Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 718/2012

U S N E S E N Í

Ing.

V. Ř.,

správci konkurzní podstaty úpadce Kooperativa ČR a. s., se sídlem v Dobrušce, Na Poříčí 859, IČ 25283138, zastoupeného JUDr. Františkem Hanákem, advokátem se sídlem v Hlinsku, Adámkova 149,

proti žalované

České republice - Ministerstvu financí ČR,

se sídlem v Praze 1, Letenská 15, za účasti vedlejšího účastníka na straně žalující

Mgr. R. H.,

o náhradu škody, vedené u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou pod sp. zn. , o dovolání vedlejšího účastníka na straně žalující proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. 8. 2011, č. j. -612, takto:

I. Dovolání se

odmítá

.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o dovolání.

O d ů v o d n ě n í :

Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové výše označeným bylo potvrzeno ve výrocích I. a II. usnesení Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 20. 7. 2011, č. j. -596, kterým soud rozhodl, že se nepřipouští vedlejší účastenství Mgr. R. H. (výrok I.) a zamítl návrh Mgr. R. H. na připuštění záměny účastníků na straně žalobce ve vztahu k části předmětu řízení, jež se týká 3.736.303 Kč (výrok II.). Soud prvního stupně dále zastavil řízení v části, jež se týká nároku žalobce na vrácení daňového přeplatku s úroky z prodlení ve výši 2.635.176,60 Kč a věc postoupil Finančnímu úřadu v Dobrušce (výrok III.). Soud prvního stupně rovněž prodloužil lhůtu stanovenou ve výroku I. usnesení tohoto soudu ze dne 14. 6. 2011, č. j. -579, a to do 30. 8. 2011 (výrok IV.). Dále uložil žalobci, aby nejpozději do 10. 8. 2011 označil doklady, jež má soud vyžádat od Finančního úřadu v Dobrušce (výrok V.). Odvolací soudem bylo dále odmítnuto odvolání v části směřující proti výrokům III., IV. a V. usnesení soudu prvního stupně.

Proti usnesení odvolacího soudu podal vedlejší účastník na straně žalující dovolání, jehož přípustnost dovozoval z ustanovení s tím, že usnesení odvolacího soudu má po právní stránce zásadní právní význam. Podle dovolatele odvolací soud nesprávně právně posoudil věc, která se odvíjí od nesprávného posouzení smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 5. 2007. Tvrdil, že soud by měl při výkladu právních předpisů přikazovat pojmům jejich obvyklý jazykový význam, pokud neexistují důvody, aby postupoval jinak. Namítal, že nelze peněžní prostředky získané správcem daně v souvislosti s nezákonným výkonem rozhodnutí nazývat platbou a tím je i považovat za daňový přeplatek, což vyplývá z textu ustanovení , o správě daní a poplatků. Dovozoval, že peněžní prostředky na účtu správce daně mají svoji povahou nejblíže k bezdůvodnému obohacení. Další nesprávné právní posouzení podle dovolatele se vztahuje ke skutečnosti, jestli lze smlouvou o postoupení pohledávek převést na třetí osobu daňový přeplatek. Tvrdil, že daňový přeplatek je nárokem a protože zákon nestanoví jinak, lze tento nárok postoupit na třetí osobu s tím, že tento závěr je podporován i článkem 11 odst. 5 d. Konstatoval, že postoupený nárok na třetí osobu není daňovým přeplatkem. Navrhl proto zrušení rozhodnutí odvolacího soudu a vrácení věci tomuto soudu k dalšímu řízení.

Vyjádření k dovolání nebylo podáno.

Nejvyšší soud dospěl k závěru, že dovolání podala osoba, která k tomu není oprávněna.

Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští ( ).

Podle ustanovení má vedlejší účastník v řízení stejná práva a povinnosti jako účastník. Jedná však toliko sám za sebe. Jestliže jeho úkony odporují úkonům účastníka, kterého v řízení podporuje, posoudí je soud po uvážení všech okolností.

Vedlejší účastník má podle této právní úpravy zásadně stejná práva a povinnosti jako účastník řízení a jeho postavení se odvíjí od účastníka, na jehož podporu vystupuje; není však oprávněn provádět úkony znamenající dispozici s řízením, s předmětem řízení nebo s úkony, které učinil sám účastník. Zákon přitom nestanoví, zda je vedlejší účastník oprávněn podat dovolání. Vzhledem k tomu, že v zákoně je výslovně upravena legitimace vedlejšího účastníka pouze k podání odvolání, žaloby na obnovu řízení a žaloby pro zmatečnost, při současném vymezení podmínek, za nichž může tyto opravné prostředky uplatnit (srov. ustanovení a ), zatímco o oprávnění vedlejšího účastníka podat dovolání zákon nic neuvádí, je třeba dovodit, že zákon vedlejšímu účastníku oprávnění podat dovolání nedává (srov. k tomu shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2003, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 3/2004 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek). Tento výklad – pomocí argumentu e silentio legis – je zastáván i v právní teorii (viz Bureš, J.; Drápal, L.; Mazanec, M.: . Komentář. 5. vydání. Praha: C. H. Beck, 2001, s. 995, bod 2.).

V posuzované věci podal dovolání vedlejší účastník na straně žalující, tedy někdo, kdo k tomu není oprávněn. Nejvyšší soud proto takové dovolání podle ustanovení věty první a odmítl.O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle , a ; vedlejší účastník na straně žalující nebyl v dovolacím řízení úspěšný a ostatním účastníkům v tomto řízení žádné náklady nevznikly. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle .V Brně dne 19. září 2012JUDr. Josef Rakovský, v. r.předseda senátu