Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Tdo 919/2012

4 Tdo 919/2012-22

U S N E S E N Í

Ing. R. L.

t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř.

s e

dovolání obviněného Ing. R. L.

o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Obviněný Ing. R. L. byl rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 6. 9. 2011 sp. zn. uznán vinným přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, jehož se dopustil tím, že dne 29. 6. 2011 ve 23,30 hod. na veřejných komunikacích ve F. p. R., okr. N. J. a na veřejných komunikacích na trase z O. do R. p. R. řídil dodávkové motorové vozidlo tov. zn. , přestože mu byl trestním příkazem Okresního soudu v Olomouci čj. -21 ze dne 5. 11. 2009, který nabyl právní moci dne 2. 12. 2009, uložen mimo jiné trest zákazu činnosti spočívajícím v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 18 měsíců, trestním příkazem Okresního soudu ve Vyškově čj. -23 ze dne 30. 12. 2009, který nabyl právní moci dne 26. 1. 2010, uložen mimo jiné trest zákazu činnosti spočívajícím v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 3 let a trestním příkazem Okresního soudu v Olomouci čj. -32 ze dne 29. 3. 2010, který nabyl právní moci dne 20. 4. 2010, mimo jiné uložen trest zákazu činnosti spočívajícím v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 18 měsíců.

Za to byl obviněnému podle § 337 odst. 1 tr. zákoníku uložen trest odnětí svobody v trvání sedmi měsíců, k jehož výkonu byl podle § 56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku zařazen do věznice s dozorem. Současně mu byl podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu dvou let.

Proti uvedenému rozhodnutí podal obviněný odvolání, jež Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 22. 11. 2011 sp. zn. zamítl podle § 256 tr. ř.

Proti cit. usnesení Krajského soudu v Ostravě podal obviněný prostřednictvím své obhájkyně dne 27. 1. 2012 dovolání, jež opřel o dovolací důvody vymezené v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g), h) tr. ř. Z obsahu podaného dovolání je zřejmé, že je tímto napadáno rozhodnutí odvolacího soudu proto, že jím nebylo vyhověno obviněnému v otázce uloženého nepodmíněného trestu odnětí svobody a místo toho mu nebyl uložen jiný, alternativní druh trestu, např. domácí vězení. V odůvodnění dovolání je obsáhle argumentováno existující judikaturou Ústavního soudu, ale i soudů obecných. V jeho závěru pak bylo navrženo, aby Nejvyšší soud napadené usnesení odvolacího soudu a jemu předcházející rozsudek soudu prvního stupně zrušil.

Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství reagoval na možnost vyjádřit se k podanému dovolání obviněného přípisem z 13. 3. 2012 tak, že se k němu věcně vyjadřovat nebude. Vyslovil zároveň souhlas, aby Nejvyšší soud ve věci rozhodl v neveřejném zasedání.

Nejprve je třeba v obecné rovině uvést, že obviněný je podle § 265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání (pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se jí bezprostředně dotýká). Podané dovolání splňuje náležitosti obsahu dovolání podle § 265f odst. 1 tr. ř., obviněný je podal prostřednictvím své obhájkyně, tedy v souladu s ustanovením § 265d odst. 2 tr. ř., ve lhůtě uvedené v § 265e odst. 1 tr. ř. a na místě určeném týmž zákonným ustanovením.

Kromě toho se ale Nejvyšší soud musel především zabývat otázkou, zda je dovolání obviněného přípustné. Podle § 265a odst. 1 tr. ř. lze napadnout dovoláním pravomocné rozhodnutí ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. Ustanovení § 265a odst. 2 písm. a) - h) tr. ř. potom taxativně vymezuje, která soudní rozhodnutí se pro účely řízení o dovolání považují za rozhodnutí ve věci samé. Podle § 265a odst. 2 písm. h) tr. ř. lze podat dovolání mimo jiné proti rozhodnutí, jímž byl zamítnut nebo odmítnut řádný opravný prostředek proti rozsudku nebo usnesení uvedenému pod písmeny a) až g). Takovým rozhodnutím ve smyslu tohoto ustanovení je nepochybně též usnesení odvolacího soudu učiněné podle ustanovení § 256 tr. ř.

K provedení přezkumné činnosti dovolacího soudu je pak nezbytné, aby v době rozhodování dovolacího soudu dovoláním napadené rozhodnutí (popř. dovoláním napadený výrok rozhodnutí) vůbec existovalo. Jestliže po podání dovolání proti pravomocnému rozhodnutí došlo k jeho zrušení, popřípadě ke zrušení dovoláním napadeného výroku, pak dovolací soud nemůže přezkoumávat již neexistující rozhodnutí. V takovém případě je dovolání proti neexistujícímu rozhodnutí či výroku nepřípustné a je nutno ho odmítnout podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř.

V konkrétním případě tak nelze nevidět, že v mezidobí byly zrušeny předmětným dovoláním obviněného napadená rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 11. 2011 sp. zn. a Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 6. 9. 2011 sp. zn. . Došlo k tomu rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku – Místku ze dne 5. 1. 2012 sp. zn. ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 4. 2012 sp. zn. , jimiž byl obviněný odsouzen a potrestán za pokračující přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. Součástí pokračujícího skutku se stalo jednak jednání obviněného ze dne 29. 6. 2011, za něž byl původně odsouzen výše zmíněným rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně, a dále obdobné jednání ze dne 17. 7. 2011. Obviněnému za to byl uložen

společný

trest

odnětí svobody v trvání devíti měsíců se zařazením do věznice s dozorem a trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na tři roky. Součástí výrokové části rozsudku Okresního soudu ve Frýdku – Místku je rovněž výrok, jímž podle § 45 odst. 1 tr. zákoníku byly zrušeny výroky o vině a trestu v rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 6. 9. 2011 sp. zn. , jakož i další výroky, které mají v uvedených výrocích svůj podklad.

Zde je třeba poznamenat, že takový postup vychází z ustanovení § 45 odst. 1 tr. zákoníku, podle nějž odsuzuje-li soud pachatele za dílčí útok u pokračování v trestném činu (§ 116), za jehož ostatní útoky byl odsouzen rozsudkem, který již nabyl právní moci, zruší v tomto dřívějším rozsudku výrok o vině o pokračujícím trestném činu a trestných činech spáchaných s ním v jednočinném souběhu, celý výrok o trestu, jakož i další výroky .... atd.

To jinými slovy znamená, že pokud dovolatel v podaném dovolání napadl usnesení odvolacího soudu a jemu předcházející rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o trestu, nelze než konstatovat, že v době rozhodování Nejvyššího soudu již citovaná rozhodnutí, resp. z nich vyplývající výrok o trestu, včetně výroků na něj navazujících v důsledku jejich zrušení právně neexistují a tudíž je nelze považovat za součást rozhodnutí ve věci samé ve smyslu ustanovení § 265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř., (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2006 sp. zn. a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 2007 sp. zn. ). Nejvyšší soud proto takové rozhodnutí odvolacího soudu, resp. napadený výrok o trestu z předcházejícího rozsudku okresního soudu přezkoumat nemohl. Přezkoumat bylo teoreticky možné pouze existující výrok o společném trestu uložený obviněnému pravomocným rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku – Místku ze dne 5. 1. 2012 sp. zn. , ale výhradně v rámci případného dovolacího řízení vyvolaného proti rozhodnutí odvolacího soudu v této věci. Podle zjištění Nejvyššího soudu ale proti tomuto rozhodnutí dovolání podáno nebylo.

Jak již bylo zmíněno shora, pokud, jako v tomto případě, bylo dovolání podáno proti neexistujícím rozhodnutím odvolacího soudu a soudu prvního stupně, nelze než toto dovolání označit za nepřípustné a odmítnout je podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. Tímto způsobem také o podaném dovolání obviněného Ing. R. L. bylo Nejvyšším soudem rozhodnuto a to v neveřejném zasedání [viz § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř.].

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný ( § 265n tr. ř.).

V Brně dne 4. září 2012

Předseda senátu:

JUDr. František H r a b e c