Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 3525/2011

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně doc. JUDr. Ivany Štenglové a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatelky České republiky – Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, PSČ 128 00, identifikační číslo osoby 69 79 71 11, za účasti NEOTHERM, spol. s r. o., se sídlem v Liberci 2, Na Poříčí 116/5, PSČ 460 01, identifikační číslo osoby 47 78 33 46, o zrušení společnosti, nařízení její likvidace a jmenování likvidátora, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci pod sp. zn. -13, o dovolání navrhovatelky proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 21. června 2011, č. j. -24, takto:

O d ů v o d n ě n í:

Napadeným usnesením potvrdil odvolací soud usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 11. října 2010, č. j. -13, kterým tento soud zamítl návrh na zrušení obchodní společnosti NEOTHERM, spol. s r. o. (dále jen „společnost“), nařízení její likvidace a jmenování likvidátora, a zároveň rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Odvolací soud vyšel z toho, že dne 2. června 2004 zemřel Ing. T. T., jenž byl jediným společníkem a jediným jednatelem společnosti. Na základě usnesení Okresního soudu v Liberci ze dne 30. dubna 2010, č. j. -151 připadlo dědictví jako odúmrť státu.

Odvolací soud se zcela ztotožnil se skutkovými i právními závěry soudu prvního stupně. Uvedl, že není důvodu, proč by se měl v projednávané věci odchýlit od právního názoru uvedeného v rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26. ledna 2010, sp. zn. a v usnesení ze dne 26. ledna 2010, sp. zn. , uveřejněném pod číslem 9/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 9/2011“), ve kterých dovolací soud dovodil, že na stát v případě odúmrti přecházejí členská práva a povinnosti zůstavitele v družstvu. Tento názor lze podle odvolacího soudu uplatnit obdobně i v poměrech společnosti s ručením omezeným.

Přešel-li na stát v důsledku odúmrti obchodní podíl zůstavitele coby jediného společníka společnosti, měla navrhovatelka postupovat podle § 68 odst. 3 písm. c) obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“) a o zrušení společnosti a jmenování likvidátora rozhodnout sama.

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala navrhovatelka dovolání; jeho přípustnost dovozuje z ustanovení (dále jen „ “), důvodnost opírá o ustanovení

Otázku zásadního právního významu spatřuje v posouzení, zda obchodní podíl ve společnosti s ručením omezeným, který nenabyl žádný z dědiců, přechází podle (dále jen „obč. zák.“) jako odúmrť na stát, nebo na společnost podle obch. zák.

Dovolatelka je přesvědčena, že se dědicem obchodního podílu nestala. Argumentuje tím, že dosud postupovala při nakládání s obchodními podíly podle judikatury vrchních soudů a cituje z některých jejich rozhodnutí. Poukazuje na to, že v rozhodnutí sp. zn. dospěl odvolací soud k závěru, že „podle ustanovení § 116 odst. 2 obch. zák. se obchodní podíl dědí. Podle ustanovení § 462 obč. zák. dědictví, jehož nenabude žádný dědic, připadne státu. Stát tedy není dědic, pouze mu ze zákona připadne předmět dědictví. Není-li stát dědicem, nemůže ani zdědit obchodní podíl po zemřelém společníkovi. Podle ustanovení § 116 odst. 3 obch. zák. nepřechází-li obchodní podíl na dědice, použije se obdobně ustanovení § 113 odst. 4 a 6 obch. zák. Obchodní podíl přechází na společnost, která jej může převést na společníka nebo třetí osobu.“

K rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. , kterým argumentoval odvolací soud, dovolatelka poznamenává, že pokud by tam uvedené závěry platily i na případy společností s ručením omezeným, mohlo by to vést k nepřiměřenému zatížení státu dluhy společnosti, notářskými poplatky a činností společníka, když většina těchto odúmrtí nabytých obchodních podílů jsou oceněny „jako nulové“. Proto Nejvyššímu soudu navrhuje, aby zrušil usnesení soudů obou stupňů a věc jim vrátil k dalšímu řízení.

Dovolání je přípustné pro řešení otázky, zda obchodní podíl ve společnosti s ručením omezeným, jenž nenabyl žádný z dědiců, přechází na stát z titulu odúmrti podle § 462 obč. zák. nebo na společnost podle § 113 odst. 5 obch. zák.

Odvolací soud stejně jako soud prvního stupně opřel svůj závěr mj. o R 9/2011, ve kterém Nejvyšší soud uzavřel, že "odúmrť je tradičně považována za jednu z forem universální sukcese; vyplývá z toho především, že je třeba na ni hledět analogicky podle právní úpravy nabytí zůstavitelova majetku dědici a o odpovědnosti dědiců za zůstavitelovy dluhy, ledaže zákon o tom stanoví při odúmrti něco jiného. Stát, i když není z důvodu odúmrti dědicem, má tedy, nestanoví-li zákon jinak, zásadně stejné právní postavení jako dědic.“ Shodný závěr učinil Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 26. ledna 2010, sp. zn. . V rozsudku uveřejněném pod číslem 92/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek pak Nejvyšší soud uzavřel, že zůstavitelovo členství v bytovém družstvu a nájem družstevního bytu přechází nejen na dědice, ale na každého, komu podle výsledku dědického řízení připadl členský podíl v družstvu. Vzhledem k tomu, že pro odúmrť majetku zůstavitele spočívajícího v členských právech a povinnostech v bytovém družstvu a v nájmu družstevního bytu není v zákoně obsažena zvláštní úprava a že stát má při odúmrti zásadně stejné právní postavení jako dědic, přechází i při tomto projednání dědictví členství (členská práva a povinnosti) zůstavitele v bytovém družstvu a nájem družstevního bytu na stát.

Podle § 116 odst. 2 obch. zák. se obchodní podíl dědí. Podle § 116 odst. 3 obch. zák. se v případě, že nedojde k přechodu obchodního podílu na dědice nebo právního nástupce, použije ustanovení § 113 odst. 5 a 6 obch. zák. Jak se podává z výše uvedených rozhodnutí Nejvyššího soudu, má stát, ačkoliv není dědicem, zásadně stejné právní postavení – tedy stejná práva a povinnosti, jako dědic, nestanoví-li zákon jinak. Jelikož zákon jinak nestanoví, obchodní podíl nepřešel postupem dle § 113 odst. 5 a 6 obch. zák. na společnost, ale přešel podle § 462 obč. zák. odúmrtí na stát.

Názor odvolacího soudu o tom, že závěry vyjádřené ve výše citovaných rozhodnutích Nejvyššího soudu lze vztáhnout i na právní úpravu obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným je proto správný. Proto Nejvyšší soud dovolání podle ustanovení zamítl.

O nákladech dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení , a , tak, jak se uvádí ve výroku, neboť dovolatelka neměla ve věci úspěch a společnosti náklady dovolacího řízení podle obsahu spisu nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 13. září 2012

doc. JUDr. Ivana Š t e n g l o v á předsedkyně senátu