Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 2334/2011

U S N E S E N Í

Ing. B. B.

KORADO, a. s.

se sídlem v České Třebové, Bří Hubálků č. 869, IČO 25255843, zastoupené JUDr. Petrem Kotrlíkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Jungmannova č. 31, o neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru, vedené u Okresního soudu ve Svitavách pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 14. října 2010, č. j. -426, takto:

I. Dovolání žalobce

se odmítá

.

II. Žalobce

je povinen

zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 2.610,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Petra Kotrlíka, advokáta se sídlem v Praze 1, Jungmannova č. 31.

Stručné odůvodnění ( ):

Dovolání žalobce proti výroku rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 14. 10. 2010, č. j. -426, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu ve Svitavách ze dne 9. 3. 2010, č. j. -374, ve věci samé [ve výroku, jímž byla zamítnuta žaloba na určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru provedeného přípisem žalované ze dne 29. 8. 2002] není přípustné podle ustanovení [soud prvního stupně v rozsudku ze dne 9. 3. 2010, č. j. -374, rozhodl stejně jako ve svém předchozím rozsudku ze dne 10. 10. 2008, č. j. -164, který byl zrušen usnesením Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 9. 6. 2009, č. j. -203 (v obou případech žalobu zamítl)] a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení , neboť žalobce ve svém dovolání – jak vyplývá z jeho obsahu (srov. ) – uplatnil dovolací důvody podle ustanovení a (nesouhlasí s hodnocením provedených důkazů vztahujících se k posouzení otázky, zda ze strany žalobce došlo ke zvlášť hrubému porušení pracovní kázně); k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se však při posuzování přípustnosti dovolání nepřihlíží (srov. větu za středníkem ).

I když dovolatel uvádí, že uplatňuje také dovolací důvod podle ustanovení [za otázku zásadního právního významu považuje, „zda jednání, které je mu žalovanou kladeno za vinu a je vymezeno v bodech 2) a 3) y o okamžitém zrušení pracovního poměru ze dne 29. srpna 2002, i kdyby ve skutečnosti nastalo (což však žalobce sporuje), lze skutečně, vzhledem ke všem okolnostem případu, považovat za porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem“], z obsahu samotného dovolání (z vylíčení důvodů dovolání) je zřejmé, že nesouhlasí se skutkovými zjištěními, z nichž odvolací soud (i soud prvního stupně) vychází (že „žalobce nerespektoval zákaz spolupráce s panem M. O.“ a že „nebránil úniku informací týkajících se žalované, včetně obchodního tajemství“). Podstatou všech jeho námitek je nesouhlas s tím, jak soudy obou stupňů hodnotily provedené důkazy. Na rozdíl od skutkového zjištění soudů v dovolání předestírá vlastní skutkové závěry (zejména, že „následná komunikace a spolupráce s panem M. O. měla za účel jen předání práce pana M. O. ostatním pracovníkům obchodního oddělení a minimalizování ztrát spojených s jeho odchodem od žalované“ a že „vedoucí pracovník nemá možnost učinit žádné účinné preventivní opatření, kterým by došlo k zabránění elektronické pošty ze strany jeho podřízených třetím osobám“ – přehlíží přitom, že soudy vycházely z toho, že přes pokyn předsedy představenstva nespolupracovat s panem M. O., žalobce tuto spolupráci povolil), na nichž pak buduje své vlastní a od odvolacího soudu odlišné právní posouzení věci [že nebyl naplněn důvod okamžitého zrušení pracovního poměru podle ustanovení zák. práce]. Tím, že na odlišných skutkových závěrech buduje odlišný právní názor na věc, nezpochybňuje právní posouzení věci odvolacím soudem, ale skutková zjištění, která byla pro právní posouzení věci odvolacím soudem rozhodující. Námitky dovolatele v tomto směru tedy nepředstavují uplatnění dovolacího důvodu podle ustanovení , ale dovolacího důvodu podle ustanovení

Přípustnost dovolání nemůže založit ani tvrzení dovolatele, že v řízení byly použity „nezákonně získané důkazy, kterými jsou jednotlivé zprávy zasílané elektronickou poštou“. Jak vyplývá z obsahu spisu, skutečnost, že i přes pokyn předsedy představenstva nespolupracovat s panem M. O. žalobce a jeho podřízení s panem M. O. „komunikovali“, žádný z účastníků (ani žalobce) od počátku řízení nezpochybňoval. Proto pro správnost tohoto zjištění nemá žádný význam, zda a jak žalovaná tuto skutečnost zjistila.

Protože dovolání žalobce směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, Nejvyšší soud České republiky je – aniž by se mohl věcí dále zabývat – podle ustanovení věty první a odmítl.

V dovolacím řízení vznikly žalované náklady, které spočívají v odměně za zastupování advokátem ve výši 1.875,- Kč [srov. , , , , a ve znění , č. , č. , č. a Čl. ] a v paušální částce náhrad výdajů ve výši 300,- Kč (srov. , ve znění , č. , č. , č. a č. , celkem ve výši 2.175,- Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalované JUDr. Petr Kotrlík osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží k nákladům řízení, které žalované za dovolacího řízení vznikly, vedle odměny za zastupování advokátem a paušální částky náhrad výdajů rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty určená z odměny za zastupování, z náhrad a z jejích hotových výdajů (srov. a 3 a větu druhou ) podle sazby daně z přidané hodnoty [20% - srov. ]) , o dani z přidané hodnoty], tedy částka 435,- Kč. Protože dovolání žalobce bylo odmítnuto, dovolací soud mu podle ustanovení věty první, a uložil, aby tyto náklady žalované nahradil. Žalobce je povinen náhradu nákladů řízení v celkové výši 2.610,- Kč zaplatit k rukám advokáta, který žalovanou v tomto řízení zastupoval ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 13. září 2012

JUDr. Mojmír Putna, v. r.

předseda senátu