Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 3846/2010

U S N E S E N Í

K. D.,

zastoupenému JUDr. Miroslavem Nedělou, advokátem se sídlem v Ostravě, L. Podéště č. 1885/1, o 156.542,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. dubna 2010, č. j. -148, takto:

I. Dovolání

se odmítá.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Opavě rozsudkem ze dne 7. 12. 2009, č. j. -114, ve spojení s doplňujícím usnesením ze dne 14. 1. 2010, č. j. -126, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalující pojišťovně částku 156.542,- Kč se zákonným úrokem z prodlení a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Vyšel ze zjištění, že dne 26. 9. 2006 cca v 19.10 hodin došlo k dopravní nehodě, při které se na silnici střetlo vozidlo pojištěné u žalobkyně se psem patřícím žalovanému. Pes na místě zahynul, na vozidle vznikla škoda, spoluzavinění řidiče vozidla na nehodě nebylo shledáno. Žalobkyně uhradila svému pojištěnci náklady opravy vozidla částkou 156.542,- Kč a přešlo na ni právo na náhradu škody. Soud dospěl k závěru, že žalovaný odpovídá podle § 415 a § 420 obč. zák. za škodu vzniklou na vozidle, neboť jeho pes volně pobíhal bez dozoru po veřejné komunikaci, vběhl bezprostředně před vozidlo a způsobil dopravní nehodu a žalovaný nedostál své povinnosti zvíře zabezpečit tak, aby nezpůsobilo škodu. Bylo na něm, aby učinil vhodná opatření k zabránění vzniku škody, a pokud pes unikl, žalovaný odpovídá za škodu, kterou pes způsobil. Na základě vyúčtování opravy provedené odborným servisem a znaleckého posudku Ing. Ivo Židka soud zjistil výši škody způsobené na vozidle.

K odvolání žalovaného Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 23. 4. 2010, č. j. -148, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Ztotožnil se se skutkovým stavem zjištěným soudem prvního stupně, s jeho právním posouzením i s důvody, pro něž je nadbytečné doplnění dokazování navržené žalovaným. S odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. soud uvedl, že není rozhodné, jakým způsobem se pes uvolnil a vzdálil se od svého majitele. Chovatel totiž odpovídá za škodu, kterou uniklé zvíře způsobilo bez ohledu na to, jakou formu prevenčního opatření proti úniku zvířete zvolí. Pokud pes unikl v důsledku závady na karabině, kterou byl připoután, taková náhoda se přihodila žalovanému a tomu se přičítá. Porušení povinností řidiče vozidla nebylo zjištěno a nelze je dovozovat ani z jeho odbornosti veterinárního lékaře jako osoby, která by měla být dle žalovaného schopna předvídat jednání zvířete.

Tento rozsudek napadl žalovaný dovoláním, jehož přípustnost dovozuje z ust. Namítá, že neporušil prevenční povinnost tím, že by zanedbal náležitý dozor nad svým psem. Znaleckým posudkem předloženým soudu prokázal, že pes unikl v důsledku závady na karabině, kterou byl připoután, přičemž on tuto závadu nemohl nikterak ovlivnit a nastala nezávisle na jeho vůli. Nesouhlasí s postupem soudu, který nevyhověl jeho návrhům na provedení dalších důkazů k průběhu dopravní nehody, a namítá, že orgány Police ČR a Městského úřadu ve Vítkově se vyšetřením dopravní nehody nezabývaly dostatečně, spokojily se s tvrzením řidiče, že jeho rychlost byla v souladu s předpisy v dopravě, nebyl zjištěn skutečný bod střetu psa a vozidla, nebyly zjištěny žádné stopy pro vyhodnocení brzdných stop a znalec z oboru dopravy vypověděl, že řidič vozidla musel pobíhajícího psa vidět před střetem již na vzdálenost 500 – 200 m. Dovolatel rovněž nesouhlasí se zjištěním výše škody na vozidle a poukazuje na znalecký posudek, jež výši škody stanovil částkou 94.855,- Kč. Navrhl, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Žalobkyně ve vyjádření k dovolání navrhla, aby rozsudek odvolacího soudu byl v celém rozsahu potvrzen.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, účastníkem řízení, zastoupeným advokátem, dospěl k závěru, že dovolání není přípustné.

Podle dovolání je přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, a) jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé, b) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil, c) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

Podle rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam [odstavec 1 písm. c)] zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se nepřihlíží.

Přípustnost dovolání žalovaného se v dané věci řídí podle § 237 odst. 1 písm. c) a odst. 3 o. s .ř.

Dovolatel sám v dovolání žádnou právní otázku zásadního významu ve smyslu uvedených ustanovení nevymezuje. Především namítá, že nezanedbal dohled nad svým psem a že jeho únik byl způsoben závadou na karabině, kterou on nebyl schopen ovlivnit. Ovšem zachování obecné prevenční povinnosti (§ 415 obč. zák.) vyžaduje, aby chovatel, nemá-li bezprostřední dohled nad chovaným zvířetem, použil k jeho zajištění taková opatření, jež jsou způsobilá zabránit jeho nekontrolovanému volnému pohybu. Právní názor odvolacího soudu, týkající se odpovědnosti chovatele za škodu způsobenou domácím zvířetem, je plně v souladu s judikaturou dovolacího soudu (kromě již zmíněného rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. , srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu, sp. zn. , , publikovaný pod R 66/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudky Nejvyššího soudu, sp. zn. , a sp. zn.

), a z tohoto hlediska nemá rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam ve smyslu a odst. 3 Použil-li žalovaný, jak namítá, k upoutání psa vadný či nedostatečný prostředek, není to důvodem k jeho vyvinění ve smyslu obč. zák.

Pokud v dovolání uvádí, že pes nevběhl bezprostředně před vozidlo, že dopravní nehoda nebyla řádně vyšetřena, že řidič vozidla musel psa vidět z větší vzdálenosti apod., uplatňuje námitky, jejichž obsahem jsou výhrady ke skutkovým zjištěním a k hodnocení provedených důkazů. Těmito námitkami dovolatel nenapadá právní posouzení věci, nýbrž zjištěný skutkový stav, jde tedy o dovolací důvod podle (rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování).

Rovněž zjištění výše škody je otázkou skutkovou a pokud jde o způsob tohoto zjištění, jak Nejvyšší soud opakovaně judikoval, při zjišťování výše škody v případě poškození automobilu se náhrada za cenu opravy s použitím nových náhradních dílů snižuje o částku odpovídající případnému zhodnocení vozu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2009, sp. zn. , jenž je veřejnosti k dispozici na webových stránkách Nejvyššího soudu

www.nsoud.cz

), v daném případě dle skutkových zjištění soudů nižších stupňů provedenou opravou ke zhodnocení vozu nedošlo, proto odvolací soud nepochybil, když výši škody stanovil ve výši nákladů účelně vynaložených na opravu vozu, tj. nákladů potřebných k uvedení vozu do stavu před poškozením. Otázku rozsahu náhrady škody tedy odvolací soud řešil v souladu s ustanovením , obč. zák. a v souladu s konstantní judikaturou, proto ani tato otázka není otázkou zásadního významu ve smyslu a odst. 3

Dovolatel odvolacímu soudu dále vytýká, že neprovedl všechny jím navržené důkazy, čímž uplatňuje dovolací důvod podle (řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci). Přípustnost dovolání podle však tímto dovolacím důvodem založit nelze, neboť je to zákonem výslovně vyloučeno ( ).

Jak vyplývá z výše uvedeného, dovolání směřuje proti rozsudku odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek podle , odst. 3 přípustný.

Dovolací soud proto dovolání žalovaného podle věty prvé a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ust. věty první, a věty před středníkem a , neboť žalovaný nemá s ohledem na výsledek dovolacího řízení na náhradu nákladů právo a žalobkyni v dovolacím řízení náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 19. července 2012

JUDr. Marta Škárová

předsedkyně senátu