Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 2502/2012

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Rakovského a soudců JUDr. Ludvíka Davida, CSc. a Mgr. Petra Krause, v právní věci žalobkyně SINK, a. s., IČ 47676167, se sídlem v Ostravě - Moravské Ostravě, Cihelní 2581, zastoupené JUDr. Markem Nespalou, advokátem se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 21, proti žalované České republice - Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o náhradu škody, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. 12. 2009, č. j. -92, takto:

O d ů v o d n ě n í :

Nejvyšší soud České republiky rozsudkem ze dne 27. 3. 2012, č. j. -114, odmítl dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. 12. 2009, č. j. -92 (odstavec I. výroku) a vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení (odstavec II. výroku).

K ústavní stížnosti žalobkyně Ústavní soud České republiky nálezem ze dne 6. 8. 2012, sp. zn. , vyslovil, že výrokem II. shora uvedeného usnesení bylo porušeno základní právo stěžovatelky na soudní ochranu podle d a výrok II. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2012, č. j. -114 zrušil. Učinil tak s odůvodněním, že výrok o nákladech řízení obsažený ve zmíněném výroku rozsudku dovolacího soudu byl nepřezkoumatelný a lze v něm spatřovat prvky libovůle, což je v rozporu s požadavky náležitého odůvodnění, jak vyplývají z práva na spravedlivý proces. Toto pochybení se přitom v dané věci negativním způsobem promítlo do tohoto práva stěžovatelky.

Nejvyšší soud proto rozhodl nově o nákladech dovolacího řízení, které právní zástupce žalobkyně vyúčtoval částkou 83.664,- Kč. Učinil tak s odkazem na výši předmětu zastupování 1,590.707,85 Kč a vycházel přitom z ustanovení , v platném znění (dále jen „ “) s tím, že odměna činí 69.120,- Kč. Režijní paušály si vyúčtoval za dva úkony právní služby, jmenovitě za převzetí právního zastoupení v řízení před dovolacím soudem a za sepis a podání vyjádření k dovolání, tedy 2 x 300 Kč. Částku DPH požadoval ve výši 13.944,- Kč při sazbě 20% k daňovému základu 69.720,- Kč.

Dovolací soud vyšel při určení výše nákladů právního zastoupení z hodnoty předmětu poskytování právní služby ve shodné výši 1,590,707,85 Kč a z ustanovení § 3 odst. 1, pol. 5 shora citované vyhlášky. Podle něj činí sazba odměna ve věcech, v nichž je předmětem řízení zaplacení peněžité částky, v intervalu přes 200.000,- Kč do 10,000.000,- Kč částku 41.300,- Kč a 2% z částky přesahující 200.000,- Kč.

Vzal dále do úvahy ustanovení § 14 odst. 1 vyhlášky, které stanoví, že v případě, kdy soud rozhodne o odmítnutí odvolání nebo o zastavení odvolacího řízení, činí sazba odměny 50% sazby stanovené podle § 10 odst. 3, nejméně však 750 Kč a nejvýše 200.000,- Kč. Uvedené ustanovení dopadající na odvolací řízení se podle § 15 vyhlášky uplatní pro dovolací řízení obdobně.

V důsledku toho, při výchozí sazbě odměny, která tu činila 69.120 Kč, krácená dvakrát o polovinu za jediný úkon v řízení o odmítnutí dovolání ( , , cit. vyhl.) představuje částku 10.000,- Kč. Po přičtení 300,- Kč režijního paušálu ( vyhl. č. ) činila výše nákladů dovolacího řízení 10.300,- Kč, spolu s DPH ve výši 20 % pak celkem 12.360,- Kč.

K tomu se dodává, že podle obsahu plné moci založené ve spise, advokát žalobkyně tuto zastupoval s účinky pro celé řízení, včetně řízení o mimořádných opravných prostředcích. Nepřichází proto do úvahy závěr o novém převzetí věci pro dovolací řízení s důsledky přiznání pouze jednoho úkonu právního zastoupení a na něj navazující paušální odměny ve výši 300,- Kč.

Uvedená částka byla žalobkyni přiznána s ohledem na výsledek dovolacího řízení za použití ustanovení , a

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle .

V Brně dne 19. září 2012

JUDr. Josef Rakovský

předseda senátu