Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 1621/2012

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobkyně E. M., zastoupené JUDr. Dušanem Divišem, advokátem se sídlem v Praze 1, Václavské nám. 47, proti žalované FFS Czech s.r.o. se sídlem v Praze 10, Počernická 272/96 (identifikační číslo 28363001), zastoupené Mgr. Petrou Šimkovou, advokátkou se sídlem v Praze-Vinohradech, Římská 103/12, o určení vlastnictví k nemovitostem, vedené u Okresního soudu v Jičíně pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 10. 2009, č.j. -65, takto :

O d ů v o d n ě n í:

Žalobkyně se žalobou domáhala, aby soud určil, že je výlučnou vlastnicí budovy č.p. 55 na pozemku parc. č. 35 a pozemků parc. č. 35 a 880/5, zapsaných na listu vlastnictví č. 51 pro katastrální území Š. L. Uvedla, že smlouvu o zajišťovacím převodu práva uzavřela s žalovanou 29. 9. 2008, tj. v době, kdy již obdržela usnesení ze dne 25. 8. 2008, sp. zn. , jímž Okresní soud v Hradci Králové nařídil na její majetek exekuci. Protože nemohla se svým majetkem nakládat, je smlouva o zajišťovacím převodu vlastnického práva k nemovitostem absolutně neplatná ( , o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, v rozhodném znění).

Podáním ze dne 11. 5. 2009 žalovaná namítla, že věc má být podle rozhodčí doložky obsažené ve smlouvě o zajišťovacím převodu práva projednána v řízení před rozhodci ( , , ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ “).

Okresní soud v Jičíně usnesením ze dne 5. 6. 2009, č.j. -35, námitku žalované zamítl. Uzavřel, že platnost smlouvy o zajišťovacím převodu práva, která byla uzavřena 29. 9. 2008 společně se smlouvou o půjčce, soud vyřeší jako otázku předběžnou s dopadem jen pro dané soudní řízení. I když podle rozhodčí doložky do pravomoci rozhodce projednání sporu o vlastnictví nemovitostí patří (včetně posouzení zmíněné předběžné otázky), přísluší soudu samostatně posoudit platnost smlouvy o zajišťovacím převodu práva, nebylo-li o tom již dříve v rozhodčím řízení rozhodnuto ( ).

K odvolání žalované Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 30. 10. 2009, č.j. -65, rozhodnutí soudu prvního stupně změnil tak, že řízení zastavil, a rozhodl o nákladech řízení. Odvolací soud – vyloučiv aplikaci ustanovení – vyšel ze zjištění, že účastnice ve smlouvě o zajišťovacím převodu práva sjednaly rozhodčí doložku. V občanském soudním řízení by proto soud mohl věc projednat a rozhodnout jen za splnění předpokladů stanovených v ; jelikož žádný z těchto předpokladů nenastal, trpí řízení nedostatkem pravomoci soudu.

Rozhodnutí odvolacího soudu napadla žalobkyně dovoláním, jímž prostřednictvím důvodu uvedeného v namítá, že rozhodčí doložka sjednaná ve smlouvě o zajišťovacím převodu práva (článek IX body 2, 3) je neplatná. Z jejího znění vyplývá, že žalobu může k některému z rozhodců podat jen žalovaná jako věřitelka, výlučně žalovaná také určila, kteří rozhodci budou v rozhodčím řízení samostatně spor projednávat, aniž na jejich výběr měla žalobkyně vliv, a Mgr. L. K. měla jako rozhodce podle rozhodčí doložky rozhodovat spory „z právních vztahů založených smlouvou o půjčce nebo v souvislosti s ní“ a nikoliv z právních vztahů založených smlouvou o zajišťovacím převodu práva nebo v souvislosti s ní. Za důvod neplatnosti označila dovolatelka i to, že tzv. Asociace arbitrů se sídlem v Praze 1, Thunovská 12, není stálým rozhodčím soudem zřízeným na základě zákona, jde jen o občanské sdružení, které organizačně, ekonomicky a technicky zabezpečuje činnost fyzických osob (rozhodců) zapsaných v jím vedeném seznamu (v seznamu jsou ostatně vedena jména dvou fyzických osob). Navrhla, aby dovolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Dovolání – přípustné podle (rozhodnutí soudu prvního stupně sice nebylo zrušeno, ale jeho změna vyústila v zastavení řízení pro nedostatek pravomoci soudu) – je důvodné.

Právní posouzení je ve smyslu nesprávné, jestliže odvolací soud věc posoudil podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

Z obsahu spisu vyplývá, že žalobkyně (dlužnice) uzavřela se žalovanou (věřitelkou) 29. 9. 2008 smlouvu, jíž zajistila převodem vlastnického práva k nemovitostem splnění svého dluhu z půjčky ve výši 760.000,- Kč. V článku IX bodu 2. a 3. se účastnice dohodly na tom, že „pravomoc k řešení veškerých sporů o nároky, které přímo nebo odvozeně vznikly z této smlouvy nebo v návaznosti na ni, má … v jednoinstančním rozhodčím řízení samostatně kterýkoliv z dále uvedených rozhodců, ke kterému věřitel podá žalobu.“ Podle smlouvy se obě smluvní strany dohodly, že rozhodcem bude Mgr. L. K. a Asociace arbitrů (sdružení) s tím, že jediného rozhodce určí strana žalující ze seznamu členů sdružení nebo ho určí předseda Asociace arbitrů, pokud strana žalující svého práva nevyužije; rozhodce o sporu rozhodne „s konečnou platností,“ tj. bez možnosti přezkoumání jinými rozhodci podle , o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů). Účastnice se dohodly na tom, že rozhodčí řízení proběhne jen na základě písemných dokladů (ústní jednání rozhodce nařídí jen, bude-li to považovat za nezbytné k vydání rozhodnutí, v případě rozhodování některým z rozhodců zapsaných v seznamu Asociace arbitrů bylo ústní jednání vyloučeno bez výjimky) a že spor bude rozhodnut „podle zásad spravedlnosti.“ Žalobkyně se zavazovala jako (nepodnikající) fyzická osoba, žalovaná je právnickou osobou poskytující půjčky (spotřebitelské úvěry) v rámci svého předmětu podnikání.

Je nepochybné, že smlouva o půjčce, která byla zajištěna smlouvou o převodu vlastnického práva k nemovitostem ( , , ve znění pozdějších předpisů, dále jen „obč. zák.“), představuje spotřebitelskou smlouvu; na jedné straně vystupovala žalobkyně v postavení spotřebitelky a na straně druhé žalovaná v pozici dodavatele jednajícího v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti ( , 2, 3 obč. zák.). Rozhodčí doložku obsaženou ve smlouvě o zajišťovacím převodu práva je proto třeba zkoumat z pohledu práva na ochranu spotřebitele.

K rozhodčím doložkám sjednaným ve spotřebitelských smlouvách se vyjádřil Ústavní soud nálezem ze dne 1. 11. 2001, sp. zn. , který se – shodou okolností – vztahoval na typově stejné ujednání spotřebitele a dodavatele (FFS Czech s.r.o.). Vysvětlil, že platnost takového právního úkonu „v první řadě předpokládá transparentní a jednoznačná pravidla pro určení osoby rozhodce. Jde-li o ujednání v rámci spotřebitelské smlouvy, musí rozhodčí řízení obecně zaručovat procesní práva srovnatelná s řízením, které by bylo na místě v případě, kdy by se spotřebitel k ujednání ve spotřebitelské smlouvě nezavázal (ústnost, přímost jednání, odvolací instance, absence jiných překážek v uplatnění spotřebitelova práva). Nepřípustné jsou rozhodčí doložky (smlouvy), má-li „rozhodce, jenž není určen transparentním způsobem, rozhodovat pouze podle zásad spravedlnosti a současně je spotřebitel zbaven svého práva podat žalobu k civilnímu soudu.“ Taková ujednání – pokračuje Ústavní soud – „znamenají ve svém důsledku porušení práva na spravedlivý proces ve smyslu y. Jakkoliv totiž může existovat kvalitní hmotněprávní ochrana spotřebitele, není tato ochrana realizovatelná, pokud se jí nelze efektivně domoci. Jestliže se účastníci soukromoprávního vztahu vzdávají ujednáním o rozhodčí doložce práva na soudní ochranu garantovanou státem, neznamená to, že se tím otevírá prostor pro libovůli. Rozhodčí nález je vykonatelným rozhodnutím a tudíž se i ve vztahu k rozhodčímu řízení uplatňuje státní moc, kterou lze vykonávat jen v případech a v mezích stanovených zákonem a způsobem, který stanoví zákon a to při zachování základních práv a svobod. Lze tedy uzavřít, že ujednání o rozhodčí doložce ve spotřebitelské smlouvě lze z ústavněprávního hlediska připustit pouze za předpokladu, že podmínky ustavení rozhodce a dohodnuté podmínky procesního charakteru budou účastníkům řízení garantovat rovné zacházení, což ve vztahu spotřebitel - podnikatel znamená zvýšenou ochranu slabší strany, tj. spotřebitele a že dohodnutá procesní pravidla budou garantovat spravedlivé řízení, včetně možnosti přezkoumání rozhodčího nálezu jinými rozhodci, jak to umožňuje platný zákon o rozhodčím řízení.“

Dovolací soud v plném rozsahu odkazuje na shora citovaný nález, jímž Ústavní soud usměrnil judikaturu obecných soudů ve vztahu k dané problematice.

Lze uzavřít, že rozhodčí doložka, která je součástí smlouvy o zajišťovacím převodu práva z 29. 9. 2008, je ujednáním způsobujícím značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, tudíž neplatným právním úkonem ( , obč. zák.); předpoklady pro zastavení řízení podle proto splněny nebyly.

Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení ( , část věty za středníkem, odst. 3, věta první, ).

Odvolací soud je vázán právním názorem dovolacího soudu ( , věta první, ).

Jelikož se tímto rozhodnutím řízení nekončí, o náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud nerozhodl.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 30. srpna 2012

JUDr. Pavel K r b e k, v. r.

předseda senátu