Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 632/2011

U S N E S E N Í

a) M. D.

, a

b) Z. P.

, zastoupených JUDr. Lubošem Chalupou, advokátem se sídlem v Praze 8, Křižíkova 56, proti žalovaným

1) E. R.

, a

2) P. R.

, zastoupeným JUDr. Lenkou Rivolovou, advokátkou se sídlem v Praze 8, , o určení vlastnictví a o vyklizení nemovitostí, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyň proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. 10. 2010, č.j. -403, takto :

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žalobkyně

jsou povinny

společně a nerozdílně zaplatit žalovaným na náhradě nákladů dovolacího řízení 10.860,- Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám JUDr. Lenky Rivolové, advokátky.

O d ů v o d n ě n í :

Dovolání proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí, kterým městský soud potvrdil rozsudek ze dne 25. 2. 2010, č.j. -357, jímž Obvodní soud pro Prahu 9 zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhaly určení, že jejich právní předchůdkyně M. L. ke dni smrti (13. 2. 2005) vlastnila označené nemovitosti, a žalobu, jíž se domáhaly, aby žalovaní nemovitosti vyklidili, není přípustné podle ustanovení , ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „“), a přípustnost nelze dovodit ani z , který ji spojuje se závěrem dovolacího soudu, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam (toto ustanovení bylo nálezem Ústavního soudu ze dne 21. 2. 2012, sp. zn. , zrušeno až uplynutím dne 31. 12. 2012). O takový případ jde zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se nepřihlíží ( ).

Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu ustanovení spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí po stránce právní, vyplývá, že dovolací přezkum se otevírá toliko pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu; způsobilým dovolacím důvodem, jímž lze dovolání odůvodnit, je tedy důvod podle ustanovení (nesprávné právní posouzení věci). Při přezkumu napadeného rozhodnutí – a tedy i v rámci posouzení zásadního významu právních otázek, jejichž řešení odvolacím soudem dovolatel zpochybnil – je dovolací soud uplatněnými dovolacími důvody (pokud jsou způsobilé) včetně jejich obsahového vymezení vázán (, věta první, ).

Je-li v dovolání argumentováno nesprávným právním posouzením věci, pak pouze v tom směru, že kdyby soudy nižších stupňů nepochybily ve skutkovém závěru a vzaly za prokázané tvrzení žalobkyň a jejich právní předchůdkyně, musely by návazně dospět k odlišnému právnímu posouzení věci, tj. k závěru, že se obdarovaná (žalovaná) chovala k dárkyni (M. L.) nebo členům její rodiny tak, že tím hrubě porušila dobré mravy ( , , ve znění pozdějších předpisů, dále jen „obč. zák.“). Správnost rozsudku odvolacího soudu z hlediska této výtky nepřísluší dovolacímu soudu přezkoumávat, neboť skutečnost, že rozsudek odvolacího soudu eventuálně vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování, nezakládá přípustnost dovolání podle Skutkový základ sporu nelze při zvažování přípustnosti dovolání zpochybnit; pro dovolací soud je závazný ( ). Dovolatelky ve skutečnosti napadly správnost skutkových (nikoliv právních) závěrů odvolacího soudu a uplatnily tak dovolací důvod podle , který ovšem přípustnost dovolání podle založit nemůže.

Výtkami, že odvolací soud, který převzal skutkový stav zjištěný v řízení před soudem prvního stupně, se nevypořádal s namítanou nevěrohodností svědků „ze strany žalovaných,“ zpochybnily žalobkyně hodnocení důkazů soudem prvního stupně, s nímž se odvolací soud ztotožnil. To však v dovolání již nelze úspěšně napadnout, a to ani prostřednictvím – v daném případě obecně nezpůsobilých – dovolacích důvodů podle a

Výhrada, že se soud prvního stupně nezabýval námitkou promlčení práva na vrácení daru, kterou vznesla žalovaná, by – v případě úspěchu žalobkyň ve věci samé – příslušela jen žalovaným; důsledkem promlčení práva na vrácení daru by totiž bylo co do obsahu stejné rozhodnutí, tj. rozsudek zamítající obě žaloby.

Soud prvního stupně se vypořádal i s tím, žeu o vydědění ze 7. 1. 2002 původní žalobkyně M. L. (z týchž skutků, pro které se domáhala vrácení daru) vydědila žalovanou (dceru), kterou soud v řízení o dědictví odkázal ve smyslu , aby své dědické právo uplatnila žalobou. Protože žalobu podala opožděně (po uplynutí stanovené lhůty), Obvodní soud pro Prahu 9 (aniž se zabýval meritem věci) ji rozsudkem z 3. 2. 2006, č.j. -30, zamítl a Městský soud v Praze rozsudkem z 12. 12. 2006, č.j. -54, rozhodnutí potvrdil.u o vydědění a rozhodnutí soudů v řízení o dědictví po zůstavitelce M. L. soud hodnotil v souvislosti s ostatními důkazy ( ), jeho skutkové závěry – jak již bylo řečeno výše – předmětem dovolacího přezkumu být nemohou. Žalobkyně se mýlí, dovozují-li, že rozhodnutí soudu o dědickém právu žalované je ve smyslu závazné pro posouzení podmínek vrácení daru podle obč. zák.

Nejsou-li dány podmínky přípustnosti dovolání ani podle , Nejvyšší soud dovolání odmítl (, věta první, ).

O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení , a Žalovaní mají vůči žalobkyním právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, jež sestávají z odměny za zastupování advokátkou v dovolacím řízení. Výši odměny dovolací soud určil podle ustanovení , , , , , , , , , věty první, , v rozhodném znění, tj. částkou 8.450,- Kč; součástí nákladů je dále paušální částka náhrady za dva úkony právní služby (vyjádření k dovolání) ve výši 600,- Kč (, 3 , v rozhodném znění) a náhrada za 20 % daň z přidané hodnoty ve výši 1.810,- Kč (, ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li žalobkyně dobrovolně, co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, mohou žalovaní podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně 31. července 2012

JUDr. Pavel Krbek, v. r.

předseda senátu