Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 3093/2010

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně doc. JUDr. Ivany Štenglové a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Jiřího Zavázala v právní věci žalobce L. M., zastoupeného JUDr. Annou Císařovou, advokátkou, se sídlem v Praze 9 – Letňanech, Křivoklátská 258, PSČ 199 00, proti žalovanému Z. N., zastoupenému Mgr. Martinem Boučkem, advokátem, se sídlem v Hradci Králové, Dlouhá 103, PSČ 500 03, o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 13. října 2009, č. j. –131, takto:

O d ů v o d n ě n í :

Napadeným rozsudkem potvrdil odvolací soud rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. října 2008, č. j. –68, kterým tento soud ponechal v platnosti směnečný platební rozkaz vydaný dne 12. září 2007, č. j. 39 Sm 282/2007–9 a uložil žalovanému zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení (výrok I.) a zavázal žalovaného k náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II.).

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, které Nejvyšší soud podle ustanovení , , (dále jen „ “), odmítl jako nepřípustné.

Dovolání proti potvrzujícímu výroku rozsudku ve věci samé může být přípustné pouze podle ustanovení [o situaci předvídanou v ustanovení nejde], tedy tak, že dovolací soud – jsa přitom vázán uplatněnými dovolacími důvody včetně jejich obsahového vymezení ( ) – dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam.

Otázka, již dovolatel předkládá Nejvyššímu soudu, však napadený rozsudek zásadně právně významným nečiní.

Dovolatel zpochybňuje správnost právního posouzení věci, vycházeje přitom z jiného než soudy nižších stupňů zjištěného skutkového stavu. Ty totiž vyšly ze skutkového závěru, že dovolatel neprokázal, že směnku, ze které se žalobce domáhá placení, vystavil „pod nátlakem, proti svobodné vůli a v tísni“, jak uvedl v námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu ze dne 21. září 2007 (č. l. 10), neboť ani na výzvu soudu prvního stupně (usnesení ze dne 5. června 2008 na č. l. 46) nesplnil svou povinnost označit a předložit důkazy k tomuto tvrzení.

Dovolatel tak uplatňuje dovolací důvod vymezený v ustanovení , který u dovolání, jehož přípustnost může být založena jen podle ustanovení , k dispozici nemá a k jehož přezkoumání přípustnost dovolání založit nelze. Nelze tedy účinně uplatnit námitky proti skutkovým zjištěním způsobem, který předjímá dovolací důvod podle ustanovení , jestliže tvrzené vady v procesu získání skutkových zjištění (zejména provádění a hodnocení důkazů) nezahrnují podmínku existence právní otázky zásadního významu (srov. shodně usnesení Ústavního soudu ze dne 7. března 2006, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 9, ročník 2006, pod číslem 130, a ze dne 15. listopadu 2007, sp. zn. , jakož i důvody rozhodnutí uveřejněného pod číslem 48/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Řešení předložené otázky, zda využití tísně může být důvodem neplatnosti právního úkonu a zda se může „dotknout předpisu směnečného“, se proto nemůže projevit v poměrech dovolatele (tj. nemůže zvrátit rozhodnutí o ponechání směnečného platebního rozkazu v platnosti), proto pro její posouzení nelze dovolání připustit (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. května 1999, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 27/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení , a , když dovolání žalovaného bylo odmítnuto a žalobci vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. Ty sestávají z odměny za zastupování advokátem za řízení v jednom stupni (dovolací řízení), jejíž výše činí podle ustanovení , , , a 10.000,- Kč, spolu s náhradou hotových výdajů určenou podle ve výši 300,- Kč za jeden úkon právní služby (za podané vyjádření k dovolání) náleží žalobci 10.300,- Kč.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho výkonu.

V Brně 31. července 2012

doc. JUDr. Ivana Štenglová

předsedkyně senátu