Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 2922/2011

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Zdeňka Novotného v právní věci žalobkyně MVDr. M. M., zastoupené JUDr. Dominikem Brůhou, Ph. D., advokátem se sídlem v Praze 3, Koněvova č. 54/1107, proti žalované České republice – Státní veterinární správě se sídlem v Praze 2 – Vinohradech, Slezská č. 100/7, IČO 00018562, zastoupené Mgr. Davidem Řezníčkem, advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, U Černé věže č. 66/3, o neplatnost výpovědi z pracovního poměru, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 10. května 2011, č. j. -287, takto:

Stručné odůvodnění ( ):

Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 10. 5. 2011, č. j. -287, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 17. 2. 2011, č. j. -261, jímž bylo určeno, že výpověď z pracovního poměru ze dne 25. 8. 2010 daná žalobkyni je neplatná, a jímž bylo rozhodnuto, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 19.877,- Kč k rukám „právního zástupce žalobkyně“; zároveň rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů odvolacího řízení 12. 864,- Kč k rukám „právního zástupce JUDr. Dominika Brůhy, Ph. D., advokáta v Praze 3“.

Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná (její právní předchůdkyně Česká republika – Krajská veterinární správa pro Jihočeský kraj se sídlem v Českých Budějovicích, Severní č. 9, IČO 65392205), dovolání.

V průběhu dovolacího řízení (ke dni 1. 1. 2012) zanikla Krajská veterinární správa pro Jihočeský kraj se sídlem v Českých Budějovicích, Severní č. 9, IČO 65392205 jako samostatná organizační složka státu sloučením se Státní veterinární správou a výkon práv a povinností z pracovněprávních vztahů zaměstnanců zařazených u ní přešel na Státní veterinární správu se sídlem v Praze 2 - Vinohrady, Slezská č. 100/7 [srov. Čl. II, Přechodná a závěrečná ustanovení, bod 1 a 2 , kterým se mění , o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, , o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a , na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů]. Vzhledem k tomu, že zanikla organizační složka státu, která za žalovanou Českou republiku v řízení dosud vystupovala, dovolací soud pokračoval v řízení se Státní veterinární správou jako organizační složkou státu, příslušnou v projednávané věci za žalovanou Českou republiku jednat, aniž by o tom vydával zvláštní rozhodnutí (srov. též právní názor uvedený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23.6.2004, sp. zn. , které bylo uveřejněno pod č. 128 v časopise Soudní judikatura, roč. 2004).

Dovolání žalované proti výroku rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 10. 5. 2011, č. j. -287, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 17. 2. 2011, č. j. -261, ve věci samé [ve výroku o určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru ze dne 25. 8. 2010 - dané žalobkyni podle ustanovení ] není přípustné podle ustanovení , a to již proto, že ve věci nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí, které by odvolací soud zrušil, a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení , neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemůže mít po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení

I když žalovaná v dovolání uvedla, že jeho přípustnost dovozuje z ustanovení a že uplatňuje – vedle dovolacího důvodu podle ustanovení – dovolací důvod podle ustanovení , právní závěry odvolacího soudu nezpochybňuje. Z obsahu samotného dovolání (z vylíčení důvodů dovolání – srov. ) totiž vyplývá, že žalovaná podrobuje kritice pouze skutková zjištění odvolacího soudu, z nichž napadený rozsudek vychází. Dovolatelka nesouhlasí se skutkovým závěrem odvolacího soudu (o nedostatku příčinné souvislosti mezi rozhodnutím žalované o přijetí organizační změny a nadbytečností žalobkyně) a s tím, ke kterým důkazům odvolací soud přihlédl a jak tyto důkazy hodnotil; uplatňuje tedy jen dovolací důvod podle ustanovení K okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle ustanovení a – jak je zřejmé již ze znění ustanovení - však nemůže být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle ustanovení , přihlédnuto.

Protože dovolání žalované směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, Nejvyšší soud České republiky je - aniž by se mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení věty první a odmítl.

V dovolacím řízení vznikly žalobkyni v souvislosti se zastoupením advokátem náklady (spojené s jejím vyjádřením k dovolání), které spočívají v paušální odměně ve výši 1.875,- Kč [srov. , , , , ve znění , č. , č. , č. a Čl. II ] a v paušální částce náhrady výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 300,- Kč (srov. ve znění , č. , č. , č. , č. a č. ), celkem ve výši 2.175,- Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně advokát JUDr. Dominik Brůha, Ph.D., osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží k nákladům řízení, které žalobkyni za dovolacího řízení vznikly, vedle odměny za zastupování advokátem a paušální částky náhrad výdajů rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty určená z odměny za zastupování, z náhrad a z jejích hotových výdajů (srov. a 3 a větu druhou ) podle sazby daně z přidané hodnoty [20% - srov. , o dani z přidané hodnoty], tedy částka 435,- Kč. Protože dovolání žalované bylo odmítnuto, soud jí ve smyslu ustanovení věty první, a uložil, aby tyto náklady žalobkyni nahradila. Přiznanou náhradu nákladů dovolacího řízení ve výši 2.610,- Kč je žalovaná povinna zaplatit k rukám advokáta, který žalobkyni v tomto řízení zastupoval ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 19. září 2012

JUDr. Mojmír Putna, v. r.předseda senátu