Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 Tdo 463/2012

5 Tdo 463/2012-67

U S N E S E N Í

R. L.

a

M. M.

(dříve I. L.), proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 13. 10. 2011, sp. zn. , jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. , t a k t o :

Podle § 23 odst. 3 tr. řádu per analogiam

s e s p o j u j í

ke společnému projednání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. a sp. zn. .

Tyto věci budou nadále vedeny pod sp. zn. .

O d ů v o d n ě n í

Obvinění R. L. a M. M. byli rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 25. 5. 2011, sp. zn. , uznáni vinnými, a to obviněný R. L. trestným činem porušování povinnosti při správě cizího majetku podle § 255 odst. 1, 3 zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona, ve znění účinném do 31. 12. 2009 (dále ve zkratce „tr. zák.“), a obviněný M. M. pomocí k tomuto trestnému činu podle § 10 odst. 1 písm. c) a § 255 odst. 1, 3 tr. zák., přičemž uvedené trestné činnosti se dopustili skutky popsanými pod body 13. a 14. ve výroku o vině v citovaném rozsudku.

Za to byly obviněným uloženy následující tresty. Obviněnému R. L. byl uložen za trestný čin porušování povinnosti při správě cizího majetku podle § 255 odst. 1, 3 tr. zák. a za sbíhající se pokus trestného činu zneužívání informací v obchodním styku podle § 8 odst. 1 a § 128 odst. 2, 4 tr. zák., jímž byl uznán vinným rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 20. 7. 2007, sp. zn. , ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 11. 9. 2008, sp. zn. , dále za sbíhající se trestný čin zneužívání informací v obchodním styku podle § 128 odst. 2, 4 tr. zák., kterým byl uznán vinným rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 30. 1. 2003, sp. zn. , ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 22. 7. 2004, sp. zn. , a za sbíhající se trestné činy porušování povinnosti při správě cizího majetku podle , odst. 2 písm. b) tr. zák., zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále ve zkratce „tr. zákoník“), podvodu podle tr. zákoníku a pomoc k trestným činům porušování povinnosti při správě cizího majetku podle a , odst. 2 písm. b) tr. zák. a zpronevěry podle a , odst. 3 písm. c) tr. zák., jimiž byl uznán vinným rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 9. 4. 2009, sp. zn. , ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 15. 10. 2010, sp. zn. , za použití a tr. zák. souhrnný společný trest odnětí svobody v trvání 10 let a 6 měsíců, pro jehož výkon byl podle tr. zák. zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou. Jmenovanému obviněnému byl podle a tr. zák. uložen také peněžitý trest ve výměře 700 000,- Kč, přičemž pro případ, že by tento trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, stanovil mu soud podle tr. zák. náhradní trest odnětí svobody v trvání 18 měsíců. Dále byl tomuto obviněnému uložen podle a tr. zák. trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu a člena statutárního orgánu nebo prokuristy v obchodních společnostech a družstvech v trvání 10 let. Současně krajský soud podle tr. zák. zrušil výroky o trestech ohledně tohoto obviněného v rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 20. 7. 2007, sp. zn. , ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 11. 9. 2008, sp. zn. , v rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 30. 1. 2003, sp. zn. , ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 22. 7. 2004, sp. zn. , a dále v rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 9. 4. 2009, sp. zn. , ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 15. 10. 2010, sp. zn. , jakož i všechna další rozhodnutí na tyto výroky obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo jejich zrušením, pozbyla podkladu.

Obviněný M. M. byl shora citovaným rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 25. 5. 2011, sp. zn. , odsouzen podle § 255 odst. 3 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání 5 let, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 53 odst. 1 a § 54 odst. 1 tr. zák. mu byl uložen rovněž peněžitý trest ve výměře 200 000,- Kč, přičemž pro případ, že by tento trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, stanovil mu soud podle § 54 odst. 3 tr. zák. náhradní trest odnětí svobody v trvání 6 měsíců.

Postupem podle § 228 odst. 1 tr. řádu bylo rozhodnuto o povinnosti obou obviněných k náhradě škody způsobené trestným činem.

Z podnětu odvolání obviněných R. L. a M. M. Vrchní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 13. 10. 2011, sp. zn. , podle § 258 odst. 1 písm. e), f), odst. 2 tr. řádu částečně zrušil rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 25. 5. 2011, sp. zn. , ve výroku o trestu ohledně obviněného M. M. a ve výroku o náhradě škody ohledně obou obviněných. Poté odvolací soud sám rozhodl podle § 259 odst. 3 tr. řádu tak, že obviněnému M. M. uložil podle § 255 odst. 3 tr. zák. trest odnětí svobody v trvání 4 roků, pro jehož výkon ho podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařadil do věznice s ostrahou. Dále byl tomuto obviněnému uložen podle § 53 odst. 1 a § 54 odst. 1 tr. zák. peněžitý trest ve výměře 200 000,- Kč, přičemž pro případ, že by tento trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, stanovil mu soud podle § 54 odst. 3 tr. zák. náhradní trest odnětí svobody v trvání 6 měsíců. Postupem podle § 229 odst. 1 tr. řádu bylo rozhodnuto o nároku na náhradu škody, který uplatnila obchodní společnost ICOM, a. s., v konkursu.

K tomu je třeba doplnit, že shora uvedeným rozhodnutím soudu prvního stupně a odvolacího soudu v nyní projednávané věci předcházel rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 9. 4. 2009, sp. zn. , kterým bylo rozhodnuto nejen ohledně obviněných R. L. a M. M., ale i o dalších obviněných, jejichž trestní věci byly předloženy Nejvyššímu soudu k řízení o dovolání a které souvisejí s touto trestní věcí vedenou u Nejvyššího soudu pod sp. zn. , přičemž se v nich původně konalo společné řízení. Proti posledně citovanému rozsudku soudu prvního stupně, resp. proti jeho odsuzující části, podali všichni obvinění odvolání, o kterých rozhodl Vrchní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 15. 10. 2010, sp. zn. . Zmíněné rozsudky soudu prvního stupně i odvolacího soudu pak byly rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 25. 5. 2011, sp. zn. , zrušeny postupem podle § 37a tr. zák. ohledně obviněného R. L., pokud jde o výrok o vině trestným činem porušování povinnosti při správě cizího majetku podle § 255 odst. 1, 3 tr. zák. uvedený pod bodem 13. v rozsudku odvolacího soudu, a dále v jeho výroku o trestu.

Krajský soud v Brně předložil dne 12. 4. 2012 Nejvyššímu soudu dovolání obviněných R. L. a M. M., která podali proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 13. 10. 2011, sp. zn. , v trestní věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. . U Nejvyššího soudu je dovolací řízení o této věci vedeno pod sp. zn. . Krajský soud v Brně zároveň předložil Nejvyššímu soudu i dovolání, která podali proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 15. 10. 2010, sp. zn. , obvinění Ing. I. D., M. H., JUDr. P. J. a R. L., a to rovněž v trestní věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. . Věc těchto obviněných je u Nejvyššího soudu vedena pod sp. zn. , neboť jejich dovolání směřují proti jinému rozhodnutí odvolacího soudu než dovolání obviněných R. L. a M. M. ve věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. .

Rozsudky Vrchního soudu v Olomouci ze dne 13. 10. 2011, sp. zn. , a ze dne 15. 10. 2010, sp. zn. , proti nimž směřují dovolání všech jmenovaných obviněných, jsou však rozhodnutími o odvoláních spoluobviněných podaných proti rozsudkům soudu prvního stupně vydaným v téže trestní věci ve společném řízení proti všem obviněným. Je proto nesporné, že trestní věc obviněných R. L. a M. M. souvisí s trestní věcí dalších obviněných, resp. původně šlo u soudu prvního stupně o stejnou trestní věc (a to včetně obviněného Ing. J. L., který podal dovolání proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 22. 9. 2011, sp. zn. , a jehož věc týkající se jeho dovolání byla usnesením Nejvyššího soudu ze dne 16. 5. 2012, sp. zn. , rovněž spojena s věcí vedenou u tohoto soudu pod sp. zn. ). Za uvedeného stavu je zde proto důvodný zájem na vedení společného řízení o dovoláních všech obviněných včetně dovolání obviněných R. L. a M. M., neboť rozsudky odvolacího soudu napadené dovoláními obviněných navazují na rozsudky soudu prvního stupně vydané ve stejné trestní věci a existuje zde i obsahová spojitost ve spisových podkladech ohledně všech jmenovaných obviněných.

Nejvyšší soud proto rozhodl podle § 23 odst. 3 tr. řádu per analogiam o spojení obou věcí týkajících se dovolání všech obviněných ke společnému projednání a rozhodnutí s tím, že tyto věci budou v dovolacím řízení u Nejvyššího soudu nadále vedeny pod sp. zn. .

P o u č e n í :

Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.

V Brně dne 13. 6. 2012

Předseda senátu: JUDr. František P ú r y