Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 3747/2010

U S N E S E N Í

FIRENZE s.r.o.,

městu Kaznějov,

se sídlem úřadu v Kaznějově, Ke Škále 220, IČO 00257893, zastoupenému Mgr. Ing. Janou Krupičkovou, advokátkou se sídlem v Plzni, Divadelní 3/a, o 3.535.825,50 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Plzeň - sever pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 10. 6. 2010, č. j. -66, takto:

Dovolání

se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud Plzeň - sever částečným rozsudkem ze dne 20. 11. 2009, č. j. -44, zamítl žalobu na zaplacení 1.088.392,50 Kč s úrokem z prodlení od 3. 3. 2009 do zaplacení. Žalující společnost požadovala náhradu ušlého zisku ve výši 637.629,50 Kč a náhradu majetkové újmy ve výši 450.763,- Kč způsobené inflačním znehodnocením finančních prostředků, které v letech 1998 – 2002 vložila do koupě nemovitosti od žalovaného města. Soud vyšel ze zjištění, že žalobkyně dne 19. 12. 1997 uzavřela se žalovaným kupní smlouvu ohledně budovy s pozemky v k. ú. Kaznějov za kupní cenu 5.500.000,- Kč a po vkladu do katastru v prosinci 1997 uhradila ve splátkách část kupní ceny ve výši 1.775.000,- Kč. Rozsudkem ze dne 19. 1. 2007, č. j. -73, Okresní soud Plzeň – sever shledal kupní smlouvu absolutně neplatnou pro rozpor s § 36a odst. 1 písm. a) odst. 3 zákona o obcích a vlastníkem předmětných nemovitostí určil žalovaného, který zaplacenou část kupní ceny žalobkyni postupně vrátil. Po provedeném řízení soud uzavřel, že žalobkyni nevznikla škoda – ušlý zisk na úrocích, když neprokázala, že namísto investice do koupě nemovitosti by finanční prostředky ze své podnikatelské činnosti vložila na termínovaný vkladový účet, a nebylo prokázáno, že by je před koupí nemovitosti měla naakumulovány s úmyslem je investovat jinak než jako kupní cenu. Soud dovodil, že k uzavření absolutně neplatné kupní smlouvy došlo oboustranným právním úkonem, tudíž zavinění na jejím uzavření nesou oba účastníci rovnoměrně. Ztráta spočívající ve zmenšení kupní síly prostředků vynaložených na úhradu kupní ceny a vyplývající z inflačního znehodnocení nebyla způsobena protiprávním jednáním žalovaného, neboť k tomu by došlo i bez jeho jednání.

K odvolání žalobkyně Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 10. 6. 2010, č. j. -66, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil. Při svém rozhodnutí vycházel ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně a dovodil, že vzhledem k absolutní neplatnosti kupní smlouvy žalobkyně poukazovala finanční prostředky žalovanému na úhradu kupní ceny bez právního důvodu, tento nárok byl však vypořádán v rámci vrácení toho, co bylo na základě neplatné smlouvy získáno. Ohledně možného finančního výnosu z těchto prostředků shodně se soudem prvního stupně dovodil, že žalobkyně nestála před volbou, zda svoje finanční prostředky investuje do koupě nemovitosti či uloží na termínovaný účet. Nebýt koupě nemovitosti, v níž žalobkyně provozovala podnikatelskou činnost, uvedené finanční prostředky by ani neměla. Vzhledem k tomu není pro posouzení uplatněného nároku podstatné, kdo zavinil neplatnost uzavřené kupní smlouvy.

Tento rozsudek napadla žalobkyně dovoláním, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení , odst. 3 a podává je z důvodů podle a b) Nesouhlasí s názorem odvolacího soudu, že nebýt koupě nemovitosti, v níž podnikala, finanční prostředky ze své podnikatelské činnosti by nezískala, a namítá, že předmětnou nemovitost by mohla užívat z titulu nájemní smlouvy. Finanční výnosy ze své podnikatelské činnosti by tak nepoužila na úhradu kupní ceny, ale na úhradu nájemného a ostatní finanční prostředky by měla možnost zhodnocovat v rámci úročení na termínovaném vkladovém účtu. Jakožto právnická osoba – podnikatel by zcela jistě provozovala obdobné aktivity v jiném objektu, kde by generovala finanční výnosy. Vadu řízení spatřuje v tom, že nebyla soudem prvního stupně poučena podle a 3 Poukazuje na to, že v průběhu minulých let zcela bezdůvodně a neefektivně použila finanční prostředky z podnikání na úhradu kupní ceny, ačkoliv je mohla zhodnocovat jiným způsobem. Zdůrazňuje, že neplatnost kupní smlouvy zavinil žalovaný, neboť ona jednala v dobré víře, že starosta obce jednající za žalovanou postupuje v souladu s rozhodnutím příslušného orgánu obce a nebylo její povinností zkoumat jeho oprávnění. Navrhla, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu i soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, osobou oprávněnou – účastníkem řízení ( ), zastoupeným advokátem ( a 4 ), dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.

Podle je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [písm. a)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [písm. b)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam [písm. c)].

Podle odstavce 3 tohoto ustanovení rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle § 241a odst. 2 písm. a) a § 241a odst. 3 se nepřihlíží.

Žádnou zásadní právní otázku ve smyslu dovolatelka ve svém dovolání nevymezuje. Námitkami, jejichž obsahem jsou výhrady ke skutkovým zjištěním a k hodnocení provedených důkazů, dovolatelka nezpochybňuje právní posouzení věci, nýbrž skutková zjištění soudů nižších instancí, na jejichž základě byla věc posouzena po právní stránce. Uplatňuje tak dovolací důvod podle (rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování), jímž přípustnost dovolání podle založit nelze.

Otázka ušlého zisku, spočívajícího v úrocích z neuskutečněného vkladu na účet v bance, i otázka majetkové újmy, spočívající v inflačním znehodnocení finančních prostředků, byla po právní stránce dovolacím soudem opakovaně řešena. Z tohoto hlediska nelze rozhodnutí odvolacího soudu přisoudit zásadní právní význam, neboť jeho právní názor na otázku ušlého zisku na úrocích z vkladu je plně v souladu s hmotným právem (§ 442 odst. 1 obč. zák.) i s judikaturou dovolacího soudu (rozhodnutí Nejvyššího soudu např. ze dne 26. 9. 2007, sp. zn. , ze dne 25. 1. 2006, sp. zn. , ze dne 30. 5. 2008, sp. zn. , nebo ze dne 8. 2. 2012, sp. zn. ), a totéž se týká posouzení důvodnosti nároku na náhradu za inflační znehodnocení prostředků vynaložených na kupní cenu (rozhodnutí Nejvyššího soudu např. ze dne 31. 3. 2003, sp. zn. , a ze dne 8. 2. 2001, sp. zn. ).

Ani případná vada řízení (námitka, že žalobkyně nebyla poučena podle ) nezakládá přípustnost dovolání podle ; dovolacím důvodem podle nelze založit přípustnost dovolání podle Vady řízení jako dovolací důvod u dovolání přípustného podle (i v případě jeho obdobného užití) jsou výslovně vyloučeny ustanovením in fine

Z uvedeného vyplývá, že dovolání žalobkyně směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný; Nejvyšší soud ČR je proto podle ustanovení věty první a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení nebylo rozhodnuto vzhledem k tomu, že dovolání směřovalo proti částečnému rozsudku a o nákladech řízení bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 22. srpna 2012

JUDr. Marta Škárová

předsedkyně senátu