Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 3814/2010

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Miroslava Galluse a JUDr. Pavla Příhody v právní věci žalobkyně Matco, s. r. o., se sídlem v Praze 1-Malé Straně, Letenská 121/8, PSČ 118 00, identifikační číslo osoby 26 42 50 33, zastoupené Mgr. Tomášem Rašovským, advokátem se sídlem v Brně, Kotlářská 51a, proti žalovaným 1) L. J., a 2) M. J., 3) I. U., a 4)M. U., oběmazastoupeným JUDr. Jindřichem Zedníčkem, advokátem se sídlem v Třebíči, Žerotínovo náměstí 20/16 a 5) J. J., zastoupenému Mgr. Milošem Procházkou, advokátem se sídlem v Brně, Divadelní 4/616, o zaplacení částky 1,322.080,20 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání pátého žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. dubna 2010, č. j. -300, takto:

O d ů v o d n ě n í :

Dovolání pátého žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci označenému v záhlaví, kterým byl ve vztahu ke třetímu žalovanému, čtvrté žalované a pátému žalovanému potvrzen rozsudek ze dne 26. srpna 2008, č. j. -192, v odvoláním napadeném vyhovujícím výroku ve věci samé, jímž Krajský soud v Brně uložil prvnímu, třetímu, čtvrté a pátému žalovanému zaplatit žalobkyni částku 620.000,- Kč s 14% úrokem z prodlení od 1. srpna 2002 do zaplacení, částku 113.875,60 Kč a 0,01% úrok z částky 620.000,- Kč od 4. dubna 1998 do zaplacení, smluvní pokutu ve výši 584.484,63 Kč a poplatek za vedení účtu ve výši 3,720,- Kč s tím, že plněním jednoho ze žalovaných zaniká v rozsahu tohoto plnění povinnost ostatních žalovaných a že třetí, čtvrtá a pátý žalovaný jsou povinni plnit společně a nerozdílně, a ve výroku o nákladech řízení (výrok I.) a bylo rozhodnuto o nákladech odvolacího řízení (výrok II.), není přípustné podle ustanovení (dále též jen “), jelikož podmínky tohoto ustanovení nebyly v souzené věci naplněny (ve věci nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí, které by odvolací soud zrušil). Dovolání nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení (zrušeného k 31. prosinci 2012 nálezem Ústavního soudu ze dne 21. února 2012, sp. zn. ), neboť napadený rozsudek odvolacího soudu v potvrzujícím výroku ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam.

Podle ustanovení rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam [odstavec 1 písm. c)] zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se nepřihlíží.

Podle ustanovení věty první je dovolací soud při přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně toho, jak jej dovolatel obsahově vymezil; proto při zkoumání, zda napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve věci samé po právní stránce zásadní význam, může posuzovat jen takové právní otázky, které dovolatel v dovolání označil, případně jejichž řešení zpochybnil.

Z vylíčení uplatněného dovolacího důvodu nesprávného právního posouzení věci podle ustanovení je zřejmé, že dovolatel nevymezuje žádnou takovou otázku, pro jejíž řešení by mohl Nejvyšší soud dospět k závěru o zásadním právním významu napadeného rozhodnutí ve věci samé při splnění kritérií uvedených v části věty před středníkem

Dovolatelem zpochybněný právní závěr, který odvolací soud učinil při posouzení platnosti ručitelského prohlášení dovolatele ze dne 29. července 1996, žádnou otázku zásadního právního významu neotvírá, neboť závěr odvolacího soudu je v souladu s judikaturou dovolacího soudu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. listopadu 2006, sp. zn. a rozsudek ze dne 27. května 2009, sp. zn. , které jsou dostupné na jeho webových stránkách).

Zásadní význam rozhodnutí po právní stránce může založit jen taková právní otázka, na níž rozhodnutí odvolacího soudu spočívá, to jest otázka, která je pro toto rozhodnutí určující (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. března 2004, sp. zn. , in www.nsoud.cz). Dovolatelem předložená otázka, že ručitelský závazek „nelze vztahovat ke změněným závazkům“, tedy k dodatkům č. 1 a 2, které byly uzavřeny ke smlouvě o úvěru, a otázka, zda byly splněny podmínky ustanovení § 307 odst. 3 obchodního zákoníku (určujícího, že při postoupení zajištěné pohledávky přecházejí práva z ručení na postupníka v době, kdy je postoupení oznámeno ručiteli postupitelem nebo prokázáno postupníkem), závěr o zásadním významu napadeného rozhodnutí po právní stránce přivodit nemůže, neboť dovolatel s těmito výhradami přichází až v dovolacím řízení, odvolací soud se těmito otázkami nezabýval a na řešení těchto otázek své rozhodnutí nezaložil. Nejvyšší soud, jenž je soudem výlučně přezkumným, se proto těmito otázkami zabývat nemohl. Pro úplnost však dovolací soud dodává, že ručitelský závazek dovolatele zajišťuje pohledávku žalobkyně ze smlouvy o úvěru v plném rozsahu, jak je výslovně uvedeno v prohlášení ručitele, tedy včetně změn splatnosti pohledávky dohodnuté v dodatcích ke smlouvě. Ustanovení § 307 odst. 3 obchodního zákoníku pak nic nemění na dalším trvání zajištění, tato úprava dává pouze postupníkovi právo čelit důsledkům nesplnění oznamovací povinnosti postupitele (srov. Štenglová, I., Plíva, S., Tomsa, M. a kol.: Obchodní zákoník. Komentář. 13. vydání. Praha, C. H. Beck, 2010, strana 973).

Zásadně právně významným nečiní rozhodnutí odvolacího soudu ani výhrady k tomu, že nebylo prokázáno poskytnutí úvěru, vyplývá-li tato skutečnost jen z uznání závazku oběma dlužníky (prvním žalovaným a druhou žalovanou) obsaženým v dodatcích č. 1 a 2 ke smlouvě o úvěru, dále že nebyla dostatečně prokázána pravost podpisu dovolatele na ručitelském prohlášení a jeho prodlení s plněním závazku od data uvedeného v rozsudku soudu prvního stupně s tím, že nebylo ani prokázáno, kdy byl k plnění vyzván. Tyto námitky směřující proti závěru znaleckého posudku a hodnocení důkazů odvolacím soudem, nemohou založit přípustnost dovolání podle Dovolatel patrně přehlédl, že dovolací důvod podle (tj. že rozhodnutí odvolacího soudu vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování), pod který je možné uvedené výhrady z hlediska jejich obsahu podřadit, nemohou přípustnost dovolání podle založit, neboť z tohoto důvodu lze podat dovolání jen v případě dovolání přípustného podle a b) , popřípadě podle obdobného užití těchto ustanovení ( a 238a ).

Otázku zásadního právního významu napadeného rozhodnutí nevymezuje dovolatel ani prostřednictvím námitky, že v řízení došlo k vadám v dokazování pravosti jeho podpisu na ručitelském prohlášení a v absenci poučení podle ustanovení [podřaditelné pod dovolací důvod vady řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci podle ustanovení ]. Prostřednictvím této námitky nemůže být přípustnost dovolání podle ustanovení založena, jestliže tvrzené vady nezahrnují (jako je tomu v projednávané věci) podmínku existence právní otázky zásadního významu (k tomu srov. shodně usnesení Ústavního soudu ze dne 7. března 2006, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 9, ročník 2006, pod číslem 130 a dále ze dne 15. listopadu 2007, sp. zn. ). V usnesení ze dne 28. července 2010, sp. zn. (uveřejněném na webových stránkách Ústavního soudu) pak Ústavní soud dovodil, že podmínkou přípustnosti dovolání podle ustanovení u tvrzené vady řízení je, že právní otázka procesní povahy mající judikatorní přesah byla v dovolání zřetelně formulována. Pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že závěr o tom, že dovolatel nese důkazní břemeno k prokázání pravosti podpisu na ručitelském prohlášení, odvolací soud neučinil.

Jelikož dovolání proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé není přípustné ani podle ustanovení a proti výroku o nákladech řízení není přípustné podle žádného ustanovení (k tomu srov. např. rozhodnutí uveřejněné pod číslem 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), Nejvyšší soud je podle ustanovení věty první a odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení , a , když dovolání pátého žalovaného bylo odmítnuto a vznikla mu tak povinnost hradit žalobkyni její náklady řízení. Náklady dovolacího řízení vzniklé žalobkyni sestávají ze sazby odměny za zastupování advokátem v částce 10.300,- Kč podle ustanovení bodu 5, , , a , z paušální náhrady 300,- Kč za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle ustanovení , z náhrady za 20% daň z přidané hodnoty 2.060,- Kč a celkem činí 12.360,- Kč.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 8. srpna 2012

JUDr. Hana Gajdziokovápředsedkyně senátu