Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Nd 241/2012

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Ištvánka a soudců JUDr. Pavla Simona a JUDr. Pavla Vrchy v právní věci oprávněné TPK, spol. s r.o., se sídlem v Hodoníně, Velkomoravská 2714/28, identifikační číslo osoby 44965117, zastoupené JUDr. Karlem Čermákem, advokátem se sídlem v Praze – Smíchov, Elišky Peškové 735/15, proti povinnému Arla Foods amba, se sídlem v Dánsku, 8260 Viby J, Skanderborgvej 277, o výkon rozhodnutí, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o návrhu na určení místní příslušnosti soudu takto:

Odůvodnění:

Oprávněná podala dne 21.10.2010 k Městskému soudu v Praze návrh na soudní výkon rozhodnutí proti povinnému k nepeněžitému plnění ukládáním pokut podle na základě rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 24. 5. 2010, č. j. -160.

Městský soud v Praze usnesením ze dne 13. 12. 2010, č. j. -13, řízení zastavil s tím, že v daném případě nemůže být rozhodnutí v České republice vykonáno, neboť povinný nemá v České republice obecný soud ani žádný majetek.

K odvolání oprávněné Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 16. 5. 2011, č. j. -22, změnil napadené usnesení Městského soudu v Praze ve věci samé tak, že se řízení nezastavuje, neboť z vlastního vykonatelného rozhodnutí i z úřední činnosti je odvolacímu soudu známo, že povinný je vlastníkem řady ochranných známek, a to i ochranných známek národních, jak plyne z veřejně přístupného rejstříku ochranných známek vedeného Úřadem průmyslového vlastnictví České republiky. Za majetek ve smyslu ustanovení je pak třeba považovat vedle věcí movitých a nemovitých i jiná majetková práva, příslušným k řízení ve věci a k provedení výkonu rozhodnutí tedy bude soud, v jehož obvodu má povinný majetek.

V usnesení ze dne 11. 1. 2012, č. j. -29, pak Vrchní soud v Praze určil, že k projednání a rozhodnutí věci jsou dle ustanovení v prvním stupni příslušné okresní soudy, a věc po právní moci rozhodnutí postoupil k dalšímu řízení Obvodnímu soudu pro Prahu 6.

Obvodní soud pro Prahu 6 v usnesení ze dne 25. 5. 2012, č. j. -33, vyslovil svoji místní nepříslušnost a věc předložil Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti s tím, že podmínky místní příslušnosti nelze zjistit, neboť nelze zjistit, kde jsou výrobky ve vlastnictví povinné uskladněny a majetek ve formě nehmotného statku (národní ochranné známky) nelze lokalizovat.

Podle jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.

Z ustanovení věty první vyplývá, že nemá-li povinný obecný soud nebo jeho obecný soud není v České republice, je k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí příslušný soud, v jehož obvodu má povinný majetek.

V daném případě není zpochybněno, že věc patří do pravomoci českých soudů, k jejímuž projednání jsou v prvním stupni příslušné okresní soudy, neboť se jedná o výkon rozhodnutí ukládáním pokut povinnému. Přitom je zřejmé, že majetek povinného nelze místně přesně lokalizovat. Movitý majetek ve formě výrobků distribuuje povinný do různých obchodních řetězců po celé České republice, aniž by byl zjištěn sklad výrobků, a národní ochranné známky požívají ochrany na území celé České republiky.

Protože jsou splněny předpoklady stanovené v ustanovení pro určení místní příslušnosti, rozhodl Nejvyšší soud tak, že místně příslušným určil soud, v jehož obvodu se nachází sídlo Úřadu průmyslového vlastnictví České republiky, u něhož jsou zapsány národní ochranné známky povinného. Z uvedeného zřejmě vycházel i Vrchní soud v Praze, který určil místní příslušnost Obvodního soudu pro Prahu 6 v návaznosti na majetek povinného spočívající v národních ochranných známkách.

Nejvyšší soud považuje za účelné, aby v případě, kdy je soudu z obsahu spisu či z jeho úřední činnosti znám majetek povinného spočívající v národní ochranné známce, byla dána místní příslušnost soudu, v jehož obvodu je ochranná známka zapsána v rejstříku ochranných známek. V daném případě přitom nemohlo být užito kriterium soudu, u něhož bylo řízení o výkon rozhodnutí zahájeno, neboť oprávněná podala návrh k věcně nepříslušnému soudu.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 28. srpna 2012

JUDr. František I š t v á n e k, v. r.

předseda senátu