Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 3811/2011

U S N E S E N Í

CF FLOP, s.r.o.

České republice – Ministerstvu spravedlnosti

, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o náhradu nemajetkové újmy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. 6. 2011, č. j. -144, takto:

I. Dovolání

se odmítá.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobkyně se v této věci domáhala po žalované zaplacení částky 140.000,- Kč s příslušenstvím jako náhrady nemajetkové újmy, která jí měla být způsobena nesprávným úředním postupem v exekučním řízení vedeném u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. (dále také „posuzované řízení“ nebo „exekuční řízení“).

Obvodní soud pro Prahu 2 ve věci poprvé rozhodoval rozsudkem ze dne 21. 11. 2007, č. j. -56, kterým mimo jiné uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 30.000,- Kč s příslušenstvím, žalobu v rozsahu částky 110.000,- Kč s příslušenstvím zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Na základě podaného odvolání Městský soud v Praze usnesením ze dne 21. 1. 2009, č. j. -82, zrušil rozsudek soudu prvního stupně v rozsahu zamítnutí žaloby a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 27. 10. 2010, č. j. -18, byla zamítnuta žaloba do částky 110.000,- Kč s úrokem z prodlení ročně ve výši 9,5% z částky 110.000,- Kč od 13. 9. 2006 do zaplacení a dále úrok z prodlení ročně ve výši 9,5% z částky 140.000,- Kč.

Městský soud v Praze napadeným rozsudkem změnil druhý rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni 2% úrok z prodlení z částky 30.000,- Kč od 13. 9. 2006 do 31. 12. 2006 a 2,5% úrok z prodlení od 1. 1. 2007 do zaplacení, jinak rozsudek soudu prvního stupně potvrdil.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jež však Nejvyšší soud podle ustanovení , (dále jen „ “) odmítl jako nepřípustné.

Dovolání by mohlo být shledáno přípustným jen tehdy, jestliže by dovolací soud dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu je po právní stránce ve věci samé zásadně významné ( se zřetelem k nálezu Ústavního soudu ze dne 28. 2. 2012, sp. zn. , je zrušeno uplynutím dne 31. 12. 2012; k tomu viz i nález ze dne 6. 3. 2012, sp. zn. , dostupný na internetových stránkách Ústavního soudu, http://nalus.usoud.cz), přičemž o situaci předvídanou v ustanovení nejde, tedy, že dovolací soud - jsa přitom vázán uplatněnými dovolacími důvody včetně jejich obsahového vymezení ( ) - dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam ( ).

Nejvyšší soud již ve svých předchozích rozhodnutích konstatoval, že stanovení formy nebo výše přiměřeného zadostiučinění je především úkolem soudu prvního stupně a přezkum úvah tohoto soudu úkolem soudu odvolacího. Přípustnost dovolání nemůže založit pouhý nesouhlas s výší přisouzeného zadostiučinění, neboť ta se odvíjí od okolností každého konkrétního případu a nemůže sama o sobě představovat jiné řešení ve smyslu Dovolací soud při přezkumu výše zadostiučinění v zásadě posuzuje právní otázky spojené s výkladem podmínek a kritérií obsažených v , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění (dále jen OdpŠk), přičemž výslednou částkou se zabývá až tehdy, byla-li by vzhledem k aplikaci tohoto ustanovení na konkrétní případ zcela zjevně nepřiměřená. Jinými slovy, dovolací soud posuzuje v rámci dovolacího řízení, jakožto řízení o mimořádném opravném prostředku, jen správnost základních úvah soudu, jež jsou podkladem pro stanovení výše přiměřeného zadostiučinění (tedy např. to, zdali byly splněny podmínky pro snížení přiměřeného zadostiučinění z důvodu obstrukčního chování účastníka, nikoliv již to, zda v důsledku aplikace tohoto kritéria měly soudy přiměřené zadostiučinění snížit o 10%, o 20% nebo o 30% - srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2010, sp. zn. Všechna citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu a Stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu jsou veřejnosti dostupná na internetových stránkách Nejvyššího soudu, www.nsoud.cz., který je spolu se stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nevyššího soudu, veřejnosti dostupný na jeho internetových stránkách www.nsoud.cz).

Žalobkyni přiznané odškodnění není zjevně nepřiměřeně nízké, a to zejména vzhledem k tomu, že návrh na výkon rozhodnutí podala poté, co byl skončen po splnění rozvrhového usnesení konkurz na majetek povinného, čímž byla výrazně ovlivněna reálná možnost úspěchu exekuce a zároveň tím byla dána její zvýšená obtížnost. Nadto po čtyřech letech neúspěšně vedeného exekučního řízení povinný zemřel s tím, že řízení o jeho dědictví bylo zastaveno. Od té doby je tedy exekuční řízení vedeno zcela bez významu.

Nesouhlas žalobkyně s výší přiznaného zadostiučinění proto napadenému rozsudku zásadní právní význam ve smyslu nepřiznává.

V otázce posouzení kritéria významu předmětu řízení pro žalobkyni ( OdpŠk), které, vedle samotné výše přiznaného odškodnění, jako jediné žalobkyně ve svém dovolání zpochybňuje, nepředstavuje napadený rozsudek jiné řešení ve smyslu , když je zcela v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu (srov. Stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. , uveřejněné pod č. 58/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 8. 2011, sp. zn. , uveřejněný pod č. 10/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

K námitce vad řízení, představující dovolací důvod podle ( ) a spočívající v údajné nepřezkoumatelnosti rozsudku odvolacího soudu, nemohl Nejvyšší soud přihlédnout, když ohledně nich nejde o otázku výkladu procesního práva, která by činila rozsudek odvolacího soudu zásadně právně významným.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ust. věty první, a , neboť žalované v dovolacím řízení náklady nevznikly a žalobkyně nemá s ohledem na výsledek dovolacího řízení na náhradu svých nákladů právo.

Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 4. září 2012

JUDr. František Ištvánek, v. r.

předseda senátu