Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 2607/2012

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ing. Jana Huška, ve věcižalobce Ing. M. M. P., zastoupeným Mgr. Petrem Renthem, advokátem se sídlem v Náchodě, Karlovo náměstí č. 88, proti žalované J. L., zastoupené JUDr. Vladimírem Turkem, advokátem se sídlem v Praze 3, Korunní č. 127/2206, o zaplacení částky 36.429,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Náchodě pod sp. zn. , o dovolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 13. ledna 2012, č. j. - 178, takto:

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 13. ledna 2012,

č. j. – 178, potvrdil usnesení Okresního soudu v Náchodě ze dne 12. prosince 2011, č. j. – 166, kterým nebylo vyhověno žádosti žalované o prominutí zmeškání lhůty k podání odvolání a odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Náchodě ze dne 8. září 2011, č. j. – 152, podané žalovanou dne 28. listopadu 2011 bylo jako opožděné odmítnuto ve smyslu ust.

Přes poučení, že proti rozhodnutí není dovolání přípustné, napadla žalovaná usnesení odvolacího soudu dovoláním, ve kterém nesouhlasí s právními závěry odvolacího soudu. Přípustnost dovolání žalovaná dovozuje z ust. , a uplatňuje dovolací důvod podle , b)

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v a k tomu oprávněným subjektem (žalovanou), dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.

Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „ “), lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení až

Všem třem případům přípustnosti dovolání podle je společné, že musí jít o rozhodnutí ve věci samé; napadené rozhodnutí jím ale není. Pojem „věc sama“ je právní teorií i soudní praxí vykládán jednotně jako věc, která je tím předmětem řízení, pro nějž se řízení vede. Jde-li o spor mezi účastníky, kteří proti sobě stojí v postavení žalobce a žalovaný, je „věcí samou“ nárok uplatněný v žalobě - (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. prosince 1997, sp. zn. , uveřejněné pod č. 61 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1998, příp. usnesení téhož soudu ze dne 28. srpna 1997, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 11, ročník 1997 pod poř. č. 88). Dovoláním napadeným usnesením však odvolací soud nerozhodoval o žalobcem uplatněném nároku 36.429,- Kč s příslušenstvím, nýbrž potvrdil usnesení soudu prvního stupně, kterým nebylo vyhověno žádosti žalované o zmeškání lhůty a odvolání žalované proti rozsudku soudu prvního stupně bylo odmítnuto z důvodu opožděnosti. Přípustnost dovolání proto nelze posoudit podle ustanovení

Přípustnost dovolání proti výrokům usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení , 238a a . Ustanovení , a zakládají přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu pouze v případech, které výslovně zmiňují. Žádné z těchto ustanovení však nezakládá přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, kterým nebylo vyhověno žádosti žalované o prominutí zmeškání lhůty k podání odvolání a dále bylo odmítnuto odvolání žalované proti o rozhodnutí soudu prvního, neboť bylo podáno opožděně.

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalované podle a jako nepřípustné bez jednání odmítl, aniž se jím mohl dále zabývat.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle , , a , když náklady žalobce sestávají z odměny advokáta za zastupování účastníka v dovolacím řízení (vyjádření k dovolání)ve výši 3.000,- Kč podle , , a vyhl. č. 484/2000Sb. ve znění vyhl. č. (advokátní tarif), dále jednom paušálu hotových výloh podle vyhl. č. , ve znění vyhl. č. , ve výši 300,- Kč a z částky 660,- Kč představující náhradu za 20% daň z přidané hodnoty podle , z.č. , v platném znění, tedy celkem 3.960,- Kč.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. září 2012

JUDr. Kateřina H o r n o c h o v á

předsedkyně senátu