Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Nd 191/2012

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Pavlíny Brzobohaté ve věci žalobkyně Komerční banky, a. s., se sídlem Praha 1, Na Příkopě 33/969, zastoupené JUDr. Romanem Majerem, advokátem se sídlem Praha 4, Vyskočilova 1326/5, proti žalovanému D. T., bytem T., o zaplacení částky 76.415,01 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Přerově pod sp. zn. , o určení místní příslušnosti podle , takto:

Určuje se, že věc vedenou u Okresního soudu v Přerově pod sp. zn. 16 EC 513/2011 projedná a rozhodne Okresní soud v Přerově.

O d ů v o d n ě n í :

Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne 29. 8. 2011 se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 76.415,01 Kč s příslušenstvím s tím, že na základě smlouvy uzavřené s ním dne 8. 1. 2008 mu poskytla úvěr ve výši 100.000,- Kč, že se však žalovaný dostal do prodlení s úhradou splatných závazků vůči ní, čímž jí vzniklo dle citované smlouvy právo požadovat okamžité splacení celé pohledávky ke dni 16. 7. 2010 ve výši 76.415,01 Kč.

Okresní soud v Přerově usnesením ze dne 8. 12. 2011, č. j. -18, vyslovil svou místní nepříslušnost a postupem podle věc předložil Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne. V odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že žalovaný (občan Slovenské republiky) měl již v době podání žaloby bydliště ve Slovenské republice, neboť jeho pobyt na území České republiky byl zrušen ke dni 10. 8. 2009. S odkazem na a Nařízení rady (ES) č. 44/2001, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen „Nařízení“) dospěl předkládající soud k závěru, že dokud žalovaný neprojeví svou vůli nepodrobit se jurisdikci soudů České republiky, je mezinárodní příslušnost (pravomoc) soudů České republiky dána, že však chybí podmínky pro určení místní příslušnosti.

Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě ze dne 5. 4. 2012 a ze dne 5. 5. 2012 popsal své současné osobní a finanční poměry a důvody, pro které neplnil své závazky vůči žalobkyni, požádal o osvobození od soudních poplatků a o prominutí úroků z prodlení a sdělil, že od listopadu 2010 se zdržuje na území Slovenské Republiky.

Podle , jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.

Podle kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení).

S ohledem na citovaná ustanovení se dovolací soud nejprve zabýval otázkou, zda projednávaná věc patří do pravomoci soudů České republiky, tedy zda byly splněny podmínky stanovené v pro rozhodnutí ve věci, a to s přihlédnutím k existenci mezinárodního prvku v souzené věci (srov. rozsudek Soudního dvora ze dne 1. března 2005, ve věci C-281/02 O., ECR I-1383; nebo rozsudek Soudního dvora ze dne 17. listopadu 2011, ve věci c-327/10 Hypoteční banka a.s. proti U. M. L., ECR I-00117). O věci s mezinárodním prvkem jde pak zejména v případech, kdy účastníkem právního vztahu je cizí státní příslušník nebo osoba s bydlištěm v cizině (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 6. 2005, sp. zn. ).

Protože předmětem sporu v souzené věci je žaloba na plnění ze zrušené úvěrové smlouvy mezi tuzemskou bankou a spotřebitelem s bydlištěm na území jiného členského státu Evropské unie (Slovenské republice), postupoval Nejvyšší soud podle Nařízení.

Podle čl. 16 odst. 2 Nařízení může smluvní partner (podnikatel)podat žalobu proti spotřebiteli pouze u soudů členského státu, na jehož území má spotřebitel bydliště.

Podle čl. 24 Nařízení platí, že není-li soud jednoho členského státu příslušný již podle jiných ustanovení tohoto nařízení, stane se příslušným, jestliže se žalovaný dostaví k jednání k tomuto soudu. To neplatí, pokud se žalovaný dostaví proto, aby namítal nepříslušnost soudu, nebo je-li jiný soud podle článku 22 výlučně příslušný.

V případě spotřebitelského sporu ve smyslu výše citovaného čl. 16 odst. 2 je mezinárodní příslušnost (pravomoc) soudů jiného členského státu, než ve kterém se nachází bydliště spotřebitele, dána tehdy, pokud se spotřebitel i pouhým konkludentním jednáním (tj. ve formě účasti na řízení při současném nezpochybnění příslušnosti takového soudu) podřídí jurisdikci tohoto jiného členského státu (srov. rozsudek Soudního dvora ze dne 20. května 2010, ve věci C-111/09 Česká podnikatelská pojišťovna, Vinna Insurance Group proti M. B., [2010] ECR I-4545).

V projednávané věci žalovaný (spotřebitel s bydlištěm ve Slovenské republice) ve svém vyjádření k žalobě ze dne 5. 4. 2012 žádným způsobem nezpochybnil mezinárodní příslušnost (pravomoc) Okresního soudu v Přerově, čímž se dobrovolně podřídil jurisdikci soudu České republiky (čl. 24 Nařízení), a založil tak i mezinárodní příslušnost (pravomoc) tuzemských soudů k projednání věci, jak vyžaduje ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 7. 2012, sp. zn. ).

Nejvyšší soud proto s ohledem na zásadu hospodárnosti řízení podle určil, že místně příslušným k projednání a rozhodnutí věci je Okresní soud v Přerově, u něhož byla žaloba podána a který se již s věcí seznámil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení nenípřípustný opravný prostředek.

V Brně dne 20. září 2012

Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc. předsedkyně senátu