Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 478/2011

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Pavla Krbka ve věci žalobce M. D., zastoupeného JUDr. Radkem Foralem, advokátem se sídlem Napajedla, Masarykovo nám. 220, proti žalovanému V. Š., zastoupenému JUDr. Radkou Buzrlovou, advokátkou se sídlem Břeclav, Za Kasárnami 3432/36 A, o zaplacení 82.766,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Vyškově pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 26. května 2010, č. j. -102, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud ve Vyškově rozsudkem ze dne 19. června 2008, č. j. -71, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku 82.766,- Kč s 2,5 % úrokem z prodlení od 20. 2. 2005 do zaplacení (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.).

Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 26. května 2010, č. j. -102, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. potvrdil, ve výroku II. jej změnil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, které není přípustné podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), a nebylo dovolacím soudem shledáno přípustným ani podle , neboť rozsudek odvolacího soudu nemá ve věci samé zásadní právní význam (ustanovení bylo nálezem Ústavního soudu ze dne 21. 2. 2012, sp. zn. , zrušeno uplynutím dne 31. 12. 2012; v nálezu ze dne 6. 3. 2012, sp. zn. , Ústavní soud vyslovil, že do té doby je uvedené ustanovení nadále použitelné).

Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se nepřihlíží ( ).

Žalovaný sice zpochybňuje právní posouzení věci odvolacím soudem, a to že žalobci vzniklo právo na zaplacení ceny opravy a úpravy věci (nemovitosti) provedené na základě smlouvy uzavřené účastníky ústně v říjnu 2004 v souladu s , avšak jeho argumentace je založena výlučně na námitkách skutkové povahy. Konkrétně brojí proti zjištění, jež odvolací soud převzal od soudu prvního stupně, že si u žalobce objednal tzv. vícepráce popsané v rozpise ze dne 27. 10. 2004 za sjednanou cenu, že žalobce tyto práce provedl a dílo dokončil, že předání jednotlivých prací potvrzoval (popř. jeho manželka) podpisem ve stavebním deníku a že cena 82.766,- Kč vyúčtovaná mu žalobcem ve faktuře ze dne 5. 2. 2005 odpovídala nákladům na dodaný materiál a provedené práce uvedeným v rozpisech ze dne 1. 2. 2005 a ze dne 27. 10. 2004. Žalovaný na rozdíl od odvolacího soudu má za to, že „z předložených důkazů nebylo prokázáno“, že si u žalobce práce objednal a že se účastníci dohodli na podstatných náležitostech smlouvy o opravě a úpravě věci. Z vlastní verze skutku, že předmět, cena ani termín provedení prací nebyly účastníky dohodnuty, dovozuje, že smlouva o opravě a úpravě věci mezi nimi vůbec nevznikla, že žalobce tudíž nemá ve vztahu k němu právo na úhradu ceny za práce provedené podle objednávky ( ) a že není ve sporu pasivně věcně legitimován, neboť provedením prací se bezdůvodně obohatil vlastník nemovitosti (tj. osoba od něho odlišná). Další dovolací námitky, rovněž skutkového charakteru, jsou navíc rozporuplné. Žalovaný na jedné straně namítá, že smlouva uzavřena nebyla, na druhé straně prosazuje, že dílo nebylo dokončeno včas a bez vad. Argumentuje-li tedy žalovaný nesprávným právním posouzením věci, pak pouze v tom směru, že kdyby odvolací soud nepochybil ve skutkových závěrech, musel by dospět k odlišnému právnímu závěru, že žalobci nárok na zaplacení ceny opravy, resp. úpravy věci vůči němu nevznikl. Jak již bylo shora uvedeno, uplatnění dovolacího důvodu podle , který míří proti skutkovým zjištěním, z nichž odvolací soud při rozhodování vycházel, je v poměrech přípustnosti dovolání podle vyloučeno; dovolací soud k okolnostem uplatněným tímto dovolacím důvodem nepřihlíží.

Nejvyšší soud nepřípustné dovolání odmítl ( věta první a ).

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, , a a žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci náklady, které mu vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta ve výši 5.345,- Kč ( , ., odst. 3 ve spojení s , ve spojení s , a , ve znění do 29. 2. 2012), z paušální náhrady hotových výdajů ve výši 300,- Kč ( , 3 , ve znění pozdějších předpisů) a z částky 1.129,- Kč, odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny za zastupování odvést podle , o dani z přidané hodnoty ( ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně 26. září 2012

JUDr. Blanka M o u d r á, v. r.

předsedkyně senátu