Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Nd 281/2012

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a soudců Mgr. Zdeňka Sajdla a Mgr. Petra Krause ve věci žalobce Společenství domu čp. 678,IČ: 26781409, se sídlem v Praze 6, K Červenému vrchu 678/1, zast. JUDr. Irenou Malcovou, advokátkou se sídlem v Praze 8, Olštýnská 607/1, proti žalované Mount Tessin s. r. o., IČ: 27146502, se sídlem v Brně, Veselá 199/5, o zaplacení 259.460,65 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , o návrhu žalobce na přikázání věci z důvodu vhodnosti, takto:

Žalobce podáními ze dne 30. 5. 2011 a 9. 12. 2011 navrhl, aby shora uvedená věc byla z důvodu vhodnosti přikázána Obvodnímu soudu pro Prahu 4. Uvedl, že sídlo žalované zapsané v obchodním rejstříku je toliko formální. Na adrese svého sídla je totiž dotčená obchodní společnost neznámá. Poukázal rovněž na okolnost, že jediný společník žalované je právnickou osobou sídlící v Praze 4. V Praze se nachází i stavba, v důsledku jejíž rekonstrukce vznikl dluh, jehož úhrady se žalobce domáhá. Bydlí zde i svědci (technický dozor, členové výboru), jejichž výpověďmi žalobce eventuelně hodlá prokázat svá tvrzení. Dle názoru žalobce je tak přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 4 v souladu se zásadou hospodárnosti řízení.

Žalovaná se nevyjádřila.

Podle ustanovení (dále jen „ “) může být věc přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení věty druhé mají účastníci právo se vyjádřit, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě druhého odstavce citovaného ustanovení též k důvodu, pro který by měla být přikázána.

Důvody vhodnosti podle tohoto ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet jen výjimečně ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon ( d publikované pod č. , ve znění ústavního ). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací nesmí být totiž navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.

Se zřetelem na okruh dosud navrhovaných důkazů (k prokázání žalobních tvrzení jsou označeny toliko listinné důkazy založené ve spise) by v projednávané věci přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 4 samo o sobě k hospodárnějšímu a rychlejšímu projednání sporu nevedlo. Okolnost, že svědci, které hodlá žalobce eventuelně označit k prokázání svých tvrzení, bydlí v Praze, pak důvod pro přikázání věci jinému soudu rovněž nezakládá. Případnou nezbytnou osobní účast svědků při určitém úkonu (např. svědecké výpovědi) je totiž možno řešit dožádáním podle (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2008, sp. zn. , uveřejněné v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu pod C 5918). Okolností odůvodňující delegaci vhodnou zásadně není ani skutečnost, že žalovaná právnická osoba je na adrese svého sídla neznámá.

Výjimečné důvody pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně tak v posuzovaném případě naplněny nejsou. Nejvyšší soud proto návrhu žalobce nevyhověl a předmětnou věc Obvodnímu soudu pro Prahu 4 ve smyslu nepřikázal.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 17. září 2012

JUDr. Jan Eliáš, Ph.D.

předseda senátu