Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 4125/2010

U S N E S E N Í

Městské části Praha 17

1) M. V.

,

2) H. H.,

zastoupené JUDr. Janem Tryznou, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 2, Botičská 4, o vyklizení bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. , o dovolání povinné 2) proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. 4. 2010, č. j. -159, takto:

I. Dovolání

se

zamítá

.

II. Povinní

jsou povinni

zaplatit společně a nerozdílně oprávněné na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 1.300,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám právního zástupce JUDr. Františka Berana, advokáta se sídlem v Praze 7 - Holešovicích, Nad štolou 1302/18.

O d ů v o d n ě n í :

Shora označeným rozhodnutím městský soud

změnil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 20. 10. 2009, č. j. -141, tak, že zamítl návrh povinné 2) na zastavení a odklad výkonu rozhodnutí a zavázal povinné zaplatit společně a nerozdílně oprávněné náklady řízení před soudy obou stupňů. Na rozdíl od soudu prvního stupně dovodil, že v souzené věci již nelze přezkoumávat doručení exekučního titulu, a to rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 27. 7. 1998, č. j. -12, povinné 2), která namítala

,

že jí nebyl řádně doručen. Na základě rozhodnutí obsažených ve spise nalézacího soudu dospěl k závěru, že otázka doručení rozsudku byla již pravomocně vyřešena a to „v usnesení o neprominutí zmeškání lhůty pro podání odvolání do rozsudku ze dne 29. 6. 2006, č. j. -36, jež bylo potvrzeno usnesením odvolacího soudu ze dne 5. 5. 2005, č. j. (správně sp. zn.) 19Co 547/2004, a posléze v usnesení o odmítnutí odvolání povinné proti rozsudku ze dne 19. 4. 2007, č. j. -556, které nabylo právní moci dnem 20. 6. 2007. Série následujících opožděných odvolání žalované – povinné ad 2) proti posledně uvedenému usnesení byla totiž ukončena odmítnutím jejího odvolání usnesením Městského soudu v Praze ze dne 6. 12. 2007, č. j. -91, které nabylo právní moci dnem 30. 1. 2008“. Doručení exekučního titulu tak bylo v nalézacím řízení s konečnou platností vyřešeno a nemůže již být zpochybňováno ve vykonávacím řízení. V opačném případě by se povinné 2) otvírala možnost podat proti titulu nové odvolání, což považoval odvolací soud za nepřípustné. Důvod pro zastavení exekuce podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „ “), a odklad provedení výkonu rozhodnutí podle , neshledal.

V dovolání povinná 2), jež přípustnost dovolání opírá o , namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( ) a vychází ze skutkových zjištění, nemajících oporu v provedeném dokazování ( ). Za nesprávný považuje závěr odvolacího soudu, že vyřešení otázky doručení exekučního titulu v nalézacím řízení je závazné i pro vykonávací řízení, a tvoří tak překážku rei iudicatae. Nelze vycházet pouze z odůvodnění citovaných rozhodnutí v nalézacím řízení, neboť pro účastníky i státní orgány je závazný pouze jejich výrok a v tomto směru odkazuje i na judikaturu Nejvyššího soudu. Za podstatné považuje to, že v žádném rozhodnutí v nalézacím řízení „nikdy nebylo ve skutečnosti zkoumáno, že podpis povinné na doručence byl zfalšován, tedy se nikdy nevedlo řízení o otázce pravosti podpisu žalované“, a proto pokud ve vykonávacím řízení znaleckým posudkem prokázala, že podpis na doručence, který měl potvrzovat doručení titulu, není jejím vlastnoručním podpisem, měl se s tímto jejím důkazem odvolací soud zabývat a na základě něj rozhodnout o nevykonatelnosti titulu. V nalézacím řízení se soudy zabývaly otázkou doručení pouze jako otázkou předběžnou a nepřezkoumávaly pravost jejího podpisu, což mělo být předmětem dokazování v tomto vykonávacím řízení k jejímu návrhu na zastavení. Navrhla proto, aby dovolací soud napadené rozhodnutí zrušil a věc byla vrácena odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Oprávněná ve vyjádření k dovolání uvedla, že doručení titulu povinné 2) bylo prokázáno již v nalézacím řízení, a rozsudek je z tohoto důvodu pravomocný a vykonatelný. Navrhla proto, aby dovolací soud dovolání zamítl.

Nejvyšší soud věc projednal podle ve znění účinném od 1. 7. 2009 (viz čl. II Přechodných ustanovení, bod 12, ).

Dovolání, přípustné podle 237 odst. 1 písm. a) ve spojení s a odst. 2 , není důvodné.

Jelikož vady podle , odst. 2 písm. a), b) a odst. 3 , jež by řízení činily zmatečným, ani jiné vady řízení ( ), k nimž je dovolací soud – je-li dovolání přípustné – povinen přihlédnout z úřední povinnosti ( věta druhá ), v dovolání namítány nejsou a nevyplývají ani z obsahu spisu, a protože jinak je dovolací soud vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně jeho obsahového vymezení ( , věta první, ), je předmětem dovolacího přezkumu závěr odvolacího soudu, že důvod k zastavení exekuce podle není dán, neboť doručení vykonávaného titulu v této věci bylo přezkoumáno již v nalézacím řízení rozhodnutími shora citovanými a jejich závěry jsou pro vykonávací řízení závazné.

Vykonatelností exekučního titulu se

Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi opakovaně zabýval a zdůraznil, že soud musí v každém stadiu exekučního řízení najisto postavit, zda titul je vykonatelný. Bylo-li proti němu podáno odvolání, popř. odpor či námitky, exekuční soud buď vyčká rozhodnutí nalézacího soudu o tomto opravném prostředku, anebo otázku, zda byl opravný prostředek podán včas, posoudí sám (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2005, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 10, ročník 2005, pod číslem 166, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 2. 2009, sp. zn. ).

V souzené věci se otázkou včasnosti opravného prostředku zabýval nalézací soud, který, ve spojení s usnesením o neprominutí zmeškání lhůty k podání odvolání povinné 2), uzavřel, že odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 27. 7. 1998, č. j. -12, bylo podáno opožděně, když v něm žalovaná (tj. povinná 2) ani nezpochybnila pravost podpisu na doručence. Z uvedeného důvodu již nepřísluší soudu výkonu rozhodnutí, aby se znovu doručením rozsudku zabýval. Závěr odvolacího soudu o nepřípustnosti přezkumu doručování titulu účastníkům ve vykonávacím řízení v případě, že doručování již bylo přezkoumáno v nalézacím řízení v řízení o odvolání účastníka, který zpochybnil jeho doručení ve výkonu rozhodnutí, je správný (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2012, sp. zn. , usnesení ze dne 26. 1. 2010, sp. zn. ).

Z uvedeného vyplývá, že se dovolatelce prostřednictvím uplatněného dovolacího důvodu správnost napadeného rozhodnutí zpochybnit nepodařilo, Nejvyšší soud tedy bez jednání ( věta první ) dovolání jako nedůvodné podle části věty před středníkem, odst. 6 zamítl.

O nákladech vzniklých oprávněné v dovolacím řízení bylo rozhodnuto podle věta první, a a dovolací soud je zavázal zaplatit společně a nerozdílně povinným; tyto náklady představují částku 1.300,- Kč ( , , 2, , , , věta první , kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení a kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb /advokátní tarif/, ve znění pozdějších předpisů, , 3 ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 15. srpna 2012

JUDr. Miroslava Jirmanová

předsedkyně senátu