Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 2803/2012

33 Cdo 2803/2012

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Pavla Krbka ve věci žalobce V. R., zastoupeného JUDr. Ing. Danielem Prouzou, Ph.D., advokátem se sídlem České Budějovice, Krajinská 224/37, proti žalovanému J. B., zastoupenému JUDr. Karlem Hájkem, advokátem se sídlem Praha 7, V Závětří 4, o zaplacení 5,000.000,- Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. února 2012, č. j. -79, takto:

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 29. února 2012, č. j. -79, potvrdil rozsudek ze dne 27. května 2011, č. j. -60, jímž Obvodní soud pro Prahu 1 zamítl žalobu o zaplacení částky 5,000.000,- Kč a rozhodl o náhradě nákladů řízení; současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Dovolání žalobce proti rozsudku odvolacího soudu není přípustné podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), a nebylo shledáno přípustným ani podle , neboť hodnocením v něm obsažené argumentace nelze dospět k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam (ustanovení bylo nálezem Ústavního soudu ze dne 21. 2. 2012, sp. zn. , zrušeno uplynutím dne 31. 12. 2012, přičemž do té doby je nadále použitelné – srovnej nález Ústavního soudu ze dne 6. 3. 2012, sp. zn. ).

Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se nepřihlíží ( ).

Přestože žalobce v dovolání avizuje použití dovolacího důvodu uvedeného v , ve skutečnosti - jak vyplývá z obsahu dovolání - tento dovolací důvod neuplatnil. Podstatu jeho dovolacích námitek totiž tvoří výtky týkající se nesprávně a neúplně zjištěného skutkového stavu věci, resp. vadného hodnocení provedených důkazů, při němž soud určuje, jaký význam mají jednotlivé důkazy pro jeho rozhodnutí a zda o ně může opřít svá skutková zjištění (tj. zda jsou použitelné pro zjištění skutkového stavu a v jakém rozsahu, případně v jakém směru). Žalobce při rekapitulaci a vlastním vyhodnocení provedených důkazů vyjadřuje přesvědčení, že žalovaný neprokázal své obranné tvrzení, že mu částku 5,000.000,- Kč vrátil. Odvolacímu soudu vytýká, že žalovanému uvěřil jeho skutkovou verzi; byť ji podpořila svědkyně B., pravdivost jejich výpovědí byla vyvrácena jeho výpovědí, smlouvou o půjčce a skutečností, že žalovaný po něm nepožadoval vystavení potvrzení o plnění ve smyslu obč. zák. Za nepravdivé má i tvrzení žalovaného, že si dohodli, že na důkaz splnění závazku roztrhají originál smlouvy o půjčce ze dne 23. 10. 2006. Pokud je argumentováno nesprávným právním posouzením věci, pak pouze v tom směru, že pokud by odvolací soud (stejně jako před ním soud prvního stupně) nepochybil ve svých skutkových závěrech a uvěřil jeho tvrzení, že žalovaný půjčený obnos dosud nevrátil, musel by návazně dospět i k odlišnému právnímu posouzení věci, tedy dovodit, že závazek žalovaného z půjčky nezanikl splněním. Jinak řečeno, výtka nesprávnosti právního posouzení věci je založena výlučně na kritice správnosti skutkových zjištění. Jak již bylo výše uvedeno, dovolací důvod podle nelze v případě dovolání přípustného podle použít, neboť neslouží k řešení právních otázek, nýbrž k nápravě případného pochybení spočívajícího v tom, že rozhodnutí odvolacího soudu vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování. Žalobce přehlíží, že skutkový stav, který byl podkladem pro právní posouzení věci odvolacím soudem, je v poměrech přípustnosti dovolání podle nezpochybnitelný a dovolací soud je povinen z něho vycházet.

Protože dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, dovolací soud je odmítl ( věta první, ).

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto za situace, kdy žalovanému v této fázi řízení nevznikly žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měl proti žalobci právo ( věta první, , a ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 26. září 2012

JUDr. Blanka M o u d r á, v. r.

předsedkyně senátu