Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 1346/2012

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a JUDr. Pavlíny Brzobohaté ve věci žalobkyň a/ Ing. V. Z., bytem v N. M. na M., b/ H. R., bytem ve Ž. n. S., c/ Pharm. Dr. J. G., bytem ve Ž. n. S., zastoupených Mgr. Tomášem Palíkem, advokátem se sídlem v Brně, tř. Kpt. Jaroše 35, proti žalovanému A. P., bytem ve V., zastoupenému JUDr. Ludmilou Krejčí, advokátkou se sídlem v Brně, Starobrněnská 13, o vyklizení nemovitostí, vedené u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně – pobočky v Jihlavě ze dne 26. srpna 2011, č. j. -188, takto:

I. Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 31. ledna 2011, -149, vyhověl žalobě a výrokem I. uložil žalovanému povinnost vyklidit do patnácti dnů od zajištění náhradního bytu tam označené nemovitosti; současně rozhodl o nákladech řízení účastníků (výrok II.).

K odvolání žalovaného Krajský soud v Brně – pobočka v Jihlavě jako soud odvolací rozsudkem ze dne 26. srpna 2011, č. j. -188, citovaný rozsudek soudu prvního stupně potvrdil ve výroku I. o věci samé (výrok I. – dále jen „potvrzující výrok I.“), změnil ho v nákladovém výroku II. jen tak, že k přijetí náhrady nákladů řízení jsou žalobkyně oprávněny společně a nerozdílně, a jinak ho i v této části potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení účastníků (výroky II. a III. – dále jen „nákladové výroky II. a III.).

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání. Uplatněné dovolací námitky směřoval – vzhledem k obsahu dovolání ( , , ve znění pozdějších předpisů /dále jen „ “/) – především proti potvrzujícímu výroku I. V závěru svého dovolání však v rozporu s tím uvedl, že rozhodnutí okresního soudu o vyklizení s vázaností na náhradní byt akceptuje, a navrhl, aby byly zrušeny nákladové výroky II. a III. rozsudku odvolacího soudu.

Žalobkyně ve vyjádření k dovolání uvedly, že dovolání směřuje proti nákladovým výrokům II. a III. rozsudku odvolacího soudu a že proti těmto výrokům není přípustné. Navrhly, aby bylo zamítnuto.

Dovolání proti citovanému potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu není přípustné podle (proto, že rozhodnutí soudu prvního stupně, potvrzené rozsudkem odvolacího soudu, bylo jeho prvním rozhodnutím ve věci). Z následujících důvodů nemůže být přípustné ani podle (který byl zrušen uplynutím dne 31. prosince 2012 nálezem Ústavního soudu České republiky ze dne 21. února 2012, sp. zn. ).

Je-li přípustnost dovolání podle spjata se závěrem o zásadním významu rozsudku po stránce právní, je způsobilým dovolacím důvodem zásadně jen důvod podle ; k okolnostem uplatněným dovolacím důvodem podle se nepřihlíží (srov. věta za středníkem ). Právě takový (tj. nepřípustný dovolací důvod podle ) dovolatel v dovolání – s přihlédnutím k jeho obsahu ( ) – uplatnil; jeho prostřednictvím brojil proti skutkovým zjištěním, resp. proti způsobu hodnocení důkazů, z nichž odvolací soud – stejně jako soud prvního stupně – čerpal skutková zjištění rozhodná pro právní názor, že předmětné nemovitosti užívá bez právního důvodu. Navíc alespoň zčásti uplatnil tzv. skutkové novoty a přitom přehlédl, že v dovolacím řízení platí (podle ) zákaz skutkových novot (srov. , Komentář, 5. vydání, nakladatelství C. H. BECK, strana 1004, bod 6.).

Brojil-li dovolatel proti nákladovým výrokům II. a III. napadeného rozhodnutí, lze dodat, že podle ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu není podle právní úpravy přípustnosti dovolání v účinné od 1. ledna 2001 přípustné dovolání proti nákladovým výrokům, byť jsou součástí rozsudku odvolacího soudu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 2002, sp. zn. , uveřejněné pod č. 88 v sešitě č. 5 z roku 2002 časopisu Soudní judikatura).

Vycházeje z uvedených závěrů, dovolací soud nedovodil přípustnost dovolání ani z ustanovení , a proto je podle věty první a jako nepřípustné odmítl.

Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení věty první, , a ve spojení s ustanovením Dovolací soud dospěl k závěru, že jsou zde důvody zvláštního zřetele hodné, pro něž nelze náhradu nákladů přiznat. V uvedených souvislostech totiž nelze přehlédnout naprostou stručnost vyjádření a ani to, že žalobkyně dostatečně nereagovaly na vznesené dovolací námitky.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 22. srpna 2012

JUDr. Miroslav Ferákpředseda senátu