Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 Tdo 738/2012

8 Tdo 738/2012

U S N E S E N Í

P. V.,

Podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání obviněného P. V.

o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 14. 6. 2011, sp. zn. , byl obviněný P. V. uznán vinným zločinem neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 odst. 3 alinea prvá a druhá tr. zákoníku v jednočinném souběhu s přečinem podvodu podle § 209 odst. 1, 3 tr. zákoníku, dílem dokonaným, dílem ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, a byl odsouzen podle § 234 odst. 3 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody ve výměře pěti let, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. bylo rozhodnuto rovněž o náhradě škody.

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 2. 8. 2011, sp. zn. , z podnětu odvolání obviněného podaného pouze proti výroku o trestu podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. zrušil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o trestu a podle § 259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že obviněnému při nezměněném výroku o vině uložil podle § 234 odst. 3 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku úhrnný trest odnětí svobody v trvání čtyř let. Pro jeho výkon obviněného podle § 56 odst. 3 tr. zákoníku zařadil do věznice s dozorem. Jinak zůstal rozsudek soudu prvního stupně beze změny.

Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podal obviněný prostřednictvím obhájce JUDr. Karla Kulhánka s odkazem na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. dovolání, které zaměřil výhradně proti výroku o trestu. Za vadu považoval, že se soud druhého stupně při ukládání trestu důsledně neřídil zásadami uvedenými v ustanovení § 39 tr. zákoníku, především že při úvaze o druhu a výši trestu nezohlednil všechny zjištěné skutečnosti a důkazy provedené před soudem, zejména pak polehčující okolnosti svědčící v jeho prospěch. Obviněný poukázal na to, že od počátku trestního řízení spolupracoval s orgány činnými v trestním řízení a k trestné činnosti se doznal a učinil vše pro to, aby škoda, kterou svým jednáním způsobil, byla v co největší míře uhrazena. Zdůraznil i to, že výše způsobené škody měla být ponížena o částky, zajištěné na účtech jednotlivých poškozených. Ze všech těchto důvodů uložený trest shledává nepřiměřeně přísným a vysokým, když vzhledem k jeho nízkému věku a možnosti jeho nápravy bylo možné sledovaný účel dosáhnout i mírnějším trestem či trestem jiného druhu.

V závěru dovolání obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) podle § 265m odst. 1 tr. ř. zrušil napadený rozsudek Městského soudu v Praze a uložil mu trest mírnější.

Nejvyšší státní zastupitelství, jemuž byl opis dovolání obviněného doručen dne 9. 11. 2011, zaslalo prostřednictvím u něj působící státní zástupkyně Nejvyššímu soudu sdělení, že se k dovolání nebude věcně vyjadřovat.

Nejvyšší soud jako soud dovolací nejprve zkoumal, zda je dovolání obviněného přípustné. Přípustnost dovolání je vymezena v ustanovení § 265a odst. 1, 2 tr. ř., které stanoví, proti jakým rozhodnutím a za jakých dalších podmínek je dovolání přípustné. Dovolání je mimořádným opravným prostředkem, a proto ho nelze podat proti kterémukoli pravomocnému rozhodnutí, neboť není určeno k univerzálnímu přezkumu a k nápravě všech tvrzených vad a všech rozhodnutí. Rozhodnutí, které lze napadnout dovoláním, musí splňovat současně kumulativně stanovené podmínky, a to, že jde o rozhodnutí soudu a bylo učiněno ve věci samé

.

Taxativní výčet rozhodnutí ve věci samé, proti nimž je přípustné dovolání, je uveden v § 265a odst. 2 písm. a) až h) tr. ř.

Ve smyslu těchto zákonných podmínek je dovolání nepřípustné mimo jiné také tehdy, směřuje-li proti již zrušenému rozhodnutí. Jestliže po podání dovolání došlo ke zrušení napadeného rozhodnutí či jeho části v souvislosti s ukládáním společného trestu za pokračování v trestném činu podle § 45 tr. zákoníku nebo souhrnného trestu podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku, pak dovolací soud takové dovolání směřující proti již neexistujícímu, rozhodnutí odmítne podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. jako nepřípustné (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 3. 2004 sp. zn. , uveřejněné v Souboru trestních rozhodnutí Nejvyššího soudu, sešit 4, č. T 683, obdobně též i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 2007, sp. zn. , uveřejněné v Souboru trestních rozhodnutí Nejvyššího soudu, sešit 35, č. T 988).

V projednávané věci Nejvyšší soud z obsahu spisu zjistil, že dovolání obviněného bylo podáno u Obvodního soudu pro Prahu 3 jako soudu prvního stupně v zákonné dvouměsíční lhůtě dne 11. 10. 2011 (viz č. l. 499 a 523 spisu). Nejvyššímu soudu bylo zasláno až dne 15. 6. 2012, neboť proti obviněnému bylo vedeno trestní stíhání ve věci Obvodního soudu pro Prahu 8, sp. zn. , pro zločin podvodu podle § 209 odst. 1, 2, 4 písm. d) tr. zákoníku. V době, kdy bylo dovolání obviněného předloženo (15. 6. 2012) Nejvyššímu soudu, již bylo rozsudkem ve věci Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 12. 10. 2011, sp. zn. (viz č. l. 546 až 557 spisu), který nabyl právní moci dne 24. 1. 2012 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 24. 1. 2012, sp. zn. , rozhodnuto, a podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku byl obviněnému uložen souhrnný trest, jímž byl zrušen výrok o trestu z rozsudku v nyní projednávané věci tj. Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 14. 6. 2011, sp. zn. , ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 2. 8. 2011, sp. zn. . V důsledku toho již neexistuje výrok o trestu uvedený v rozhodnutí (a výroky mající ve zrušeném výroku o trestu svůj podklad), proti němuž dovolání směřuje. V tomto případě není dovolání obviněného proti takto zrušenému výroku ve smyslu shora uvedené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu přípustné. Jelikož obviněný dovolání relevantně neopřel o žádný další důvod vymezený v ustanovení § 265b odst. 1, 2 tr. ř., neměl Nejvyšší soud zákonný podklad pro to, aby mohl z podnětu tohoto dovolání přezkoumat správnost a zákonnost napadených rozhodnutí.

Ze těchto důvodů Nejvyšší soud dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. jako nepřípustné odmítl.

P o u č e n í :

Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 11. července 2012

Předsedkyně senátu:

JUDr. Milada Šámalová