledem na takto označený dovolací důvod nelze domáhat uložení jiného druhu či výše trestu, pokud v tomto směru vedená argumentace postrádá ono již zmíněné jiné nesprávné hmotně právní posouzení. Dovolací důvod podle tr. ř. je potom dán tehdy, jestliže obviněnému byl uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo mu byl uložen trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně (analogicky v ) na trestný čin, jímž byl uznán vinným.

Z hlediska uplatněného dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. dovolatel namítl to, že byl odsouzen na základě důkazů, které jsou nepoužitelné a nemohou obstát a soudy tak při svém rozhodování vycházely z neúplných a nejasných skutkových zjištění. V tomto směru však oba soudy zejména i v důvodech přijatých rozhodnutí přesvědčivě (a podrobně) vysvětlily, z jakých důkazů vycházely a k jakým právním závěrům na jejich podkladě dospěly. Vysvětlily takto, proč uvěřily poškozenému V. R. a jeho manželce M. R., kteří shodně popsali svou úpornou (a bezvýslednou) snahu vůči dovolateli stran vrácení předmětné (zapůjčené) kytary a mobilního telefonu s tím, že také tímto usilovali o to, aby mohli dovolateli vrátit jeho (bezcennou) kytaru. Obdobně oprávněně vycházely i z výpovědi svědka Ing. M. Š. ohledně vystěhování dovolatele z bytu, který mu pronajímal. Takto dovolatelem vedené námitky ve svém celku potom nejsou způsobilé být dostatečným podkladem pro rozhodný úsudek spočívající v tom, že soudy obou stupňů zjevně pochybily (extrémně vybočily) při organizaci provádění dokazování a následném hodnocení jednotlivých důkazů. Učiněná skutková zjištění tak mají v provedených důkazech věcné a logické zakotvení a k závěru, že jsou s nimi naopak v extrémním nesouladu, takto dospět nelze. Je tedy namístě uzavřít, že učiněná skutková zjištění co do svého obsahu i rozsahu umožnila soudům v předmětné věci přikročit i k závěrům právním s tím, že i tyto jsou v tomto směru přiléhavé a nepředstavují ani excesivní odklon od jejich výkladových zásad. Pokud by argumentace vedená v dovolání zůstala pouze v této poloze, nezbylo by než podané dovolání odmítnout podle § 265b odst. 1 písm. b) tr. ř. jako dovolání podané z jiného důvodu, než je uveden v ustanovení § 265b tr. ř.

V podaném dovolání však P. V. poukázal i na (bez bližšího odůvodnění) dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. a to s tvrzením, že pokud neobstojí výrok o vině, nemůže souhlasit ani s výrokem o trestu a náhradě škody. S ohledem na již uvedené však nezbývá než konstatovat, že takto koncipovaná námitka je z hlediska zvoleného dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. námitkou zjevně neopodstatněnou. To proto, že mu byl uložen takový druh trestu, který zákon připouští, a byl mu uložen ve výměře, která je v rámci trestní sazby stanovené v trestním zákoně na trestný čin, jímž byl uznán vinným.

S poukazem na uvedené proto Nejvyššímu soudu nezbylo než takto podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítnout jako zjevně neopodstatněné. Za podmínek stanovených v § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.

Poučení:

Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 12. září 2012

Předseda senátu:

JUDr. Vladimír Jurka