Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
4DA0F98829FDBDB6C1257A91005078F0.html
HTML · 14.91 KB
No categories available
28 Nd 280/2012
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Rakovského a soudců JUDr. Ludvíka Davida, CSc. a Mgr. Petra Krause, v právní věci žalobců a) M. M., nar., bytem a b) J. M., nar., bytem tamtéž, s adresou doručení:, za účasti 1) Ing. Š. B., nar., bytem, likvidátora Výrobně obchodního družstva Dříteň v likvidaci, 2) Výrobně obchodního družstva Dříteň v likvidaci, se sídlem v Dříteni 1, IČO 00109291, o odvolání likvidátora, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 13 Cm 360/2006 , o návrhu žalobců na vyloučení soudců Vrchního soudu v Praze, takto:
O d ů v o d n ě n í :
Ve shora označené právní věci žalobci podáním ze dne 12. 7. 2012, došlému Vrchnímu soudu v Praze dne 19. 7. 2012, podali návrh, aby věc projednal jiný senát Vrchního soudu v Praze .
Návrh odůvodnili tím, že usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 5. 2011, sp. zn. 29 Cdo 1081/2011 -376, bylo zrušeno usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 10. 2008, č. j. 14 Cmo 473/2007 -323 a věc byla vrácena Vrchnímu soudu v Praze k dalšímu řízení. Namítali, že v dané věci se jedná o prohlášení podvodného konkursu dne 5. 3. 2009, sp. zn. 12 k 276/2007, Krajským soudem v Českých Budějovicích, který byl prohlášen neoprávněně a protizákonně na majetek Výrobně obchodního družstva Dříteň v likvidaci. Tvrdili, že bylo prokázáno, že ze strany likvidátora Výrobně obchodního družstva Dříteň v likvidaci Ing. Š. B. se jedná o vědomý a promyšlený podvod velkého rozsahu. Podle žalobců v dané věci nebyly splněny zákonné podmínky, neboť Výrobně obchodní družstvo Dříteň v likvidaci nebylo v úpadku ani předlužené. Poukazovali na skutečnost, že od podání žaloby na odvolání likvidátora Ing. Š. B. vznikly Výrobně obchodnímu družstvu Dříteň v likvidaci další škody a dále došlo ke ztrátám majetku vysoké hodnoty i k uplatnění podvodné přihlášky do konkurzního řízení ve výši 2.680.128 Kč.
Z obsahu spisu se podává, že dotčené soudkyně a soudce nemají k věci a k účastníkům žádný vztah a nejsou jim známy žádné skutečnosti podle § 14 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , pro které by byli vyloučeni z projednávání a rozhodování věci.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nadřízený (§ 16 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ) dospěl k závěru, že námitka podjatosti není důvodná.
Podle § 14 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Podle § 14 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. O tom, zda je soudce (přísedící) vyloučen, rozhodne nadřízený soud (§ 16 odst. 1 , věta první, o. s. ř. o. s. ř. ). Tímto soudem je v posuzovaném případě Nejvyšší soud.
Poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu v případě, kdy soudce sám by byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Vyloučen je také soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem, než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování). Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem (srov. § 116 o. z.), jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak nepřátelský.
V námitce podjatosti musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ) uvedeno, proti kterému soudci (přísedícímu) směřuje, v čem je spatřován důvod pochybnosti o jeho nepodjatosti, popřípadě kdy se o něm účastník podávající námitku dozvěděl a jakými důkazy může být prokázán (§ 15a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ). K tomu se sluší připomenout závěry plynoucí z nálezu Ústavního soudu České republiky publikované pod 65, ve svazku 8, str. 141 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, vydávané C. H. Beck, Praha. Podle nich pro úsudek o porušení ústavních kautel chránících čistotu řízení před obecnými soudu jako výrazu zásad spravedlivého procesu (čl. 36 a násl. Listiny základních práv a svobo d) není dostačující toliko obecné či subjektivní přesvědčení stěžovatele. Stejně tak se připomínají závěry plynoucí z nálezu publikované ve zmíněné sbírce ve svazku 23., pod č. 98, str. 11. Podle nich subjektivní hledisko účastníků řízení, případně soudců samotných, je podnětem pro rozhodování o eventuální podjatosti, avšak rozhodování o této otázce se musí dít výlučně na základě hlediska objektivního.
Podle § 25b odst. 1 , věty první o. s. ř. o. s. ř. k rozhodnutí o námitce podjatosti soudu věc předloží s vyjádřením dotčených soudců (přísedících) svému nadřízenému soudu. O tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě (§ 16 odst. 1 věta první o. s. ř. o. s. ř. ). Pojem „nadřízený soud“ („nejblíže společně nadřízený soud“), je-li použit trestním řádem a občanským soudním řádem k určení věcné příslušnosti soudu, vychází z organizačních vztahů uvnitř soustavy soudů, nikoli ze vztahů instančních (srov. k tomu závěry rozhodnutí zveřejněného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 48/1996). Tomu odpovídá, že k rozhodnutí o námitce podjatosti vznesené proti soudcům Vrchního soudu v Praze je povolán Nejvyšší soud České republiky.
Z toho, co bylo shora uvedeno, tak plyne, že ohledně žádného ze soudců, vůči němuž žalobci vznesli námitku podjatosti, se nenabízí závěr o existenci předpokladů uvedených v ustanovení § 14 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. V souladu s výkladem plynoucím zejména shora ze shora uvedených nálezů Ústavního soudu České republiky, jakož i judikatury obecných soudů, dospěl proto Nejvyšší soud České republiky k závěru vyjádřenému ve výroku tohoto usnesení.
Nejvyšší soud proto rozhodl, že uvedení soudci Vrchního soudu v Praze nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 14 Cmo 473/2007 . Protože nebylo prováděno dokazování, bylo o námitce podjatosti uplatněné žalobci rozhodnuto bez nařízení jednání (§ 16 odst. 3 věta druhá o. s. ř. o. s. ř. ).
Toto usnesení jako usnesení nadřízeného soudu (§ 16 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ) je závazné pro soud a pro účastníky řízení (§ 16b věta první o. s. ř. o. s. ř. ).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.V Brně dne 2. října 2012
JUDr. Josef Rakovský
předseda senátu