Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 1856/2012

28

Cdo 1856/2012

ROZSUDEK

J. K.

, bytem P., P. 312, zastoupeného JUDr. Antonínem Janákem, advokátem se sídlem Příbram I., náměstí TGM 142, proti žalované

EYEcom, s. r. o.

, IČO 25055437, sídlem Rožmitál pod Třemšínem, Jungmannova 127,

o zaplacení částky 100 000 Kč s příslušenstvím

, vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. -85, o dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 2. 11. 2011, č. j. -102, takto:

I. Dovolání se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

A. Předchozí průběh řízení

Žalobce se žalobou podanou dne 30. 3. 2010 u Okresního soudu v Příbrami domáhal zaplacení částky 100 000 Kč. Svůj nárok odůvodnil tím, že jako spoluvlastník ideální 1/10 v žalobě blíže specifikovaných nemovitostí (dále jen

„předmětné nemovitosti“

) uzavřel s žalovanou dohodu o obstarání prodeje a zmocnil ji, aby jeho spoluvlastnický podíl prodala. Ačkoliv žalovaná následně předmětné nemovitosti prodala, obdrženou kupní cenu mu nepředala. Žalobce dále uvedl, že s ohledem na výši soudního poplatku se prozatím domáhá toliko částky 100 000 Kč.

Okresní soud v Příbrami po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalovaná je v posuzované věci pasivně legitimována, a rozsudkem ze dne 22. 3. 2011, č. j. -85, žalobě v plném rozsahu vyhověl.

K odvolání žalovaného Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 2. 11. 2011, č. j. -102, rozsudek soudu prvního stupně změnil a žalobu zamítl. Odvolací soud doplnil dokazování a vyšel z následujících skutkových zjištění. Žalobce zmocnil J. Š. (jednatele žalované) k tomu, aby obstaral prodej jeho spoluvlastnického podílu na předmětných nemovitostech a tento jeho jménem zcizil. Předmětné nemovitosti byly následně prodány na základě kupní smlouvy uzavřené mezi všemi spoluvlastníky zastoupenými J. Š., přičemž za spoluvlastnický podíl žalobce obdržel J. Š. celkem 1 600 000 Kč. Tuto částku si J. Š. ponechal, čímž se dle odvolacího soudu na úkor žalobce bezdůvodně obohatil. To platí bez ohledu na to, jak se získanými finančními prostředky dále naložil (tedy i bez ohledu na to, že tyto finanční prostředky jsou zřejmě v současné době finančními prostředky žalované). Odvolací soud dále uvedl, že žalobce k žádnému dalšímu nakládání s vyplacenou finanční částkou neměl zmocnění.

B. Dovolání a vyjádření k němu

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce (dále také

„dovolatel“

) dne 27. 12. 2011 dovolání, jehož přípustnost spatřoval v ustanovení Jako dovolací důvod uvedl, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci [ ]. Konkrétně dovolatel v dovolání uvedl, že kupní cenu za jeho spoluvlastnický podíl skutečně převzal J. Š., tyto finanční prostředky však následně byly převedeny do vlastnictví žalované, pročež tato je v posuzované věci pasivně legitimována. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 5. 2004, sp. zn. , se v posuzované věci neuplatní, neboť finanční prostředky byly převáděny s jeho vědomím a souhlasem, když důvěřoval tomu, že J. Š. jako fyzická osoba i jako jednatel žalované toto činí v jeho prospěch.

Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 12. 1. 2012 uvedla, že předmětné finanční prostředky se již v jejím vlastnictví nenacházejí a byly vráceny J. Š. Smluvní vztah mezi dovolatelem a žalovanou zanikl a strany si již vrátily obdržená plnění (resp. žalovaná si za své služby nic neúčtovala). Ve zbytku odkázala žalovaná na své odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně.

C. Přípustnost

Dovolací soud zjistil, že dovolání je včasné, podané oprávněnou osobou, zastoupenou advokátem a splňuje formální obsahové znaky předepsané v ustanovení

Jelikož dovolatel napadl rozhodnutí odvolacího soudu, jímž byl rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé změněn, je jeho dovolání přípustné podle

D. Důvodnost

Podle § 451 obč. zák.

kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat

(odstavec 1).

Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů

(odstavec 2).

Podle § 456 věty první obč. zák. předmět bezdůvodného obohacení se musí vydat tomu, na jehož úkor byl získán.

Jak plyne z dlouhodobě ustálené judikatury Nejvyššího soudu (srov. např. dovolatelem uváděný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 5. 2004, sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 1. 2002, sp. zn. , z poslední doby pak např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 6. 2011, sp. zn. ), povinnost vydat plnění získané bez právního důvodu vzniká podle zákona tomu, kdo je získal. Tím, kdo plnění získal, není osoba, která má předmět plnění aktuálně ve svém držení nebo osoba, která jej skutečně spotřebovala, nýbrž ten, komu bylo bez právního důvodu plněno. Osobou povinnou vydat plnění získané bez právního důvodu je tudíž adresát tohoto plnění. Nabude-li následně předmět plnění třetí osoba, povinnost vydat bezdůvodné obohacení na ni s předmětem bezdůvodného obohacení nepřechází, neboť odpovědnostní závazkový vztah z bezdůvodného obohacení vzniká podle zákona jen mezi tím, kdo se bezdůvodně obohatil, a tím, na jehož úkor bezdůvodné obohacení vzniklo. Pokud byl dovolatel vnitřně srozuměn s tím, že J. Š. obdrženou kupní cenu převedl na žalovanou, nebo pokud se domníval, že tato transakce je činěna v jeho prospěch, na výše uvedených závěrech to nemůže nic změnit. Je totiž zřejmé, že pasivní legitimace té které osoby se nemůže odvíjet od nevyjádřených (a nezjistitelných) myšlenkových pochodů osoby, na jejíž úkor k bezdůvodnému obohacení došlo. Konečně, pokud by snad námitka dovolatele, že J. Š. převedl finanční prostředky s jeho souhlasem a vědomím, měla být chápana tím způsobem, že dal J. Š. k převodu finančních prostředků nějaký pokyn nebo že ho k němu zmocnil, jednalo by se o nepřípustnou novotu (srov. ).

Vzhledem k přípustnosti dovolání dovolací soud v souladu s ustanovením , věty druhé, rovněž zkoumal, zda řízení netrpí vadami uvedenými v , odst. 2 písm. a) i b) a odst. 3 (tzv. zmatečnosti), jakož i jinými vadami řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, přičemž žádnou takovouto vadu neshledal.

Citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou k dispozici na internetových stránkách www.nsoud.cz.

Z důvodů shora uvedených dospěl dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí je věcně správné, a proto dovolání bez jednání ( ) zamítl podle jako nedůvodné.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je dán tím, že žalované prokazatelné náklady nevznikly.

Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek podle .V Brně dne 4. října 2012JUDr. Iva B r o ž o v ápředsedkyně senátu