Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 4686/2010

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně doc. JUDr. Ivany Štenglové a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Jiřího Zavázala v právní věci žalobkyně společnosti AB-CREDIT a. s., se sídlem v Praze 4, Na Pankráci 1658, PSČ 140 21, identifikační číslo osoby 40 52 26 10, proti žalovaným 1)DENTAX, v. o. s., se sídlem v Liberci, Železná 18, PSČ 460 01, identifikační číslo osoby 47 78 57 21, 2)H. S., 3)I. U., 4)J. L., 5)L. L. žalovaní 2) až 5) zastoupení JUDr. Milošem Pleštilem, advokátem se sídlem v Liberci, Vlčí vrch 672/28, PSČ 460 15, o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. , o dovolání žalovaných 2) až 5) proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 1. června 2010, č. j. -301, takto:

O d ů v o d n ě n í :

Napadeným rozsudkem potvrdil odvolací soud rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 4. března 2009, č. j. -220, kterým tento soud ponechal ve vztahu k žalovaným 2) až 5) v platnosti směnečný platební rozkaz ze dne 16. května 2008, č. j. -146 (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II.).

Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalovaní 2) až 5) dovolání, které Nejvyšší soud podle ustanovení , , (dále též jen „ “), odmítl jako nepřípustné.

Dovolání proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé může být přípustné pouze podle ustanovení [o situaci předvídanou v ustanovení nejde], tedy tak, že dovolací soud – jsa přitom vázán uplatněnými dovolacími důvody včetně jejich obsahového vymezení ( ) – dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam.

Otázky, jež dovolatelé předkládají Nejvyššímu soudu, však napadený rozsudek zásadně právně významným nečiní.

Z ustanovení se podává, že dovolací přezkum je zde předpokládán zásadně pro posouzení otázek právních, pročež způsobilým dovolacím důvodem je ten, jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci [241a odst. 2 písm. b) ]. Jen z pohledu tohoto důvodu, jehož obsahovým vymezením je dovolací soud vázán ( ), je pak možné (z povahy věci) posuzovat, zda dovoláním napadené rozhodnutí je zásadně významné. Naopak zde nelze účinně uplatnit námitky proti skutkovým zjištěním způsobem, který předjímá dovolací důvod podle ustanovení , stejně jako důvod podle , jestliže tvrzené vady v procesu získání skutkových zjištění (zejména provádění a hodnocení důkazů) nezahrnují podmínku existence právní otázky zásadního významu (srov. shodně usnesení Ústavního soudu ze dne 7. března 2006, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 9, ročník 2006, pod číslem 130, a ze dne 15. listopadu 2007, sp. zn. , jakož i důvody rozhodnutí uveřejněného pod číslem 48/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Z toho důvodu je pro posouzení přípustnosti dovolání bezvýznamná polemika se skutkovými závěry odvolacího soudu a s postupem soudů při hodnocení důkazů, když dovolatelé tvrdí, že v dané věci poskytli zajištění výhradně ve formě zřízení zástavního práva, a že nikdy nepodepsali žádnou zajišťovací směnku vlastní, že daná směnka je podvrh, na kterém byly zneužity podpisy dovolatelů, a napadají postup soudu při hodnocení směnky a charakteru podpisů na ní.

Přípustnost dovolání nelze založit ani na argumentaci obsažené v článku IV. bodu 5 dovolání, neboť ta pouze odkazuje na dřívější vyjádření dovolatelů (srov. usnesení ze dne 29. dubna 2010, sp. zn. uveřejněné pod číslem 30/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

K podání ze dne 8. dubna 2011 (téhož dne odeslaného) označeného jako dovolání, nemohl Nejvyšší soud přihlédnout, neboť bylo podáno až po uplynutí lhůty pro podání dovolání podle ; to platí i pro doplnění dovolání podané k přepravě dne 15. února 2011 a doplnění dovolání doručeného soudu prvního stupně dne 10. února 2011.

Podle ustanovení proto dovolání přípustné není. Protože dovolací soud neshledal ani jiný důvod přípustnosti dovolání podle ustanovení a je odmítl.

Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení , a , když dovolání žalovaných Nejvyšší soud odmítl a žalobkyni podle obsahu spisu žádné náklady dovolacího řízení nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 13. září 2012

doc. JUDr. Ivana Š t e n g l o v á předsedkyně senátu