Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 1853/2011

U S N E S E N Í

K. K.

G. K.

, zastoupené JUDr. Zdenkou Lokajíčkovou, advokátkou se sídlem v Karlových Varech, Sokolovská č. 1023/39, o určení vlastnictví automobilu, o žalobě pro zmatečnost podané žalobcem proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 16. června 2006 č.j. -180 a proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 31. ledna 2007 č.j. -203, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. května 2010 č.j. - 193, takto:

I. Dovolání žalobce proti usnesení vrchního soudu

se odmítá

.

II. Řízení o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 14. října 2009 č.j. -135

se zastavuje

.

III. Žalobce

je povinen

zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 5.160,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Zdenky Lokajíčkové, advokátky se sídlem v Karlových Varech, Sokolovská č. 1023/39.

Odůvodnění:

Okresní soud v Karlových Varech rozsudkem ze dne 9.8.2004 č.j. -85 zamítl žalobu o určení, že žalobce je výlučným vlastníkem "osobního automobilu Opel Vectra SPZ KVM-15-68 s předáním technického průkazu s provedeným zápisem o převodu na jeho jméno", a rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 6.500,- Kč k rukám advokátky JUDr. Zdenky Lokajíčkové.

Řízení o odvolání žalobce proti tomuto rozsudku Okresní soud v Karlových Varech usnesením ze dne 7.3.2006 č.j. -165 zastavil podle ustanovení (ve znění pozdějších předpisů) pro nezaplacení soudního poplatku z odvolání ve vyměřené výši 6.800,- Kč, když žalobcem byla na soudním poplatku z odvolání složena dne 2.3.2005 pouze částka 4.800,- Kč.

Odvolání žalobce podané proti tomuto usnesení okresního soudu Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 16.6.2006 č.j. -180 jako opožděné odmítl. Vycházel z toho, že napadené usnesení bylo zástupci žalobce advokátu Mgr. JUDr. Jaroslavu Grincovi, Ph.D. doručeno dne 20.3.2006, že lhůta k podání odvolání počala běžet dnem 21.3.2006 a skončila dne 4.4.2006 a že odvolání žalobce bylo podáno prostřednictvím pošty až dne 19.4.2006.

Okresní soud v Karlových Varech poté usnesením ze dne 6.12.2006 č.j. -195 rozhodl, že po právní moci tohoto usnesení bude žalobci vrácen soudní poplatek zaplacený za odvolání ve výši 4.800,- Kč.

Odvolání žalobce proti tomuto usnesení okresního soudu Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 31.1.2007 č.j. -203 odmítl a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud dospěl k závěru, že soud prvního stupně postupoval v souladu s ustanovením ve znění pozdějších předpisů a vrátil žalobci zaplacený soudní poplatek v celé výši. Žalobci tak nevznikla vydaným rozhodnutím žádná újma, a proto odvolací soud jeho odvolání jako nepřípustné podle odmítl.

Žalobce podal u Krajského soudu v Plzni dne 5.6.2007 žalobu pro zmatečnost (podání bylo odevzdáno k poštovní přepravě dne 4.6.2007) a na výzvu soudu prvního stupně "upřesnil", že směřuje proti usnesení Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 7.3.2006 č.j. -165 a proti usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 16.6.2006 č.j. -180 a ze dne 31.1.2007 č.j. -203. Žalobce napadl usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 16.6.2006 č.j. -180 podle ustanovení , neboť odvolání nemělo být odmítnuto pro opožděnost vzhledem nesprávnému postupu při doručení napadeného usnesení jeho zástupci. Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 31.1.2007 č.j. -203 žalobce trpí zmatečnostmi uvedenými v ustanoveních a 4 , přičemž důvod zmatečnost podle ustanovení shledává v tom, že nebyla vůbec projednána žaloba žalobce o zaplacení částky 120.000,- Kč, a důvod uvedený v ustanovení shledává v tom, že jeho odvolání nemělo být odmítnuto, neboť je osobou oprávněnou k jeho podání a byl poučen o jeho přípustnosti.

Krajský soud v Plzni - poté, co usnesením vyhlášeným při jednání dne 14.10.2009 vyloučil projednání žaloby pro zmatečnost proti usnesení Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 7.3.2006 č.j. -165 k samostatnému řízení - usnesením ze dne 14.10.2009 č.j. -135 žalobu pro zmatečnost zamítl a rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 10.071,- Kč k rukám advokátky JUDr. Zdenky Lokajíčkové. Žalobu pro zmatečnost směřující proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 16.6.2006 č.j. -180 zamítl jako opožděnou, neboť napadené rozhodnutí bylo zástupci žalobce doručeno dne 3.7.2006, lhůta k podání žaloby pro zmatečnost uplynula dnem 3.10.2006 a žaloba pro zmatečnost byla dána k poštovní přepravě dne 4.6.2007. Žalobu pro zmatečnost ve vztahu k usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 31.1.2007 č.j. -203 soud prvního stupně zamítl s odůvodněním, že není přípustná podle , neboť se nejedná o rozhodnutí ve věci samé. Odvolání žalobce proti usnesení Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 6.12.2006 č.j. -195 bylo usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 31.1.2007 č.j. -203 odmítnuto jako nepřípustné pro nedostatek subjektivní legitimace odvolatele v souladu se zákonem, správně však mělo být zdůvodněno ustanovením

K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 27.5.2010 č.j. -193 potvrdil usnesení soudu prvního stupně a rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení 13.090,- Kč k rukám advokátky JUDr. Zdenky Lokajíčkové. Ztotožnil se s názorem soudu prvního stupně, že žaloba pro zmatečnost proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 16.6.2006 č.j. -180 byla podána opožděně a že důvody zmatečnosti uvedené v ustanovení a 4 nedopadají na usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 31.1.2007 č.j. -203. Posléze uvedené usnesení je procesním rozhodnutím, důvod zmatečnosti podle ustanovení proto nelze úspěšně uplatnit a důvod zmatečnosti podle ustanovení není dán, neboť odvolání žalobce bylo správně odmítnuto pro jeho subjektivní nepřípustnost. Nepřesné použití procesního předpisu nepřiléhavým odkazem na ustanovení místo správného ustanovení zmatečnost nezpůsobilo.

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu a proti usnesení soudu prvního stupně ze dne 14.10.2009 č.j. -135 podal žalobce dovolání. Namítá, že usnesení Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 7.3.2006 č.j. -165 bylo jeho zástupci doručeno na adrese, kde již neměl doručovací adresu, a že v důsledku toho bylo nesprávně usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 16.6.2006 č.j. -180 odmítnuto jako opožděné jeho odvolání proti tomuto usnesení. Ve věci placení soudních poplatků z jeho odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 9.8.2004 č.j. -85 žalobce namítá, že ho okresní soud "vyčíslil jedinou částkou", do níž zahrnul též soudní poplatek z odvolání ve věci zaplacení částky 120.000,- Kč s příslušenstvím, ačkoliv o této věci nebylo nikdy rozhodnuto. Soudy se ve svém zamítavém usnesení nezabývaly ani otázkou vzájemného návrhu ani soudním poplatkem, který žalobce ze zažalované částky 120.000,- Kč s příslušenstvím k výzvě Okresního soudu v Karlových Varech skutečně zaplatil a který mu dosud nebyl vrácen. Žalobce navrhuje, aby dovolací soud napadená usnesení zrušil a aby věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalovaná navrhla, aby dovolací soud dovolání jako nepřípustné odmítl, neboť žalobcem zpochybňované doručení bylo odvolacím soudem posouzeno v souladu s ustálenou judikaturou soudů a soud se správně vypořádal také s otázkou placení soudního poplatku z odvolání.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v ustanovení , k tomu oprávněnou osobou (účastníkem řízení), se nejprve zabýval otázkou přípustnosti dovolání.

Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští ( ).

Podmínky přípustnosti dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto o žalobě pro zmatečnost, jsou obsaženy v ustanovení , a v a 3

Dovolání je přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o žalobě pro zmatečnost [ , a ], nebo jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl o žalobě pro zmatečnost jinak než v dřívějším usnesení proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější usnesení zrušil [ , a ], anebo jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o žalobě pro zmatečnost, jestliže dovolání není přípustné podle ustanovení , a a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené usnesení odvolacího soudu má v rozhodnutí o žalobě pro zmatečnost po právní stránce zásadní význam [ , a ].

Žalobce dovoláním napadá usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o žalobě pro zmatečnost. Podle ustanovení , a dovolání není přípustné, a to již proto, že ve věci nebylo soudem prvního stupně vydáno usnesení o žalobě pro zmatečnost, které by bylo odvolacím soudem zrušeno. Dovolání žalobce proti usnesení odvolacího soudu tedy může být přípustné jen při splnění předpokladů uvedených v ustanovení , a

Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení , a zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se nepřihlíží.

Dovolací soud je při přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu zásadně vázán uplatněnými dovolacími důvody (srov. ); vyplývá z toho mimo jiné, že při zkoumání, zda napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve smyslu ustanovení 238a odst. 1 písm. b), a ve věci samé po právní stránce zásadní právní význam, může posuzovat jen takové právní otázky, které dovolatel v dovolání označil.

Přípustnost dovolání podle ustanovení 238a odst. 1 písm. b), a není založena již tím, že dovolatel tvrdí, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Přípustnost dovolání nastává tehdy, jestliže dovolací soud za použití hledisek, příkladmo uvedených v ustanovení 238a odst. 1 písm. b), a , dospěje k závěru, že napadené usnesení odvolacího soudu v rozhodnutí o žalobě pro zmatečnost po právní stránce zásadní význam skutečně má.

Žaloba pro zmatečnost představuje - jak správně uvedly soudy obou stupňů - mimořádný opravný prostředek, který slouží k tomu, aby mohla být zrušena pravomocná rozhodnutí soudu, která trpí takovými vadami, jež představují porušení základních principů ovládajících řízení před soudem, popřípadě je takovými vadami postiženo řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo (zmatečností), jestliže je nejen v zájmu účastníků, ale i ve veřejném zájmu, aby taková pravomocná rozhodnutí byla odklizena, bez ohledu na to, zda jsou nebo nejsou věcně správná.

V projednávané věci soudy obou stupňů žalobu pro zmatečnost podanou proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 16.6.2006 č.j. -180 zamítly podle ustanovení věty první jako podanou po uplynutí lhůty uvedené v ustanovení , když vycházely z toho, že usnesení bylo zástupci žalobce doručeno dne 3.7.2006, že lhůta k žalobě pro zmatečnost, která činila tři měsíce, běžela od doručení tohoto usnesení a skončila v úterý dne 3.10.2006 a že žaloba pro zmatečnost byla podána k poštovní přepravě až dne 4.6.2007.

Není-li stanoveno jinak, musí být žaloba pro zmatečnost podána ve lhůtě tří měsíců od doručení napadeného rozhodnutí ( ). Odlišně jsou stanoveny lhůty k žalobě tehdy, byla-li žaloba pro zmatečnost podána z důvodu uvedeného v ustanovení , e), g) a h) a z důvodu uvedeného v ustanovení (srov. až 6 ). Bylo-li proti žalobou napadenému rozhodnutí podáno také dovolání, nepočítá se do běhu lhůt k žalobě pro zmatečnost podle ustanovení až 4 doba od právní moci napadeného rozhodnutí do právní moci rozhodnutí dovolacího soudu ( ). Naopak, na běh lhůty k žalobě pro zmatečnost nemá vliv okolnost, že byla proti napadenému rozhodnutí ještě před uplynutím lhůty uvedené v ustanovení podána ústavní stížnost (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29.4.20011 sp. zn. , které bylo uveřejněno pod č. 79 v časopise Soudní judikatura, roč. 2012). Prominutí zmeškání lhůt k žalobě pro zmatečnost není přípustné ( ).

Žalobu pro zmatečnost - stejně jako jiné opravné prostředky - lze podat jen ve lhůtě k tomu určené. Lhůta je zachována jen tehdy, byla-li žaloba před jejím uplynutím podána u soudu nebo byla-li alespoň posledního dne lhůty odevzdána orgánu, který má povinnost je soudu doručit ( ). Jestliže žaloba pro zmatečnost je podána opožděně, soud ji zamítne (srov. ).

Dovolatel - jak vyplývá z obsahu dovolání - nezpochybňuje správnost závěru soudů o tom, že žaloba pro zmatečnost proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 16.6.2006 č.j. -180 byla podána po uplynutí lhůty uvedené v ustanovení ; učinil-li tak dodatečně v podání ze dne 12.11.2010, odevzdanému k poštovní přepravě dne 13.11.2010, nelze k tomu ve smyslu ustanovení přihlížet. Podle názoru dovolatele byla soudy v původním řízení nesprávné posouzena otázka doručení usnesení Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 7.3.206 č.j. -165, v čemž spatřuje důvod zmatečnosti. Tuto otázku však soudy, vzhledem ke svému závěru o opožděnosti žaloby pro zmatečnost, v napadených rozhodnutích neřešily; nemůže mít proto dovoláním napadené usnesení odvolacího soudu v části, kterou bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zamítnutí žaloby pro zmatečnost podané proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 16.6.2006 č.j. -180, z hlediska uplatněného dovolacího důvodu po právní stránce zásadní význam.

U žaloby pro zmatečnost podané proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 31.1.2007 č.j. -203 oba soudy dovodily, že důvod zmatečnosti podle nepřichází v úvahu, protože se nejedná o rozhodnutí ve věci samé, a že důvod zmatečnosti podle ustanovení není dán, když odvolání žalobce bylo správně odmítnuto pro nedostatek subjektivní legitimace odvolatele.

Podle ustanovení účastník může žalobou pro zmatečnost napadnout pravomocný rozsudek odvolacího soudu nebo jeho pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, jestliže mu byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem.

Ze znění ustanovení bez pochybností vyplývá, že způsobilým předmětem žaloby pro zmatečnost podané z důvodu uvedeného v tomto ustanovení je buď pravomocný rozsudek odvolacího soudu nebo pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé.

Pojem "věc sama" je v právní teorii i v soudní praxi vykládán jednotně jako věc, která je tím předmětem, pro něž se řízení vede; v řízení, v němž má být rozhodnut spor o právo mezi účastníky, kteří stojí proti sobě v postavení žalobce a žalovaného, je za věc samu pokládán nárok uplatněný žalobou ( ), o němž má být v příslušném řízení věcně rozhodnuto (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28.8.1997 sp. zn. , které bylo uveřejněno pod č. 88 v časopise Soudní judikatura, roč. 1997).

V posuzovaném případě je "věcí samou" určení vlastnictví automobilu "s předáním technického průkazu", tedy nárok uplatněný žalobcem proti žalované vzájemnou žalobou, o níž bylo rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 9.8.2004 č.j. -85. Usnesení krajského soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání podané žalobcem proti usnesení okresního soudu o vrácení soudního poplatku jako nepřípustné, je rozhodnutím výlučně procesní povahy, které věcně neřeší práva a povinnosti účastníků uplatněná žalobou a není tedy rozhodnutím o věci samé. Odvolací soud (a také soud prvního stupně) tedy správně dovodil, že proti usnesení o odmítnutí odvolání žalobce není žaloba pro zmatečnost podle ustanovení přípustná (srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 14.6.2006 sp. zn. ).

Podle ustanovení žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání nebo kterým bylo zastaveno odvolací řízení.

Způsobilým předmětem žaloby pro zmatečnost podle ustanovení jsou pravomocná usnesení odvolacího soudu o odmítnutí odvolání nebo o zastavení odvolacího řízení a jejím důvodem je skutkově nebo právně chybný (v rozporu se zákonem učiněný) závěr o tom, že odvolání muselo být odmítnuto nebo že odvolací řízení muselo být zastaveno.

Z hlediska ustanovení by mohla být žaloba pro zmatečnost podaná žalobcem proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 31.1.2007 č.j. -203 důvodná, jen kdyby odvolání žalobce proti usnesení Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 6.12.2006 č.j. -195 bylo odmítnuto v rozporu s ustanovením

Podle ustanovení účastník může napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním, pokud to zákon nevylučuje.

Podle ustanovení odvolací soud odmítne odvolání, které bylo podáno někým, kdo k odvolání není oprávněn.

Subjektivní legitimaci k podání odvolání přiznává zákon účastníkům řízení, avšak nikoli v každém případě. Z povahy odvolání jakožto řádného opravného prostředku vyplývá, že odvolání může podat jen ten z účastníků, kterému nebylo rozhodnutím soudu prvního stupně zcela vyhověno, popřípadě kterému byla tímto rozhodnutím způsobena jiná určitá újma na jeho právech (srov. například usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19.5.1960 sp. zn. , uveřejněné pod č. 62 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1962, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30.10.1997 sp. zn. , uveřejněné pod č.28 v časopisu Soudní judikatura, roč. 1998). Rozhodujícím je výrok rozhodnutí soudu prvního stupně, protože případnou újmu lze posuzovat jen z procesního hlediska. Při tomto posuzování také nelze brát v úvahu subjektivní přesvědčení účastníka řízení, ale jen objektivní skutečnost, že rozhodnutím soudu mu byla způsobena určitá, třeba i nepříliš významná újma, kterou lze odstranit zrušením nebo změnou napadeného rozhodnutí. Oprávnění podat odvolání tedy svědčí jen tomu účastníku, v jehož neprospěch vyznívá poměření nejpříznivějšího výsledku, který soud prvního stupně pro účastníka mohl založit svým rozhodnutím, a výsledku, který svým rozhodnutím skutečně založil, je-li zároveň způsobená újma odstranitelná tím, že odvolací soud napadené rozhodnutí zruší nebo změní.

Jestliže Okresní soud v Karlových Varech usnesením ze dne 6.12.2006 č.j. -195 rozhodl, že po právní moci tohoto usnesení bude žalobci vrácen soudní poplatek zaplacený za odvolání ve výši 4.800,- Kč, učinil tak v souladu s ustanovením (ve znění pozdějších předpisů) za stavu, kdy odvolací řízení bylo (usnesením Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 7.3. 2006 č.j. -165) před prvním jednáním zastaveno. Vzhledem k tomu, že poplatek byl žalobci vrácen v plné výši, nemohla tímto rozhodnutím soudu prvního stupně žalobci vzniknout na jeho právech žádná újma. Odvolací soud proto odvolání žalobce proti usnesení o vrácení soudního poplatku z odvolání v souladu s ustanovením odmítl, byť v této souvislosti nesprávně odkázal na ustanovení Toto jen formální pochybení však zmatečnost rozhodnutí nezakládá.

Z uvedeného vyplývá, že napadené usnesení odvolacího soudu vychází také v části, ve které bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zamítnutí žaloby pro zmatečnost proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 31.1.2007 č.j. -203, z ustálené judikatury soudů a nemůže mít po právní stránce zásadní význam.

Nejvyšší soud České republiky proto uzavřel, že proti napadenému usnesení odvolacího soudu není dovolání přípustné ani podle ustanovení , a , a dovolání žalobce - aniž by se mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení věty první a odmítl.

Řízení o dovolání žalobce, které směřuje proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 14.10.2009 č.j. -135, Nejvyšší soud České republiky pro nedostatek funkční příslušnosti podle ustanovení , věty první zastavil (srov. též usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 4.9.2003 sp. zn. , uveřejněné pod č. 47 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2003).

V dovolacím řízení vznikly žalované v souvislosti se zastoupením advokátkou náklady (spojené s vyjádřením k dovolání), které spočívají v paušální odměně za zastupování ve výši 4.000,- Kč (srov. , , a ve znění , č. , č. 617/2007 Sb. a č. a Čl. II ) a v paušální částce náhrady výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 300,- Kč (srov. ve znění , č. , č. , č. , č. a č. ), celkem 4.300,- Kč. Vzhledem k tomu, že zástupkyně žalované advokátka JUDr. Zdenka Lokajíčková osvědčila, že je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží k nákladům řízení vedle odměny za zastupování advokátkou a paušální částky náhrad výdajů rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty z této odměny a náhrad (srov. a větu druhou ) ve výši 860,- Kč. Protože dovolání žalobce proti usnesení odvolacího soudu bylo odmítnuto a protože řízení o dovolání žalobce proti usnesení odvolacího soudu bylo zastaveno, soud mu ve smyslu ustanovení věty první, , věty první a uložil, aby tyto náklady žalované nahradil. Přiznanou náhradu nákladů dovolacího řízení ve výši 5.160,- Kč je povinen zaplatit k rukám advokátky, která žalovanou v tomto řízení zastupovala ( ), do tří dnů od právní moci usnesení ( ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 30. srpna 2012

JUDr. Ljubomír Drápal, v. r. předseda senátu