Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 4213/2011

U S N E S E N Í

L. K.

O. Š.

, zastoupenému JUDr. Petrem Dítětem, LL.M., advokátem se sídlem v Olomouci, Horní náměstí č. 19, o neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 4. ledna 2011 č.j. -159, takto:

I. Dovolání žalovaného

se odmítá

.

II. Žalovaný

je povinen

zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení 2.610,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr., PhDr. Jaromíra Saxla advokáta se sídlem v Brně, Údolní č. 33.

Stručné odůvodnění ( ):

Dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 4.1.2011 č.j. -159, kterým byl potvrzen rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 25.8.2009 č.j. -134 ve věci samé (tj. ve výroku, jímž bylo určeno, že „okamžité zrušení pracovního poměru žalovaným se žalobkyní ze dne 12.6.2002 je neplatné“), není přípustné podle ustanovení (neboť jak v původním tak i v novém rozhodnutí ve věci soud prvního stupně rozhodl ohledně dovoláním dotčeného předmětu řízení stejně – že předmětné okamžité zrušení pracovního poměru je neplatné), a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení , neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemůže mít po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení , vzhledem k tomu, že v dovolání byl uplatněn (jak vyplývá z jeho obsahu - srov. ) dovolací důvod podle ustanovení

Žalovaný sice v dovolání mimo jiné uvádí, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci, z obsahu samotného dovolání (z vylíčení důvodů dovolání) však vyplývá, že nezpochybňuje právní posouzení věci odvolacím soudem, nýbrž že namítá vadu řízení ve smyslu ustanovení spočívající podle jeho názoru v tom, že „odvolací soud v rozporu s ustanovení řádně nezjistil okolnosti rozhodné pro posouzení věci“, a také, že nesouhlasí se skutkovými zjištěními, na nichž odvolací soud (a soud prvního stupně, s jehož skutkovými závěry se odvolací soud ztotožnil) založil svůj závěr o tom, že tvrzená dohoda o provedení práce je pro nedostatek náležitostí ohledně svého obsahu neplatná z důvodu neurčitosti, že mezi žalobkyní a žalovaným vznikl pracovní poměr, „a to na základě ústní dohody, popř. konkludentně“, a učinil-li žalovaný „úkon směrující k tomu, aby již žalobkyně u něho nepracovala ústně“ – ačkoliv podmínkou platnosti úkonu směřujícího k rozvázání pracovního poměru je písemná forma – „je tento jeho úkon neplatný“; a podrobuje kritice postup, jakým odvolací soud (resp. soud prvního stupně) k těmto skutkovým zjištěním dospěl.

Podstatou jeho námitek je

nesouhlas s tím, ke kterým důkazům odvolací soud (i soud prvního stupně) přihlížel a jak tyto důkazy hodnotil (namítá např., že se nezabýval tvrzením žalovaného, přestože „bylo prokázáno provedenými důkazy“), a také skutečnost, že odvolací soud nevzal v úvahu všechny skutkové okolnosti, které jsou podle názoru dovolatele pro posouzení věci významné. Žalovaný současně – na rozdíl od skutkových zjištění odvolacího soudu (zejména, že ze samotného tvrzení žalovaného, že žalobkyně u něj pracovala na základě „ústní dohody o provedení práce“ a odpracovala 95 hodin, „je zřejmé, že na rozdíl od ostatních osob se vztahy mezi žalobkyní a žalovaným řídily “, že přitom žalobkyně odpracovala více hodin, než tvrdí žalovaný, neboť v dané věci se jednalo o 14 pracovních dnů, které představují 112 odpracovaných hodin, navíc „charakter práce žalobkyně a její rozsah přesahoval maximální dobu, na kterou lze dohodu o provedení práce uzavřít“, že z formulace inzerátu žalovaného „přijmeme administrativní pracovnice“ lze také dovodit „spíše zájem o pracovníky do pracovního poměru“, a že byly rovněž splněny náležitosti pracovní smlouvy ve smyslu zák. práce) - v dovolání předestírá vlastní (opačné) skutkové závěry o tom, že „jeho vůle od počátku sledovala uzavření dohody o provedení práce“, neboť přijal žalobkyni „na zaučenou“, jejím úkolem bylo „vykonávat pro žalovaného administrativní práce“, byla sjednána odměna za tuto práci, ovšem „doba byla mezi stranami sjednávána postupně, kdy na základě pokynů zaměstnavatele docházela žalobkyně na pracoviště a konala pracovní úkol“, a že tedy neměl „zájem se žalobkyní uzavřít pracovní smlouvu, neboť všechny pracovnice v jeho firmě vykonávaly práci na základě živnostenského listu“. Na těchto závěrech pak dovolatel buduje své vlastní a od odvolacího soudu odlišné právní posouzení věci, že v daném případě

mezi stranami pracovní poměr nemohl vzniknout, neboť „nelze dovodit úmysl žalovaného uzavřít se žalobkyní pracovní poměr“, nýbrž úmysl uzavřít dohodu o provedení práce.

Tím, že dovolatel na odlišných skutkových závěrech buduje odlišný právní názor na věc, však nezpochybňuje právní posouzení věci odvolacím soudem, ale skutková zjištění, která byla pro právní posouzení věci odvolacím soudem rozhodující. K okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle ustanovení a o. s. ř - jak je zřejmé již ze znění ustanovení – však nemůže být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle ustanovení , přihlédnuto.

Protože dovolání žalovaného

proti rozhodnutí odvolacího soudu není přípustné, Nejvyšší soud České republiky je - aniž by se mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení věty první a odmítl.

V dovolacím řízení vznikly žalobkyni v souvislosti se zastoupením advokátem náklady, které spočívají v paušální odměně ve výši 1.875,- Kč [srov. , , a ve znění , č. , č. a č. ] a v paušální částce náhrad výdajů ve výši 300,- Kč (srov. ve znění , č. , č. , č. , č. a č. ), celkem ve výši 2.175,- Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně advokát JUDr. Jaromír Saxl, PhDr. osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží (srov. též právní názor vyjádřený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004 sp. zn. , který byl uveřejněn pod č. 21 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2005) k nákladům řízení, které žalobkyni za dovolacího řízení vznikly, vedle odměny za zastupování advokátem a paušální částky náhrad výdajů rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty z této odměny a náhrad (srov. a 3 a větu druhou ) ve výši 435,- Kč. Protože dovolání žalovaného bylo odmítnuto, dovolací soud mu podle ustanovení věty první, a uložil, aby žalobkyni náklady dovolacího řízení v celkové výši 2.610,-

Kč nahradil. Žalovaný je povinen přiznanou náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám advokáta, který žalobkyni v tomto řízení zastupoval ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 7. srpna 2012

JUDr. Zdeněk Novotný, v. r.

předseda senátu