Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 1184/2011

U S N E S E N Í

S. R.

, proti žalovaným

1) J. K.

a

2) L. K.

, zastoupeným Mgr. Miroslavem Burgetem, advokátem se sídlem v Prostějově, nám. T. G. Masaryka 11, o vyklizení bytu, vedené u Okresního soudu v Prostějově pod sp. zn. , o dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 9. června 2010, č. j. -179, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Prostějově (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 29. 5. 2008, č. j. -34, ve znění usnesení ze dne 24. 9. 2010, č. j. -186, uložil žalovaným vyklidit byt sestávající ze tří pokojů, kuchyně a příslušenství, v I. nadzemním podlaží domu č. p. 242 v katastrálním území D., obec D., zapsaný na listu vlastnictví č. 410 v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Prostějov (dále též jen „byt“, „předmětný byt“, popř. „dům“) do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozsudku a rozhodl o náhradě nákladů řízení.

Krajský soud v Brně (soud odvolací) rozsudkem ze dne 20. 5. 2009, č. j. -72, odmítl odvolání M. K. (která nebyla účastnicí řízení) a 2. žalované, ve vztahu k 1. žalovanému rozsudek soudu prvního stupně ve věcí samé potvrdil, změnil ho však ve výroku o nákladech řízení před soudem prvního stupně a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. V řízení o žalobě pro zmatečnost byl usnesením ze dne 10. 12. 2009, č. j. -133, rozsudek odvolacího soudu zrušen. Odvolací soud pak rozsudkem ze dne 9. 6. 2010, č. j. -179, odmítl odvolání M. K., rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu podali žalovaní dovolání (dovolací soud přitom nemohl přihlížet k jejich podání ze dne 3. 8. 2010, neboť v rozporu s ustanovením ho nevyhotovil jejich advokát, ale sami žalovaní), jeho přípustnost opřeli o ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „ “). Zásadní právní význam napadeného rozhodnutí spatřovali v řešení otázky aplikace , , ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „obč. zák.“), zejména otázku dobrých mravů při konfliktu výkonu práv vlastníka a bývalého vlastníka nemovitosti. Navrhovali, aby dovolací soud zrušil napadený rozsudek a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu není přípustné podle (rozsudek soudu prvního stupně, potvrzený napadeným rozsudkem, byl jeho prvním rozhodnutím ve věci) a z následujících důvodů nemůže být přípustné ani podle (který byl nálezem Ústavního soudu ze dne 21. 2. 2012, sp. zn. , uplynutím dne 31. 12. 2012 zrušen, do té doby však zůstává aplikovatelným právním předpisem).

Je-li přípustnost dovolání podle spjata se závěrem o zásadním významu rozsudku po stránce právní, je způsobilým dovolacím důvodem zásadně jen důvod podle , jehož prostřednictvím lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci; není jím důvod podle (že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci), ani podle (jímž lze vytýkat nesprávnosti ve zjištěném skutkovém stavu).

Odvolací soud zjistil (zjištěný skutkový stav nemohl být v dovolacím řízení zpochybněn - , ), že žalovaní užívali předmětný byt na základě (spolu)vlastnického práva, o něž přišli při výkonu rozhodnutí jeho prodejem; dům vydražil žalobce a je v katastru nemovitostí zapsán jako jeho vlastník. Dovolatelé, ač jim zanikl právní důvod užívání předmětného bytu, doposud ho užívají a žalobci za jeho užívání ničeho neplatí. Uzavřel, že dovolatelé užívají byt bez právního důvodu, a protože neshledal důvody pro aplikaci obč. zák., uložil jim s poukazem na obč. zák. byt vyklidit.

Dovolatelé odvolacímu soudu vytýkají, že nepřihlédl ke všem zjištěným okolnostem a nesprávně proto posoudil otázku aplikace § 3 odst. 1 obč. zák.

Jak však vyplývá z odůvodnění napadeného rozsudku, odvolací soud se v souladu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu (srov. např. Stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 14. 10. 2009, sp. zn. , uveřejněné pod č. 6 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2010) zabýval i otázkou, zda výkon práva žalobce není v rozporu s § 3 odst. 1 obč. zák.; vycházel přitom z konkrétních zjištění učiněných v dané věci, přihlédl k okolnostem na straně žalobce (vlastníka předmětného bytu), i žalovaných, jichž se vyklizení týká. Úvaha odvolacího soudu, zda vyklizení dovolatelů je v rozporu s dobrými mravy, není ani zjevně nepřiměřená. Z konkrétních okolností dané věci je třeba při úvaze, zda se jedná o výkon práva v rozporu s dobrými mravy, vycházet vždy, tedy i v případě, že se jedná o vztahy bývalého a současného majitele nemovitosti. Jen z toho, že stávající majitel bytu si nepřeje, aby byt nadále užívali jeho předchozí vlastníci, ačkoliv byt sám užívat nechce a hodlá ho pronajímat, nelze učinit závěr, že jejich vyklizení je výkonem práva v rozporu s dobrými mravy. Je právem každého vlastníka nemovitosti (bytu), aby si vybral nájemce (uživatele) podle svého uvážení. Otázku, zda výkon práva je v rozporu s dobrými mravy, nelze proto považovat za otázku zásadního právního významu.

Přípustnost dovolání tak nelze dovodit ani z ustanovení , dovolání žalovaných tedy směřuje z pohledu uplatněných dovolacích námitek proti rozhodnutí odvolacího soudu, vůči němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný; Nejvyšší soud je proto podle ustanovení věty první a odmítl.

Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení věty první, a a o skutečnost, že žalobci podle obsahu spisu nevznikly v dovolacím řízení žádné prokazatelné náklady, na jejichž náhradu by jinak měl proti dovolatelům právo.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 2. srpna 2012

Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc., v. r.

předsedkyně senátu