Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 3723/2011

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Blanky Moudré ve věci žalobkyně TQS, spol. s. r. o. se sídlem v Praze 8, Křižíkova 18/196, identifikační číslo 279 14 330, zastoupené Mgr. Martinem Buřičem, advokátem se sídlem v Praze 1, Štěpánská 39, proti žalované Ing. J. H., zastoupené Mgr. Vladimírem Kolářem, advokátem se sídlem v Plzni, Kamenická 1, o zaplacení 106.929,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. května 2011, č. j. -58, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. května 2011, č. j. -58, kterým byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 22. dubna 2010, č. j. -32, není přípustné podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), a nebylo shledáno přípustným ani podle , neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam ( ).

Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se nepřihlíží.

S odkazem na dovolací důvodpodle žalovaná zpochybnila závěr odvolacího soudu, že v posuzovaném případě byly splněny podmínky pro vydání rozsudku pro uznání námitkou, že procesní postup soudů byl vadný. Prosazuje názor, že soud prvního stupně měl jím vydaný platební rozkaz ze dne 2. 6. 2009 zrušit podle v plném rozsahu proto, že se ho nepodařilo doručit spolužalovanému J. H. Pokud by tento postup dodržel, pozbyla by účinků kvalifikovaná výzva podle , která byla součástí jí doručeného platebního rozkazu. Soud prvního stupně namísto toho postupoval podle a rozhodl vůči ní rozsudkem pro uznání s odůvodněním, že se v zákonné lhůtě k věci nevyjádřila podle Odvolací soud tuto vadu řízení nenapravil. Žalovaná je přesvědčena, že postup podle má přednost před postupem podle

Výhrady dovolatelky jsou založeny výhradně na kritice správnosti procesního postupu soudů a vystihují dovolací důvod uvedený v , který lze při posouzení přípustnosti dovolání v intencích výjimečně použít toliko v případě, kdy samotná vada řízení splňuje podmínku zásadního právního významu, tedy kdy jde o tzv. spor o právo ve smyslu sporného výkladu či aplikace procesních předpisů (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2004, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod označením SJ 132/2002, a usnesení Ústavního soudu ze dne 7. 3. 2006, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod označením SJ 130/2006). Aplikace ustanovení a nepůsobí v praxi žádné potíže a nečiní rozhodnutí odvolacího soudu zásadně právně významným.

Platební rozkaz lze vydat proti několika žalovaným. Zákon stojí na zásadě, že v takovém případě musí být řádně doručeno všem žalovaným; není-li takto doručeno byť jen jedinému ze žalovaných, předseda senátu (vyšší soudní úředník nebo asistent soudce) nebo (jde-li o senátní věc) senát přistoupí ke zrušení platebního rozkazu v celém rozsahu a soud pak nařídí jednání; uvedené přitom platí bez zřetele k tomu, že žalovaní mají ve sporu postavení samostatných společníků v rozepři. Se zřetelem k dikci může nastat situace, kdy se platební rozkaz vydaný proti více žalovaným stane vykonatelným jen proti některým z nich (proti těm, jimž byl řádně doručen a kteří proti němu nepodali odpor) nebo - a o takovou situaci jde v dané věci - dojde k tomu, že jeden z žalovaných podá odpor proti platebnímu rozkazu dříve, než vyjde najevo, že dalšímu z žalovaných se nepodařilo doručit. Z ustanovení jednoznačně plyne, že podá-li i jeden z žalovaných včas odpor, ruší se tím (a to ze zákona) platební rozkaz v plném rozsahu (tedy i vůči ostatním žalovaným) a soud nařídí jednání. Je-li v důsledku podaného odporu zrušen (ze zákona) platební rozkaz v plném rozsahu, je - logicky vzato - vyloučen postup podle Jinak řečeno, byl-li platební rozkaz ze zákona zrušen, nelze ho znovu zrušit usnesením soudu. Vydá-li soud současně s platebním rozkazem také usnesení o výzvě podle , pak žalovaný, který v určené lhůtě se ve věci nevyjádří a ani nesdělí soudu vážný důvod, který mu v tom brání, sice podáním odporu dosáhne zrušení platebního rozkazu, nicméně soud rozhodne v jeho neprospěch rozsudkem pro uznání na základě fikce uznání podle

Žalovaná proti platebnímu rozkazu podala odpor dříve, než ho soud zrušil postupem podle Podáním odporu nastaly účinky ve smyslu , tzn. platební rozkaz byl na základě skutečnosti vyplývající ze zákona v plném rozsahu zrušen, a to aniž by soud musel přistoupit k vydání usnesení, jímž se platební rozkaz ruší, a usnesení o výzvě podle vydané současně s platebním rozkazem žalovanou zavazovalo podat kvalifikované vyjádření do 30 dnů od podání odporu, neboť tak neučinila již v samotném odporu. Protože se ve lhůtě nevyjádřila, ani soudu nesdělila, co ji v tom brání, nepochybil soud prvního stupně, rozhodl-li v její neprospěch rozsudkem pro uznání.

Přípustnost dovolání nemohou založit ani námitky dovolatelky, že odvolací soud pochybil, jestliže nevyloučil nárok žalobkyně směřující vůči ní k samostatnému projednání a rozhodl vůči ní rozsudkem pro uznání při jednání, k němu nebyl spolužalovaný J. H. řádně předvolán. I tyto námitky vystihují dovolací důvod uvedený v , přičemž se nedotýkají bezprostředně výkladu procesního práva (sporu o procesní právo), na němž bylo založeno rozhodnutí soudu založeno.

Přestože žalovaná v dovolání výslovně uvádí, že jím brojí proti všem výrokům napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, žádné konkrétní výhrady proti nákladovému výroku v dovolání neuplatnila; i kdyby nesouhlas s tímto výrokem řádně odůvodnila, nebylo by proti němu dovolání přípustné (k tomu srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod označením R 4/2003).

Lze uzavřít, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný; dovolací soud je proto podle věty první a odmítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, , a za situace, kdy žalobkyni podle obsahu spisu nevznikly v této fázi řízení žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měla vůči žalované právo.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 29. srpna 2012

JUDr. Ivana Z l a t o h l á v k o v á, v. r.

předsedkyně senátu