Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Nd 239/2012

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a soudců Mgr. Zdeňka Sajdla a Mgr. Petra Krause ve věci žalobkyně ČSOB Leasing, a. s., IČ: 63998980, se sídlem v Praze 4, Na Pankráci 310/60, zast. Mgr. Janem Ševčíkem, advokátem se sídlem v Praze 10, U Zákrutu 1778/5, proti žalovanému Ing. J. J., bytem v O., o zaplacení 196.553,- Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o návrhu žalovaného na přikázání věci z důvodu vhodnosti, takto: Věc vedená u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , se nepřikazuje z důvodu vhodnosti Krajskému soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci.O d ů v o d n ě n í :

Podle ustanovení (dále jen „ “) může být věc přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení věty druhé mají účastníci právo se vyjádřit, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě druhého odstavce citovaného ustanovení též k důvodu, pro který by měla být přikázána.

Důvody vhodnosti podle tohoto ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet jen výjimečně ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon ( d publikované pod č. , ve znění ústavního ). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací nesmí být totiž navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.

V projednávané věci by se přikázání věci zásadně nepříznivě projevilo v poměrech žalobkyně, jež s uvedeným postupem nesouhlasí a která by nesla zvýšené náklady řízení spojené s účastí svého právního zástupce, majícího sídlo v Praze, na procesních úkonech realizovaných Krajským soudem v Ostravě – pobočka v Olomouci. Sama skutečnost, že žalovaný a svědci, které hodlá označit k prokázání svých tvrzení, bydlí v Olomouci, respektive v Brně, pak důvod pro přikázání věci Krajskému soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci nezakládá. Případnou nezbytnou osobní účast žalovaného či svědků při určitém úkonu (účastnické či svědecké výpovědi apod.) je totiž možno řešit dožádáním podle (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2008, sp. zn. , uveřejněné v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu pod C 5918).

Výjimečné důvody pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně tak v posuzovaném případě naplněny nejsou. Nejvyšší soud proto návrhu žalovaného nevyhověl a předmětnou věc Krajskému soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ve smyslu nepřikázal.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.V Brně dne 14. srpna 2012

JUDr. Jan Eliáš, Ph.D.

předseda senátu